Big_loader_ajax

Bezpečnost na evropských silnicích

26.01.2017

Přestože je podle statistiky WHO Evropa nejbezpečnějším světovým regionem, co se silniční dopravy týče, je stále co zlepšovat.

Na 26 000 lidí zemřelo na evropských silnicích v roce 2015 a 135 000 bylo vážně zraněno. Faktem je, že jsem byli v období 1991 až 2014 svědkem podstatného zlepšení bezpečnostní situace silničního provozu, a to jak z hlediska počtu ztrát na životech a zranění, tak četnosti dopravních nehod. Mezi roky 2001 a 2010 se počet úmrtí na silnicích v EU snížil o 43 % a o dalších 17 % od roku 2010 dodnes. Nejnovější údaje však naznačují, že se tento positivní trend zpomaluje a některé specifické skupiny účastníků silničního provozu (například chodci, cyklisté, motocyklisté) nezaznamenaly stejné zlepšení jako zbytek populace. Výsledky podle jednotlivých zemí za rok 2010 a 2014 ukazují, že se počet úmrtí na silnicích na milion obyvatel snížil z 63 v roce 2010 na 51 v roce 2014. Rozdíly mezi státy se rovněž zmenšují. Nejvíce smrtelných nehod na milion obyvatel zaznamenalo Rumunsko, Řecko a Bulharsko, zatímco nejbezpečněji se jezdí ve Švédsku, Velké Británii a v Nizozemí. Česká Republika se v roce 2015 umístila až na 21. místě.

Evropa se také musí vyrovnat s novými výzvami, jako je stárnoucí populace, používání elektronických zařízení rozptylujících řidiče nebo nové technologie (např. automatické hnací systémy). Bezpečnost silničního provozu je sdílenou pravomocí, což znamená, že mnohá opatření jsou primárně řešena na úrovni národních států. Přesto hraje Evropská unie v této otázce důležitou roli. V roce 2013 si Komise stanovila za cíl snížit celkový počet úmrtí na silnicích na polovinu, a to do roku 2020. Unie zasahuje zejména v otázkách týkajících se technického stavu vozidla, transportu nebezpečných látek a bezpečnosti silniční sítě.

V roce 2014 byly přijaty nové směrnice pro zlepšení kvality vozů prostřednictvím stanovení společných minimálních norem výbavy vozů (airbag, ABS), školení inspektorů, boje proti stáčení kilometrů a zavedení povinného testování pro těžké motocykly. Právní předpisy EU týkající se harmonizace vozidel se rovněž vztahují na používání bezpečnostních pásu, povinná montáž omezovačů rychlosti u daných kategorií vozidel nebo zlepšení bezpečnosti účastníků provozu tím, že se zmenší „slepý úhel” v určitých typech vozidel. I když jsou silnice řízeny především národní legislativou, EU přijala opatření pro zlepšení bezpečnosti silniční sítě, jako například stanovení minimálních požadavků pro tunely nebo identifikace úseků s častým výskytem dopravních nehod.

Evropský parlament přijal řadu usnesení týkající se bezpečnosti silničního provozu. Již v roce 2001 zdůraznil, že cílem je tzv. „Vision Zero”, tedy žádné úmrtí na silnicích. Parlament požádal členské státy, aby bez prodlení poskytly veškeré relevantní statistické údaje týkající se bezpečnosti na silnicích a zdůraznil nutnost zvýšení trestů proti osobám, které řídí pod vlivem alkoholu a omamných látek, v nadměrné rychlosti či nepoužívají bezpečnostní pásy. Parlament rovněž vyzval k revizi směrnice zabývající se limitem alkoholu v krvi, který by u nových řidičů (do dvou let od získání řidičského průkazu) a u profesionálních řidičů měl být ve výši 0,0 promile.

EU se dále snaží zvýšit bezpečnost silničního provozu prostřednictvím podpory ITS (Intelligent Transport Systems), kterým je například systém automatického tísňového volání eCall. Nařízení, které bylo schválené v dubnu 2015 vyžaduje, aby všechny nové automobily byly vybaveny ecall technologií, která automaticky vytočí 112 a informuje o poloze vozidla v případě nehody. Komise se domnívá, že by tato technologie mohla pomoci zachránit stovky životů ročně.

Nedávno schválený právní předpis, vztahující se k bezpečnosti silničního provozu také usnadňuje přeshraniční výměnu informací o dopravních přestupcích, a tím končí právo na anonymitu pro řidiče-nerezidenty, a umožňuje se tak stíhání za činy spáchané v jiném členském státě, než ve kterém je vozidlo registrováno. Členské státy mohou navzájem nahlédnout do vnitrostátních databází o registraci vozidel. Stát, ve kterém došlo k přestupku, pak rozhodne, jestli zahájí vůči dané osobě přestupkové řízení kvůli: překročení povolené rychlosti, nepoužití bezpečnostního pásu či ochranné přilby, nezastavení na červenou, řízení pod vlivem alkoholu či omamných látek, použití zakázaného pruhu, nedovolené použití mobilního telefonu či jiného komunikačního zařízení během jízdy.

21. září 2016 proběhl první EDWARD den (Evropský den bez úmrtí na silnicích), který se konal v 31 zemích a zúčastnilo se ho více než 103 000 organizací a jednotlivců, kteří podepsali slib bezpečnosti silničního provozu. V rámci EDWARD dne proběhlo na 80 bezpečnostních akcí na silnicích a mnoho mediálních kampaní (#ProjectEDWARD či #seatbeltselfie).

Autor článku : Sandra Houžvičková, stážistka v kanceláři Luďka Niedermayera