Astronomická suma. Brusel navrhuje fond obnovy 20 bilionů korun

Rakousko a několik dalších zemí přišly s tím, že by 250 miliard eur rozdělily v podobě výhodných půjček. Evropská komise to ve svém návrhu nového sedmiletého rozpočtu dala dohromady, a tak jí vyšla astronomická suma „balíčku obnovy“ ve výši 750 miliard eur, tedy v přepočtu asi dvacet bilionů korun. Pro představu je to víc než dvanáct ročních rozpočtů České republiky.

"„Plán obnovy z těžké výzvy, které nyní čelíme, vytváří šanci. Nejen tím, že podpoří ekonomiky, ale také investicemi do budoucnosti,“ uvedla včera před poslanci Evropského parlamentu šéfka komise Ursula von der Leyenová.

Brusel chce, aby velká část zdrojů šla do přeměny a modernizace evropské ekonomiky. „Zelená dohoda pro Evropu a digitalizace totiž podpoří zaměstnanost a růst, odolnost naší společnosti a kvalitu našeho životního prostředí,“ zdůvodnila Leyenová návrh rozpočtu, který dostal název „Záchrana a příprava pro další generaci“.

Peníze do fondu obnovy si chce Evropská komise půjčit se společnými zárukami na finančních trzích. Brusel navrhuje začít dluh splácet po skončení příštího sedmiletého období od roku 2028. Maximální doba jeho splatnosti má činit 30 let, čímž tento rozpočet „pro novou generaci“ dostává hořký nádech. Podle Leyenové by velká část rozpočtu měla jít na pomoc koronavirem nejpostiženějších zemí – Itálii a Španělsku. Připadnout jim má podle návrhu komise 313 miliard eur přímých plateb a úvěrů, což je více než třetina celkového objemu pomoci.

Aby se otupily hroty odporu v zemích jako Česká republika nebo Polsko, které by z koronavirových peněz měly zřejmě dostat méně, než kolik do fondu obnovy přispějí, myslel na ně Brusel více v části rozpočtu. Ten se týká přechodu na „zelenou ekonomiku“. Fond, který má zmírnit sociální dopady například v podobě útlumu uhelných dolů, z něhož mají výrazně čerpat právě Česko a Polsko, se má zvýšit z deseti na čtyřicet miliard euro. Přes snahu o kompromisní variantu je ale otázkou, zda se podaří v návrhu najít shodu 27 členských zemí, která je podmínkou přijetí.

Z čeho to splácet?
Myslí si to i čeští europoslanci Martina Dlabajová (ANO) a Luděk Niedermayer (TOP 09). „Klíčové bude jednání Evropské rady tedy členských států EU, za několik týdnů,“ uvedla Dlabajová. „Je to nejobjemnější rozpočet za celou dobu evropské integrace,“ konstatovala na tiskové konferenci po představení rozpočtu. Podle ní je stále otevřené , zda návrh podpoří česká vláda. Může to záviset i na tom, podle jakého klíče se budou finance z fondu na obnovu rozdělovat.

„Je to krok správným směrem,“ míní o návrhu Niedermayer. „Krizi překonáme společně snáze a rychleji. Je třeba obnovit základní evropské hodnoty spolupráce a solidarity,“ dodal k pomoci nejpostiženějším zemím Unie. Podle jeho názoru by mělo mít Česko na přijetí „plánu obnovy“ velký zájem. „Naše ekonomika patří mezi ty, které koronavirová krize silně postihla,“ uvedl český europoslanec.
Poslanci Evropského parlamentu, kteří včera návrh projednávali, poukazovali na to, že je třeba najít nové zdroje pro rozpočet EU. Splátky půl bilionu eur by ho totiž extrémně zatížily.
 

Původní článek si můžete přečíst zde.