Big_loader_ajax

Zimní balíček čisté energie pro všechny Evropany

16.02.2017

EK navrhuje v revidované směrnici o energetické účinnosti prodloužit stanovenou povinnost ušetřit 1,5% energie ročně jak dodavatelům tak distributorům. Tato opatření ukazují efekt přísunu soukromých investic a podporu vzniku nových hráčů na trhu, jako jsou poskytovatelé energetických služeb, včetně agregátorů, a proto by měla tento vývoj stimulovat i po roce 2020. Nový tržní design s elektřinou by měl dále vytvářet rovné podmínky pro účast na trhu.

Základní cíle:

- energetická účinnost

- dosažení vedoucího postavení s obnovitelnými zdroji energie

- zajištění spravedlivého řešení pro spotřebitele

Energetická účinnost

Budovy představují až 40% celkové energetické spotřeby a 75% z nich je energeticky náročných. Návrh revize směrnice o energetické náročnosti budov by měl zvýšit míru renovací na základě opatření o dlouhodobých strategií na renovaci budov s důrazem na dekarbonizaci podílu budov do poloviny století. Návrh chce také zlepšit informovanost posílením osvědčení o energetické náročnosti, čímž se zpřístupní informace o provozní spotřebě energie veřejných budov a propojení mezi veřejnou podporou a dosaženými úsporami. Revize směrnice vyžaduje i instalaci elektrických dobíjecích míst – pro stávající budovy se to bude týkat jen těch komerčních s více než 10 parkovacími místy, a to od roku 2025. U nových nebo renovovaných budov by se toto ustanovení mělo týkat obytných domů s více než 10 parkovacími stáními v podobě tzv. pre-kabeláže a komerčních budov s více než 10 parkingy v podobě povinné instalace dobíjecích míst.

K urychlení renovace budov a přechodu na budovy s využitím čisté energie Komise hodlá zřídit evropskou stavební iniciativu se složkou inteligentního financování pro inteligentní budovy. Tato iniciativa by mohla zprůchodnit dalších 10 mld. EUR z veřejných a soukromých zdrojů do roku 2020 na projekty energetické účinnosti v členských státech.

Ecodesing a energetické značení bude nadále hrát velice důležitou roli v otázce úspor energií a zdrojů spotřebitelů, stejně tak vytváření obchodních příležitostí v evropském průmyslu. Komise se chce zaměřit na posílení politiky u výrobků s nejvyšším potenciálem na úspory souvisejících s energiemi a cirkulární ekonomikou. Komise přijala pracovní plán Ecodesign na 2016-2019, v němž stanovuje priority, včetně aktualizovaného seznamu opatření na produkty v souvislosti s novými technologiemi a nových produktů. Celkový dopad pracovního plánu by měl být 600 TWh úspor energií v roce 2030.

Obnovitelné zdroje energie

Evropa je dodnes vedoucím hráčem s větrnou energií, přičemž 43% větrných elektráren postavených ve světě je vyrobeno evropskými výrobci. I přestože Evropa ztratila svou vůdčí roli ve výrobě solárních panelů vůči importům, většina přidané hodnoty z instalace solárních panelů (>85%) je vytvořena na území EU. Rada stanovila cíl podílu obnovitelných zdrojů na spotřebě energií na nejméně 27% do roku 2030. Toto minimum je závazné na evropské úrovni, ale nebudou jím vázány konkrétní cíle členských států. Jednotlivé státy pak stanoví svůj vlastní podíl  prostřednictvím integrovaného energetického a klimatického plánu, který bude sestaven na základě návrhu nařízení o systému řízení Energetické unie (tzv. governance). Návrh revize směrnice o obnovitelných zdrojích společně s návrhem nového designu trhu s elektřinou (který je zahrnut v návrzích směrnice o trhu s elektřinou, nařízení o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou, nařízení o založení ACER a nařízení o risk-prepardness v elektroenergetice) stanoví nový rámec s rovnými podmínkami pro všechny technologie. Podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů se vyšplhal na 29% celkové výroby elektřiny a Komise předvídá, že brzy dosáhne zhruba poloviny celkového výrobního mixu elektřiny EU tvořeného převážně z variabilních zdrojů, jako je vítr a slunce. Většina z toho bude zapojena na decentralizovaném přístupu do distribučních systémů. Je třeba přizpůsobit tržní pravidla, aby zjednodušily tento rozvoj, a proto nový regulační rámec musí zajistit, aby se obnovitelné zdroje plně zapojily do trhu s elektřinou a zároveň nebyly tržními opatřeními diskriminovány. Velkoobchodní trhy budou muset poskytnout odpovídající pravidla umožňující krátkodobé obchodování tak, aby reflektovala potřeby proměnné výroby. Tím, že umožní obchodování blíže k okamžiku dodání dobře integrovaných krátkodobých trhů s elektřinou, budou také odměňovat flexibilitu na trhu, a to jak na straně výroby, poptávky či skladování.

Prioritní přístup zůstává pro stávající zařízení, malé zdroje obnovitelných zdrojů a demonstrační projekty. Jiná zařízení budou předmětem nediskriminačních pravidel pro přístup třetích stran. Krácení zdrojů obnovitelné energie by měly být omezeny na minimum. Tato nová pravidla by měla poskytnout výrobcům elektřiny z obnovitelných zdrojů zvyšující se podíl na tržních příjmech.

Úspěšná integrace zdrojů obnovitelné energie bude nadále vyžadovat robustní přenosové a distribuční infrastruktury a dobře propojené evropské sítě.

Práva spotřebitele

Jako součást balíčku se snaží Komise zavést opatření na zvýšení transparentnosti o nákladech na energii a cenách. Se závislostí na dovozu ze 74% je EU vystavena volatilním fosilním cenám. Velkoobchodní ceny elektřiny jsou na nejnižší úrovni za posledních 12 let a ceny zemního plynu padly na půlku od roku 2014. Co se týče cen domácností, trendy se liší. S padajícími cenami energie se však zvedají náklady na sítě a daně. Retailové ceny elektřiny rostly 3% za rok od roku 2008 a ceny plynu rostly o 2%.

Regulační změny v balíčku zavedou posun od centralizované konvenční výroby energie k decentralizovaným, inteligentním a vzájemně propojeným trhům, kde si sám spotřebitel vytvoří vlastní energie, uloží je, sdílí anebo prodá zpět na trh. Spotřebitelé budou tak moci reagovat na poptávku přímo nebo prostřednictvím agregátorů. Nové senzorové technologie umožní spotřebitelům kontrolu a aktivní řízení jejich spotřeby energie.

Balíček se chce vypořádat i s energetickou chudobou EU. V roce 2014 domácnosti utratily 9% z jejich celkových výdajů na energii, což je poloviční nárůst v porovnání s 10 lety nazpět. Předpisy o čisté energii stanoví nový přístup k ochraně zranitelných spotřebitelů, včetně pomoci členským státům snížit náklady na energii prostřednictvím investic do energetické účinnosti. Dlouhodobá iniciativa na renovaci budov by též měla přispět ke zmírnění energetické chudoby. Komise chce také zavést členským státům povinnost monitoringu a podávání zpráv o energetické chudobě a současně chce Komise usnadnit výměnu osvědčených postupů.

Autor článku : Markéta Ohnišťová