Bankéři dávají ruce pryč od uhlí

PRAHA Pro české miliardáře Daniela Křetínského či uhlobarona Pavla Tykače a další světové hráče na trhu s uhlím bude nejspíš brzy těžší získat finance na své těžební projekty. Světové banky včetně těch českých se totiž stále více zdráhají financovat investiční záměry, jež se podílejí na obávané změně klimatu.

 

V předvečer klimatického summitu, který se konal v pondělí v newyorském sídle OSN, se více než 130 světových bank, jež drží ve správě asi třetinu celosvětových aktiv v hodnotě kolem 47 bilionů dolarů (asi 1,1 trilionu korun), dohodlo na podpoře principů takzvaného udržitelného bankovnictví. K tomu se tak hlásí například německé banky Deutsche Bank a Commerzbank, britská Lloyds Banking Group, nizozemská ABN Amro, ale i matky českých bankovních domů, třeba francouzská Société Générale či belgická KBC, matka Československé obchodní banky.

Uhlí se štítí i české banky

To znamená, že podle těchto principů by se měly řídit i jejich české dcery. Iniciativa přitom zcela jasně navazuje na mezinárodní dohodu o ochraně klimatu, kterou v roce 2015 podepsali zástupci takřka dvou stovek zemí.

„Komerční banka se v problematice environmentální a sociální zodpovědnosti řídí pravidly mateřské Société Générale, která se již k této výzvě přihlásila. Finanční produkty v oblastech, jež mohou mít zásadní vliv na kvalitu životního a sociálního prostředí, proto poskytujeme v souladu s postojem Société Générale,“ uvedl mluvčí banky Michal Teubner.

„Skupina KBC, jejíž je ČSOB součástí, se tento týden připojila k výzvě Collective commitment to climate action, která navazuje na předchozí Principy zodpovědného bankovnictví z prosince 2018,“ uvedl mluvčí ČSOB Patrik Madle.

Cílem iniciativy je omezit financování projektů a společností, které podnikají v oblasti fosilních paliv, jako je uhlí, ropa či zemní plyn, a naopak více podporovat nízkoemisní a obnovitelné zdroje energií. „Tyto principy znamenají, že banky musí brát v potaz dopad jimi poskytnutých úvěrů nejen na vlastní bankovní portfolio, ale i celou společnost,“ citovala agentura Reuters Simonu Dettlingovou, jež patří mezi přední zástupce OSN, kteří tuto iniciativu s bankami vyjednávali.

Další české banky, případně jejich matky zvažují, že se zapojí. Mezi těmi, kterým ekologická politika imponuje, je i Moneta Money Bank (MMB), která na rozdíl od ostatních tuzemských bank nemá žádného majoritního akcionáře. „Svoji angažovanost v tomto směru zvažujeme. MMB jde jako jediná mezi českými finančními institucemi obdobnou cestou již několik let: nakupujeme výhradně zelenou elektřinu, měříme svoji uhlíkovou stopu, vlastníme největší firemní flotilu elektromobilů v zemi,“ vypočítává šéfka komunikace banky Zuzana Filipová.

Že o připojení k výzvě uvažují, připustili i zástupci rakouských bank Erste Group, matky České spořitelny, a RBI, mateřské společnosti české Raiffeisenbank. „Skupina RBI bere závazky, mezi které patří Zásady odpovědného bankovnictví, velmi vážně,“ uvedl na dotaz LN Christof Danz, tiskový mluvčí banky.

Právě u těchto dvou rakouských bank jsou cíle udržitelnosti už delší dobu zapracovány i v jejich etických kodexech. Například banky ze skupiny RBI se vyhýbají financování projektů spojených s těžbou uhlí či společností, u kterých více než 50 procent tržeb generuje obchod s uhlím.

„Erste Group má přísná kritéria pro poskytování finančních, poradenských či jiných bankovních služeb pro sektor energetiky. Uplatňování těchto kritérií například vedlo naši skupinu k tomu, že nefinancujeme těžbu uhlí ani uhelné elektrárny,“ potvrdil pro LN mluvčí skupiny Erste Peter Klopf.

Banky a politika

Ovšem ne všichni bankéři vnímají odklon bank od „špinavých projektů“ pozitivně.

„Jako staromilec si pořád myslím, že je mnohem lepší, když bankéři přemýšlejí o svých klientech, svých byznysových modelech a lepších produktech než o politice. A když politici nepoužívají celá odvětví pro dosažení konkrétních politických cílů. Navíc v Evropě ani preventivní předzásobení dobrovolnou udržitelností nebude fungovat, protože regulační mašina kolem zelených financí nabere na síle tak jako tak,“ domnívá se například někdejší viceguvernér ČNB a dnes partner poradenské společnosti KPMG Mojmír Hampl.

Dobrovolnou snahu bank naopak kvituje dnešní europoslanec (TOP 09) a v minulosti rovněž centrální bankéř Luděk Niedermayer. „Na jednu stranu to asi leckdo vnímá jako něco ne úplně pochopitelného a jako podivný impulz pro změny alokace kapitálu. Pokud se na to ovšem díváte v kontextu toho, že velká většina zemí chce změnit strukturu svých ekonomik a podpořit udržitelnost, dává podle mne tento de facto dobrovolný princip větší smysl než explicitní regulace, příkazy a zákazy,“ věří Niedermayer.