Ano, ne, nevím. Kdo z europoslanců chce na jaře znovu kandidovat do Evropského parlamentu?

Čeští europoslanci chtějí většinou svůj mandát v Evropském parlamentu obhajovat. Kandidovat znovu bude Evžen Tošenovský z ODS nebo jeho stranický kolega Jan Zahradil, který je občanským demokratům věrný již téměř třicet let. „Aliance eurorealistických stran, kterou jsem v roce 2009 pomáhal zakládat, je nyní třetí nejsilnější v Evropě a má všechny předpoklady k dalšímu růstu. Její představy o EU také nejvíce odpovídají českým národním zájmům. Byla by škoda teď odcházet od rozdělané práce,“ popisuje pro iROZHLAS.cz.

 

Zahradil také před několika dny zahájil celoevropskou kampaň evropských konzervativců, kde je vedoucím kandidátem. Toto postavení z něj prakticky dělá nominanta na post šéfa Evropské komise, tedy takzvaného spitzenkandidáta. Mohl by tak nahradit Jeana-Claudea Junckera.

 

STAN
Podle europoslance Stanislava Polčáka (STAN) ani jeho práce ještě není u konce. „Chtěl bych dohlédnout na efektivnější zacílení evropských rozvojových fondů, a to i na národní úrovni,“ vysvětluje, proč chce znovu kandidovat.
Ucházet se o podporu voličů bude opět také Jaromír Štětina, který v roce 2014 kandidoval jako nestraník z 5. pozice na kandidátce TOP 09 a STAN. „Důvodem je to, že mám ještě spoustu nedořešených věcí. Jako člen zahraničního výboru především usiluju o zastavení války na Ukrajině, a to je ten hlavní důvod, proč tam chci jít,“ řekl pro iROZHLAS.cz europoslanec. Za koho bude kandidovat, zatím nechce sdělit.

 

KDU-ČSL
Rovněž Michaela Šojdrová (KDU-ČSL), jejíž jméno bylo v poslední době v Česku spojováno s dětskými uprchlíky, se chtějí znovu ucházet posty v Bruselu. „V Evropském parlamentu jsem získala zkušenosti, které chci v dalším období využít. Chci pracovat na tom, aby EU byla skutečně bezpečnější, aby občané nepodléhali dezinformačním kampaním, abychom pokračovali ve sbližování a nestavěli nové bariéry mezi členskými státy,“ popsala Šojdrová.
Mandát bude obhajovat i předseda výboru pro právní záležitosti Pavel Svoboda (KDU-ČSL). V současnosti prosazuje například celoevropské zrušení střídání změny času. Kandidovat bude znovu i Svobodův stranický kolega Tomáš Zdechovský. Startovat bude na druhém místě kandidátky KDU-ČSL s podporou malých stran a hnutí.

 

U koho budou ještě rozhodovat strany?
Přestože chtějí kandidovat, mnohdy čeští europoslanci přiznávají, že nezáleží pouze na jejich rozhodnutí, ale také na postoji politických stran.

 

KSČM
„Osobně mám zájem se znovu ucházet o post europoslankyně. Toto rozhodnutí však samozřejmě neleží pouze na mých bedrech, ale závisí i na rozhodnutí stranických orgánů KSČM, kterou bych tu chtěla i nadále zastupovat,“ říká například Kateřina Konečná (KSČM). „EU musí být více aktivní v sociálních otázkách, jinak se bude i nadále vzdalovat občanům. Chci být jedním z těch hlasů, které volají po tom, aby se EU více otevřela, byla více transparentní, více bojovala proti daňovým únikům a méně podléhala tlaku silných nadnárodních korporací,“ dodává.

 

Podle jejího stranického kolegy Jiřího Maštálky se u komunistů bude rozhodovat v polovině prosince. „Kandidátní listina bude schvalována stranickými orgány teprve 15. prosince,“ odpověděl na dotaz, zda bude do Evropského parlamentu znovu kandidovat. Zájem kandidovat má i euposlanec z KSČM Jaromír Kohlíček. „Vzhledem k tomu, že jsem poměrně často uváděn v nominacích našich okresních organizací, zajímám se opět o možnost kandidovat. V prosinci bude o kandidátce rozhodovat ÚV KSČM a budu tedy již vědět, zda jsem skutečně zařazen na kandidátní listinu. „Pokud bych neuspěl, budu mít zájem opět pracovat v průmyslu, jsem inženýr z oboru silikáty,“ dodal.

 

ČSSD
O místo na kandidátce ČSSD se uchází poslankyně Olga Sehnalová, strana o jejím složení ještě nerozhodla. „Chci pokračovat ve své práci za rovnoprávné postavení občanů v EU, ať již se to tyká spotřebitelů, zaměstnanců, nebo podniků. Mým tématem byl boj proti dvojí kvalitě a ten není zcela vybojován, byt jsme ušli velký kus cesty,“ napsala Sehnalová redakci. Do voleb půjde znovu i Pavel Poc z ČSSD.
 

TOP 09
Europoslanec Luděk Niedermayer by také rád znovu kandidoval. Záleží ale podle něj na rozhodnutí TOP 09. „Rád bych pomocí svých znalostí a schopností přispěl k tomu, aby se dále společná Evropa rozvíjela ku prospěchu naší země, jejich občanů i ostatních Evropanů,“ popisuje své důvody. „Dodatečným důvodem je to, že během prvního období jsem se jak naučil složitá pravidla a procedury fungování EP, tak získal v odborných věcech jistou reputaci, což by mi pomohlo lépe prosazovat svůj vliv v dalším období,“ dodává.

 

Předseda TOP 09 Jiří Pospíšil chce kandidátku strany podpořit svou osobní účastí. „Ale vše ostatní bude teprve výsledkem jednání uvnitř naší strany a s případnými partnery,“ napsal. „Chci podpořit jasně proevropskou a prozápadní politiku v době, kdy si někteří čeští politici pohrávají s czexitem.“

 

Hnutí ANO
Někteří čeští europoslanci pak přiznávají, že se stále rozmýšlí. Mezi ně patří třeba Dita Charanzová (za ANO), o níž premiér a předseda hnutí Andrej Babiš mluví jako o možné lídryni kandidátky. „O dalším pokračování spolupráce s hnutím ANO se bavíme,“ líčí Charanzová. „V tuto chvíli o kandidatuře uvažuji. Záleží samozřejmě nejen na výsledné podobě programu, ale i na debatě uvnitř hnutí.“ Podle Martiny Dlabajové (za ANO) je pak na rozhodnutí ještě brzy. „V této chvíli své další kroky teprve zvažuji a na definitivní rozhodnutí je příliš brzy. Hnutí ANO nyní pracuje na volebním programu a diskutuje možnou podobu kandidátky. Žádné závěry ale zatím na stole nejsou,“ vysvětluje.
Rozmýšlí se také Pavel Telička, který byl v posledních eurovolbách zvolen za ANO, kvůli názorovým neshodám se ale s hnutím rozešel. „Ještě v létě jsem byl především z rodinných důvodů rozhodnutý nekandidovat. Ale když tu nebude pár lidí mého typu, jak bude Česká republika reprezentována? Zazní tu vůbec české liberální názory?“ řekl Telička ve čtvrtek českým novinářům v Bruselu. Zároveň vyloučil, že by se připojil k již existující straně, spíše by založil vlastní. Dodal také, že se o postupu baví s europoslancem Petrem Ježkem, který stejně jako Telička již dříve ukončil spolupráci s ANO. Ten ale zřejmě kandidovat nebude. „S největší pravděpodobností ne. Rozešel jsem se s hnutím, za něž jsem dříve kandidoval,“ zdůvodnil svoje rozhodnutí.

 

Kandidaturu zvažuje i Jiří Payne (Svobodní), který na postu nahradil předsedu strany Petra Macha.

 

Europarlament opouštějí Poche a Keller
Pouze dva europoslanci řekli ke své opětovné kandidatuře jasné ne. Prvním je Miroslav Poche z ČSSD, který se měl stát ministrem zahraničí. Prezident Miloš Zeman ho ale odmítl do funkce jmenovat.
„Můj odchod z Evropského parlamentu ovšem neznamená můj odchod z ČSSD, na kterou budu mít naopak více času,“ podotýká. Po návratu do Česka by se také rád dál věnoval Evropské unii. „Dovedu si představit, že bych se mohl stát například zvláštním poradcem Evropské komise či jejích institucionálních orgánů nebo členem některé z expertních skupin Komise,“ vyjmenovává Poche, který nyní působí jako externí poradce ministra zahraničí Tomáše Petříčka z ČSSD.

Europoslanecký post nebude obhajovat ani sociolog Jan Keller (za ČSSD). Chce se vrátit na Ostravskou univerzitu, kde dříve působil, a psát knihy.
 

Původní článek si můžete přečíst zde.