Big_loader_ajax

Kristýna Dvořáčková

Očekávání od Stáže
V první řadě především osobní seznámení s vnitřním fungování EU a prací europoslance. O tom, jak Evropská unie funguje, jsem měla pocit, že vím především po „teoretické stránce“ a vždy jsem toužila poznat její fungování přímo uvnitř “bruselské bubliny”. Kromě toho jsem očekávala plné zapojení do týmu pana europoslance, přiblížení se k jeho práci, řešené problematice, názorům.
Přínos Stáže
Mile mě překvapilo chování lidí, jejich lidskost, přístupnost, znalosti. Mnoho z nich dává do své práce maximum, i když z toho v závěru “tolik nemají”. Navíc mám nyní na EU i praktičtější pohled, a především zkušenosti, které mohu šířit dál i mezi ty, pro které je EU “neuchopitelnou”. Avšak největším přínosem byli lidé, se kterými jsem se během stáže poznala, a kteří pro mě po celou dobu stáže byli velkou inspirací a motorem. Od mých spolubydlících, parťáků z kanceláře, komunity dalších stážistů v Parlamentu i mimo něj, až po samotného pana europoslance a jeho kolegy.
36763498_10205027411162760_5601058174879662080_n
Absolventka joint master studií oboru European Business and Finance, Vysokého učení technického v Brně/Nottingham Trent University UK. Studentka evropských studií na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně

Nikdy by mě nenapadlo, že dostanu takovou příležitost. O možnosti stáže u pana europoslance jsem se dozvěděla zcela náhodně, na přednášce o Měnových aspektech EU, od spolužáka z gymnázia, se kterým jsme se na uvedené přednášce po letech nečekaně potkali. Říkala jsem si tenkrát, že alespoň zkusím zaslat svoje CV, třeba si ho někdo přečte, a taky si pamatuju cestu vlakem z Brna do Prahy ohledně osobního setkání přímo s panem europoslancem. Byla jsem nervózní, rozespalá z brzkého vstávání, s pocitem, že o problematice, kterou se pan europoslanec zabývá nevím nic. Po první pár sekundách našeho rozhovoru ze mě však všechno spadlo. Místo avizovaných 20 min jsem nakonec v pražské kanceláři strávila příjemnou hodinu nad rozpravou a aktuálním dění v Evropě a odjížděla s pocitem, že i kdyby stáž v Bruselu nevyšla, toto osobní setkání stálo prostě za to. No a ejhle, ono to vyšlo a já se za půl roku stěhovala do Bruselu.

Moje stáž v kanceláři pana europoslance trvala měsíc. Je to velmi krátká doba a je potřeba ji využít už od začátku naplno. Mě následně na tuto stáž navazovala dvouměsíční štace na Zastoupení JMK při EU, takže jsem svůj zahraniční výjezd prožila opravdu naplno. Navíc jsem měla zároveň možnost porovnat si tvoření politiky jak v rámci EP, tak v rámci regionální politiky, a jsem za tuto zkušenost nesmírně vděčná.

Zpět ale k mé práci. Jak už zde popisovali ostatní stážisté, práce je to hodně různorodá, avšak dává mnoho příležitostí k tomu věnovat se věcem, které vás opravdu zajímají. Já se především věnovala vznikajícímu víceletému finančnímu rámci, který v té době byl hodně aktuální, ale pracovala jsem i na dalších zajímavých tématech jako například Golden Visa, problematice transparentnosti Rady EU, brexitu jako takovém, ale i jeho institucionálním důsledkům v případě "Hard" brexitu. Během stáže byla možnost se zúčastnit množství schůzek a jednání, nejen těch, věnující se problematice spadající pod agendu pana europoslance.

Navíc, v Evropském parlamentu se toho děje každý den opravdu hodně. Někdy byste se nejraději roztrhali, abyste stihli všechno. Nebo máte štěstí jako já a v rámci práce v parlamentu narazíte na skvělou partu dalších stážistů, kteří vám poskytují tipy, na co nezapomenout, kdy a kde se děje něco zajímavého nebo vám vše následně poreferují. Společně jsme například sledovali jednání Marka Zuckerberga s vedením politických frakcí
(i když ve vedlejší místnosti), navštívili několik prezentací evropských regionů přímo v EP, účastnili přednášek o nadcházejících volbách do Evropského parlamentu, či o současných EU - US vztazích.

Jeden z nejsilnějších zážitků mám určitě z jednání slovenských zemědělců na půdě parlamentu ohledně jejich současné domácí situace. Zazněly zde velmi osobní příběhy, ve kterých popisovali, s jakou zkorumpovaností, bezprávím a beznadějí se musejí dennodenně potýkat. Musím říct, že mě to až málem dohnalo k slzám. Vše pak ještě vygradovalo po následné debatě s přítomnými europoslanci. V té době měli všichni ještě čerstvě v hlavě vraždu slovenského novináře Jána Kuciaka, jehož jméno tu několikrát zaznělo, a i jeho případ a bolestivá vzpomínka na něj celou atmosféru jen podtrhovalo. Druhým zážitkem, který se mi nejvíc vryl do paměti, je určitě snídaně českých europoslanců ve Štrasburku, společně s místopředsedou Evropské komise, panem Marošem Šefčovičem. Možnost navštívit plenární zasedání ve Štrasburku, účastnit se veřejných i soukromých jednání je celkově takovou třešničkou na celé stáži.

Když teď slyším slovo Evropským parlament, naskočí mi okamžitě slovo konsensus, něco, čeho musí jednotně dosáhnout 28 evropských států. Občas to sice vypadá jako stavění Babylonské věže, ale zcela jistě to má svůj smysl a je až neskutečné, jak ve většině případů dojde k nalezení společné řeči. Mimo jiné jsem si uvědomila, že ti lidé, o kterých si denně čtu nebo vidím v televizi, nejsou nedostupní a něco více než my! Přirovnala bych jejich práci k Paretovu pravidlu 80/20, jen je škoda, že to nejde vidět i mimo bruselskou bublinu.

Práce v kanceláři pana europoslance mi dala hodně jak po pracovní, tak osobní stránce. Sám pan europoslanec je velice lidský a příjemný člověk, s neuvěřitelným rozhledem a skvělým týmem lidí kolem sebe. Atmosféra v kanceláři je velice přátelská a určitě se není čeho obávat. Takže pokud byste chtěli na stáž do Bruselu, dle mého názoru je kancelář pana europoslance tím ideálním místem.

Publikované články:

Rada EU by ve svých postupech měla být více transparentní, říká evropská ombudsmanka

Víceletý finanční rámec EU (2021–2027)

Zlatá víza v EU aneb nekontrolované zadní dveře do Evropy