Big_loader_ajax

Rada EU by ve svých postupech měla být více transparentní, říká evropská ombudsmanka

31.05.2018

Evropská veřejná ochránkyně lidských práv Emily O'Reilly zveřejnila v únoru 2018 doporučení Radě EU cílící na větší transparentnost jejího rozhodování. Chtěla by zajistit lepší dostupnost informací a větší odpovědnost vlád občanům.

Rada Evropské unie, nebo také Rada ministrů, je společně s Evropským parlamentem tím orgánem, který vyjednává a přijímá unijní právní předpisy a také roční rozpočet EU. Krom toho také koordinuje politiky jednotlivých členských zemí a na základě pokynů Evropské rady formuje zahraniční a bezpečnostní politiku EU. Na většině těchto vyjednávání se samotní ministři nicméně neúčastní a diskuse o budoucí podobě právních předpisů místo toho probíhají v rámci přípravných orgánů Rady – mezi velvyslanci v rámci Výboru stálých zástupců (tzv. COREPER) a také na více než 150 úzce specializovaných pracovních skupinách a výborech.

Na rozdíl od Evropského parlamentu, který je průběhu celého legislativního procesu transparentní a umožňuje veřejnosti přístup k množství dokumentů od prvních pracovních verzí textů přes diskuse ve výborech až po záznamy z plenárních hlasování, je ale většina dokumentů Rady veřejnosti skryta. Zejména se pak jedná o dokumenty z přípravných orgánů Rady, které ovšem mohou mít na závěrečnou podobu dokumentů značný vliv. Jak ve své zprávě zdůraznila evropská ombudsmanka O’Reilly, Rada tímto nedodržuje právo občanů být informováni o průběhu legislativního procesu, a držet tak své zvolené zástupce odpovědné. Dochází tedy k porušování nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise. Toto nařízení stanovuje, že všechny legislativní dokumenty musí být přímo přístupné veřejnosti, pokud se na ně nevztahují výjimky.

Evropská veřejná ochránkyně lidských práv se problémem začala zabývat v březnu 2017, kdy Radě položila 14 otázek. Ptala se mimo jiné například na fungování registru dokumentů nebo jestli jsou pozice členských států v průběhu jednání zaznamenávány. "V současném politickém klimatu je nutné zajistit, aby občané EU rozuměli, jak se evropská legislativa tvoří. Pomohlo by to vyjasnit některá častá nedorozumění o tom, kdo přesně je zodpovědný za vytváření nových právních úprav, a jasně by to pak vymezilo odpovědnost 'Bruselu' a členských států," řekla O’Reilly tehdy.

Po téměř roce šetření zveřejnila ombudsmanka v únoru 2018 zprávu s doporučeními Radě. Rada by podle ní měla:

1. Systematicky zaznamenávat postoje členských států během vyjednávání v přípravných orgánech.

2. Jasně stanovit kritéria pro dokumenty s omezeným přístupem (dokumenty označené "LIMITE"). Tato kritéria by měla být veřejně dostupná a v souladu s právem EU.

3. Systematicky přezkoumávat status dokumentů s omezeným přístupem nejen po konečném přijetí právního aktu, ale už během vyjednávání.

Součástí zprávy byla také lhůta 9. května, do níž se Rada EU měla k problému vyjádřit. Rada požádala o prodloužení tříměsíční lhůty k vyjádření, kvůli závažnosti tématu byla ale žádost zamítnuta. Vzhledem k tomu, že Rada lhůtu nedodržela, obrátila se ombudsmanka s žádostí o podporu na Evropský parlament.

V Parlamentu také 15. května vystoupila na půdě Speciálního výboru pro finanční trestné činy, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňové úniky. Během svého vystoupení O'Reilly zdůraznila důležitost transparentnosti jako klíče pro udržení jednotné Unie. Občané EU totiž podle ní musí vědět, jak zástupci jejich vlád v Bruselu na jednáních Rady pracují. Větší transparentnost procesu vzniku evropské legislativy by pak mohla odradit politiky od shazování viny za právní úpravy na "Brusel", ačkoli se sami podíleli na jejich formování. Ombudsmanka ale upozornila, že je nutné zvážit všechny plusy a mínusy a dosáhnout určité rovnováhy. V případě naprosté průhlednosti veškerých jednání a postojů v nich by totiž členské státy mohly zaujímat radikálnější pozice, což by mohlo dále vést k protahování délky jednání a k menší akceschopnosti Rady

Evropská ombudsmanka doufá, že Rada na její návrhy a připomínky zareaguje brzy. V současnosti se totiž EU nachází rok před volbami do Evropského parlamentu. Větší otevřenost institucí by právě v této době mohla vyslat veřejnosti důležitý signál o otevřenosti a odpovědnosti Evropské unie vůči svým občanům.

Zdroje:

https://euobserver.com/institutional/140955

https://euobserver.com/institutional/137198

https://www.ombudsman.europa.eu/press/release.faces/en/76964/html.bookmark

https://www.ombudsman.europa.eu/en/press/release.faces/en/95029/html.bookmark

https://www.ombudsman.europa.eu/en/cases/caseopened.faces/en/75850/html.bookmark

Autor článku : Kristýna Dvořáčková, Vendula Kulichová, stážistky v kanceláři Luďka Niedermayera