Big_loader_ajax

Ať banky zezelenají, přeje si Brusel

27.02.2018

Evropské bankovní domy by se mohly dočkat větší podpory při financování projektů šetrných k životnímu prostředí. Guvernér ČNB Rusnok to ale považuje za „sociální inženýrství“.
PRAHA Z pařížských dohod o ochraně klimatu, které v roce 2015 podepsali zástupci takřka dvou stovek zemí, by mohly profitovat evropské banky. Aby se EU podařilo do roku 2030 splnit dojednané cíle, bude muset podle odhadů každý rok investovat do snížení emisí skleníkových plynů o 180 miliard eur více než dnes. 
 
Přispějí k tomu i soukromé peníze a právě tady se otevírá prostor pro banky. Aby měly k větší podpoře financování „zelených investic“ motivaci, chce jim Brusel snížit takzvané kapitálové požadavky. Neboli stanovenou sumu peněz, kterou musejí držet jako finanční polštář pro případ hospodářských otřesů a krytí případných ztrát. Platí, že čím rizikovější jsou investice, obchody a další aktivity prováděné bankou, tím vyšší kapitál si musí dát stranou. 

„Můžeme podpořit zelené investice a úvěry vznikem takzvaného podpůrného faktoru. To lze v první fázi uskutečnit snížením kapitálových požadavků na určité investice šetrné k životnímu prostředí, jako jsou hypotéky na energeticky účinné domy nebo nízkouhlíkové automobily,“ prohlásil koncem ledna na Evropském finančním fóru v Dublinu místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis. 

Část úvěrů by zlevnila 

Pro finanční domy by to znamenalo citelnou úlevu. „Iniciativy podporující ‚zelené‘ investice oceňujeme,“ říká místopředseda představenstva České spořitelnyWolfgang Schopf. 
Aleš Barabas, člen představenstva a šéf divize řízení rizik UniCredit Bank, se domnívá, že zmírnění požadavků by se vzhledem k vysoké konkurenci na trhu podnikových úvěrů jistě nějakým způsobem promítlo do ceny úvěrů. „Banka by vnímala takovýto krok jako možnost snížit si kapitálovou náročnost úvěrování pro relativně malou část svého úvěrového portfolia, avšak při plném vědomí toho, že veškeré případné ztráty ze špatných úvěrů by šly plně k její tíži.“ 

Jinými slovy, úvěry na technologie či zařízení, které pomáhají v boji proti klimatickým změnám, by patrně zlevnily. „Je zřejmé, že celosvětová strategie udržitelného rozvoje je pro naši planetu klíčová. Je nezpochybnitelné, že financování těchto iniciativ nese minimálně stejnou míru rizika jako další investiční projekty. Angažovanost v této oblasti ale vnímáme jako naši povinnost,“ doplňuje Schopf. 
Zatímco banky Dombrovskisův návrh vítají, regulátoři už takovou radost nemají. „Považuji to za finanční až sociální inženýrství. Nikdo neví, jaké to může mít důsledky,“ říká Jiří Rusnok, guvernér České národní banky. „Byl by to obří průlom, kdyby se síla a efektivnost regulace úplně devalvovala. Vytváří to totiž úplně nové možnosti spekulací a uhýbání z kapitálových požadavků. Rovněž by to pro regulátory byla obří komplikace,“ dodává. 

Obava ze vzniku bubliny 

Skeptický je i europoslanec za TOP 09 a bývalý viceguvernér centrální banky Luděk Niedermayer. „Osobně nejsem pro, aby se podpora veřejného zájmu dělala tím, že se odchýlíme od neutrálního posuzování rizika. Pokud u některých aktiv uměle rizikovost snížíme, musíme ji někde zvýšit. To vede k chaosu a netransparenci,“ říká. 

Ostatně i Evropskou komisí vytvořená odborná skupina HLEG, kterou tvoří 20 významných expertů zastupujících občanskou společnost, finanční sektor, akademickou sféru a evropské i mezinárodní instituce, uvedla, že v případě špatného nastavení hrozí vznik „zelených bublin“. Obzvlášť tehdy, pokud by se požadavky snížily pod skutečné ekonomické riziko dané investice. 
„Aby se zabránilo vzniku bubliny a nedostatečné kapitalizaci plynoucí z tržních selhání, měla by existovat maximální hranice pro takto nastavené nižší kapitálové požadavky. Ta by se mohla v průběhu času vyvíjet,“ citovala závěry skupiny odborníků agentura Reuters. Tomu se nebrání ani Dombrovskis. 

Nejde o první podobný pokus, kdy se EU snaží zvýhodnit úvěry pro určitou část ekonomiky. Již dříve představila program na podporu financování malých a středních firem. Vysloužila si však za něj kritiku ze strany Basilejského výboru pro bankovní dohled, jemuž vadilo, že program porušuje mezinárodní standardy bránící vzniku další finanční krize. 

Co je a není „green“ 

Zpráva vypracovaná odborníky obsahuje i další doporučení, například přijít s označením pro ekologické investiční fondy či vytvořit evropský standard pro ekologické dluhopisy. Expertní skupina rovněž komisi doporučila, aby předložila klasifikační systém, který objasní, co je „udržitelné“ a zelené. 

I vůči tomu je ale guvernér ČNB rezervovaný. „Jde o neúctu k trhu a jeho fungování i lidské kreativitě obecně. Ať mi někdo řekne, co je ‚green‘, a co ne. Je míchání řepkového oleje do nafty zelené, nebo ne? Či třeba pálení kukuřice v bioplynových elektrárnách? Já to nevím,“ upozornil Rusnok s tím, že přitomnení fanatickým zastáncem liberalismu ani toho, že vše má být ponecháno trhu. „Naopak je řada věcí, kde je regulace užitečná. Musíme se držet zdravého rozumu,“ dodal. 

Co se bude dít dál, se uvidí již za pár týdnů. Zprávou HLEG a akčním plánem komise se bude zabývat konference, která se uskuteční 22. března v Bruselu. 
Autor článku : Vojtěch Wolf
Zdroj : Lidové noviny