Babišovy audity: kudy dál?

Představa, že unijní audit o Andreji Babišovi je finální věc, po které přijde rychlá náprava, se s odstupem začíná jevit jako hodně nepřesná. Veřejné peníze do Agrofertu tečou různými kanály dál. Jiné – starší – rozporované platby leží na jeho kontech, aniž by je české úřady nějak vymáhaly. Do případu kvůli hrozící rozplizlosti začíná vstupovat také Evropský parlament. Dořešení Babišova střetu zájmů je ale i tak v nedohlednu.

S Agrofertem u soudu

Když do Česka dorazila v létě první verze auditu, Agrofert k ní vyrobil vlastní oponenturu. Tu pak dal k dispozici českým úřadům i Evropské komisi. Podle svého mluvčího Karla Hanzelky rozporoval první nálezy auditorů „v plném rozsahu“, včetně toho hlavního, co nyní potvrdil i finální audit – a sice že firmě kvůli střetu zájmů jejího skutečného majitele nenáleží žádné evropské dotace.

Agrofert rozporuje závěry dál. „Trváme na tom, že jsme vždy v oblasti dotací postupovali přesně podle zákonů, příslušných pravidel a uzavřených smluv. Poskytnuté dotace byly ze strany českých úřadů mnohokrát kontrolovány a nikdy nebylo konstatováno žádné zásadní pochybení,“ uvádí Hanzelka.

Auditoři vidí situaci, jak známo, úplně jinak. Upozorňují na porušení českého zákona o střetu zájmů, a to od února 2017, kdy do něj přibyla klauzule zakazující poskytovat dotace firmám pod kontrolou veřejně činných lidí. Babiš, Agrofert i české úřady trvají na tom, že novele bylo vyhověno převodem Agrofertu do svěřenských fondů. Ten ale auditoři hodnotí jen jako formální kličku, po níž Babišova kontrola nad Agrofertem trvá, stejně jako jeho osobní prospěch z dotací.

Proto Agrofert ztrácí od února 2017 na dotace nárok, což potvrdil i nový finální audit. Kromě toho našel chyby přímo v konkrétních dotačních projektech, jako je třeba známý případ pekárny Penam, kde podle auditu firma nesplnila podmínku použít peníze na inovace a místo toho jen za dotace koupila již existující linku na toustový chléb.

Agrofert uvádí, že na projekty, které audit rozporuje, dostal zatím reálně proplaceno 155 milionů a rád by si peníze nechal. Svůj postup doladí až podle analýz čerstvě dokončeného auditu, na žádnou kapitulaci to však nevypadá. „Nelze vyloučit, že se případně budeme bránit i soudní cestou,“ uvádí Hanzelka.

Uvidíme v létě
Podobně bojovně reagoval Babiš i členové vlády. Šlo ale spíš o obecná prohlášení o hájení českých zájmů do posledního dechu. Co přesně to bude v praxi znamenat, ukáže dvouměsíční lhůta, během níž má Česko na audit odpovědět. Ministryně Alena Schillerová a Klára Dostálová také mluví o soudu, konkrétně o možnosti rozporovat audit u Soudního dvora EU. To je ale zatím jen teorie. Nejdřív poběží jednání s komisí. S ní se lze i dohodnout, to by ale znamenalo přiznat chybu, vymoci miliony z Agrofertu zpět a dojednat si jejich přeposlání na jiné dotační akce.

Podle Dostálové a nového komisaře pro rozpočet Johannese Hahna může toto jednání trvat až do poloviny příštího roku. „To je špatný vtip,“ komentuje to německá europoslankyně Viola von Cramon-Taubadel, která za Zelené navrhla, aby se Babišova kauza otevřela před Vánoci na plénu Evropského parlamentu. Rozvleklost jí vadí kvůli tomu, že příští rok v EU poběží velká debata o rozpočtu a reformě dotací na další sedmileté období a Babiš – navzdory auditnímu verdiktu o střetu zájmů – do ní bude mluvit. Pokud ale tlak parlamentu ke zrychlení nepovede, minimálně další půlrok nebude existovat jasný verdikt, k jakému závěru vlastně audit vede. Soud, dojde-li k němu, může trvat i roky.

Není dotace jako dotace
Audit se týká jen regionální politiky, tedy pouze jednoho způsobu, jak Agrofert z evropských fondů profituje. V praxi dotování funguje tak, že projekty nejdřív schvaluje a proplácí český rozpočet a až následně si české úřady nechávají finance proplatit v Bruselu. Když se o střetu zájmů začalo před rokem poprvé vážně mluvit, vláda raději toto zálohování Agrofertu preventivně pozastavila.

Jinde však Agrofert čerpá dál. Státní zemědělský a intervenční fond (SZIF) paradoxně ve stejný týden, kdy byl zveřejněn audit, uvolnil pro Agrofert 51 milionů v rámci do té doby zadržovaných investičních dotací na podporu venkova. SZIF se hájí na první poslech kuriózní dírou v legislativě – dotace prý poskytuje podle svého zvláštního zákona, ve kterém spojitost se zákonem o střetu zájmů chybí.

Piráti a TOP 09 se kvůli tomuto postupu SZIF obrátili na policii a vrchní státní zastupitelství. V obou případech námitky směřují obecně k podezření, zda benevolence úřadů při dotování Agrofertu není za hranou zákona. Piráti chtějí rozšířit podnět i o další linii, kdy ministerstvo zemědělství v listopadu vyzvalo podřízené úřady a státní podniky, aby bez ohledu na audit vykládaly zákon o střetu zájmů tak, jak o tom mluví Babiš nebo Agrofert – tedy že svěřenské fondy jsou v pořádku a že není důvod Agrofert vyřazovat z přísunu veřejných peněz. Pokyn se konkrétně týkal veřejných zakázek, které jsou podle zákona zapovězeny firmám pod kontrolou politiků stejně jako dotace. Agrofert se ale o zakázky dál uchází, třeba v lesnictví nebo v dodávkách biopaliv pro státní podnik Čepro. Evropské zemědělské finance pro Agrofert řeší v Bruselu zvláštní audit, jehož výsledky budou příští rok.

Kráva jako kráva
Úplně zvláštní kategorií jsou takzvané přímé zemědělské platby – tedy dotace vyplácené automaticky, nárokově, podle počtu obdělávaných hektarů nebo kusů chovaného dobytka. Pro Agrofert jsou tyto platby suverénně nejdůležitější. Podle poslední výroční zprávy za rok 2018 na nich z Bruselu dostal 1,5 miliardy, pětkrát víc než z jiných dotací.

Tyto peníze čerpá Agrofert dodnes a Evropská komise souhlasí. „Neprobíhá žádný proces výběru ani žádné rozhodování národních orgánů, na kterém se střet zájmů mohl nějak projevit,“ uvedla na žádost o zdůvodnění, proč u jedněch dotací komise Agrofert blokuje a u jiných ne, její mluvčí Claire Joawn. Stejným výkladem se řídí i český SZIF.

Ani zde ale není jen jeden pohled na věc. Prověřování Agrofertu začalo loni poté, co si státy – včetně Česka – odhlasovaly celounijní, přímo účinné nařízení 2018/1046, které na střet zájmů pohlíží ještě přísněji než český zákon. Norma u politiků v Babišově postavení požaduje, ať se „zdrží jakéhokoli jednání“, kdy by kvůli jejich osobním zájmům mohl být „ohrožen nestranný a objektivní výkon funkcí“. Ohrožením jsou i osobní výhody z dotací, které ovšem nařízení nijak nedělí podle typů. Podle europoslance TOP 09 Luďka Niedermayera lze proto normu číst i obecně, jako zákaz všech dotací. Navíc podle něj lze v praxi snadno najít situaci, kdy střet zájmů existuje i u přímých plateb. „Na úrovni EU naše vláda blokuje to, aby pro velké zemědělské podniky existovaly stropy na přímé platby, v Česku vláda odmítá stropy zavést. Díky tomu dostávají firmy pana premiéra miliony,“ konstatuje Niedermayer směrem k návrhu, aby u velkých agropodniků nerostly příjmy z dotací donekonečna, ale aby se na určité úrovni zastropovaly a nesloužily k další koncentraci trhu.

Niedermayer i čeští Piráti požadují po komisi tvrdší postup i v přímých platbách, což se setkává i s nervozitou politiků z bohatších zemí, kteří se kvůli zprávám o zneužívání dotací bojí nevole vlastních voličů. „Pan Babiš dal otázce střetu zájmů novou dimenzi, a aniž bychom chtěli cokoli soudit, musíme se jeho případu věnovat. Každý by měl pochopit, že hlídání peněz evropských daňových poplatníků je pro europarlament zásadní věc,“ říká lídr nejsilnější europarlamentní frakce EPP Manfred Weber z bavorské CSU.