Babiš chce mít u peněz z EU volnou ruku. Proč před tím Niedermayer varuje?

Už teď podle něj dotace vlivem vlády tečou velkým firmám, které je nepotřebují. Vláda a premiér by navíc mohli peníze libovolně směrovat dle vlastního uvážení. To je podle bývalého viceguvernéra centrální banky proti zájmům Česka. Narazil i na Agrofert, tedy bývalý Babišův holding aktuálně zakotvený ve svěřenském fondu.

Česko by mělo mít podle premiéra v demisi Andreje Babiše hlavní slovo v rozhodování, na co peníze z Bruselu využije. Priority by podle něj neměly přicházet ze strany Evropské komise. „Nechceme, aby nám Brusel říkal, na co máme použít kohezní fondy, ale abychom to byli my, kteří to řekneme. My nejlépe víme, kam potřebujeme peníze,” uvedl kriticky po jednání Evropské rady v únoru český ministerský předseda.

Jde ale o dvousečnou zbraň. Na jednu stranu se každému vybaví nesmyslné dotace na 72 laviček u trojice paneláků v Mladé Boleslavi, nebo případ smíchovských betonových květináčů, pro které se nenašlo využití. Na straně druhé ale varuje někdejší viceguvernér ČNB a europoslanec Luděk Niedermayer před možným zneužíváním ukrytým pod myšlenkou, kterou Babiš vyřkl. 

„Tady vidím opravdu velký problém, protože to, o čem mluví pan premiér, je i v souvislosti s praxí, která se teď projevuje, proti zájmu naší ekonomiky. Ukázalo se, jakým způsobem naše vláda rozjela čerpání těch dotací velkými firmami. Mluvíme o desítkách a stovkách milionů. A nejen velkými formami z holdingu pana premiéra, ale různými firmami,“ varuje před možným přesměrováním dotací do vybraných sektorů.

„To jde proti smyslu kohezní politiky (politika soudržnosti - pozn. red.) a smyslu poskytování těch dotací. Ty by určitě neměly být směřované na to, aby velké firmy posilovaly svoji pozici na trhu. Naopak ta pravidla by měla být velmi dobře a transparentně nastavována, aby plnila nějaké cíle z hlediska celé ČR. Ne aby respektovala zájmy jen některých skupin,“ obává se ekonom.

Česko má problémy peníze z Bruselu vyčerpat

Babiš by rád více zasahoval do čerpání eurodotací možná i proto, že Česko má problémy stávající fondy vyčerpat. Debata se rozběhla poté, co Evropská komise představila plány rozpočtu na léta 2021 až 2027, tedy po odchodu Velké Británie. Krátit by se měly jak fondy na zemědělství, tak na kohezi, tedy srovnávání rozdílů mezi novými a starými státy. Z těch čerpá hodně i Česko.

„Máme problém, že na co nám určili peníze, tak nečerpáme 11 miliard z různých programů. Přitom to chceme čerpat na zdravotnictví a školy, kde máme převis. Tak si musíme vyžádat souhlas. To chceme v budoucnu, aby nám peníze přidělili podle našeho přání a našich představ,“ popsal Babiš. Jednat by se o tom mohlo během května v Bulharsku na Evropské radě.

Peníze na rozvoj venkova pro Agrofert i další velkopodnikatele

Niedermayer v souvislosti se svými obavami v rozhovoru pro Blesk Zprávy připomněl osud dotací, které měly sloužit na rozvoj venkova. „Je kapitola, která se jmenuje dotace na rozvoj venkova, kde by člověk čekal, že venkov a obce získávají nějaké peníze na svůj rozvoj. Největším příjemcem této dotace byl Agrofert, Hamé a Madeta. To je úplně špatně,“ zmínil informace, se kterými přišly Hospodářské noviny.

Milionové podniky posbírali podle deníku hned pětinu celkového rozpočtu venkovského fondu v Česku. Jen do Agrofertu, respektive třech firem z holdingu, šlo celkem 220 milionů korun. Vodňanská drůbež z nich invouje linku na porcování a balení masa, mlékárna Olma výrobu přírodních pařených sýrů a 70 milionů spolkly i Kostelecké uzeniny.

75 milionů dostala z dotací také největší tuzemská mlékárna Madeta (obrat 5,5 mld. korun), konzervárny Hamé (obrat 4 mld. korun) dokonce vyinkasovaly na dotacích určených pro menší a střední podniky 108 milionů korun.

Původní článek si můžete přečíst zde.