Big_loader_ajax

Vysvětlení hlasování z červnového plenárního zasedání Evropského parlamentu

15.06.2022

Jak a proč jsem hlasoval na červnovém plenárním zasedání?

European ParliamentZpráva o Turecku za rok 2021

Podpořil jsem tuto zprávu, která vyjadřuje politování nad tím, že se v Turecku nadále zhoršuje situace v oblasti lidských práv a také v oblasti základních svobod, demokracie a právního státu. Současná represivní forma vlády, jejímiž hlavními pilíři jsou zneužívání právního rámce – zejména využíváním obvinění z terorismu a omezováním svobody projevu – a absence nezávislosti soudnictví, je záměrnou, vytrvalou a systematickou státní politikou, která byla vytvořena s cílem potlačit jakoukoli formu kritiky, ať už přímo, nebo prostřednictvím zastrašování. Jsem přesvědčen, že stěžejní oblast základních práv a svobod, která je jádrem procesu přistoupení, nemůže být oddělena a izolována od celkových vztahů, a pro mě je tato oblast závažnou překážkou dalšího pokroku v rámci procesu přistoupení Turecka k EU.

 

Plán ESVČ pro změnu klimatu a obranu

Zdržel jsem se u tohoto usnesení, protože jakkoli uznávám potřebu mezinárodní spolupráce při řešení problémů souvisejících s environmentální migrací s cílem nalézt společná řešení, nemyslím si, že by tato spolupráce měla zahrnovat koncept klimatického uprchlíka, který je z mého pohledu ideologicky zabarvený a staví na roveň migraci kvůli změně klimatu s migrací kvůli válce a pronásledování, což podle mě není srovnatelné. Každopádně bychom se ale měli vydat cestou udržitelných a spravedlivých řešení dopadů změny klimatu, např. pokud jde o řízení přírodních zdrojů, přístup k půdě a vodě, ochranu životního prostředí či snižování rizika katastrof.

 

EU a bezpečnostní výzvy v indicko-tichomořském regionu

Podpořil jsem tuto zprávu, která vyzývá EU, aby plně využila svého postavení a své pověsti důvěryhodného, spolehlivého a autonomního globálního mírového aktéra v rostoucí geopolitické konkurenci mezi globálními a regionálními mocnostmi v indicko-tichomořském regionu. Větší angažovanost EU je potřebná i v souvislosti s rychlým posilováním vojenské přítomnosti Číny a nevyřešenými otázkami, jako je jaderný program Korejské lidově demokratické republiky, patová situace na čínsko-indických hranicích, tvrdé zásahy proti demokracii v Hongkongu a Macau, nedodržování závazků Číny podle vnitrostátního a mezinárodního práva v oblasti dodržování lidských práv, včetně práv menšin v Sin-ťiangu, Tibetu a Vnitřním Mongolsku, a ohrožení územní celistvosti Tchaj-wanu v podobě vojenských akcí ze strany Číny.

 

Normy emisí CO2 pro osobní automobily a lehká užitková vozidla

Podpořil jsem tuto zprávu včetně zákazu uvádění nových aut se spalovacími motory na trh po roce 2035, protože mi záleží na tom, abychom dosáhli cílů v oblasti ochrany klimatu a sektor dopravy k tomu přispěl svým dílem. Jsem přesvědčen, že do roku 2035 se auta na elektrický pohon stanou nejefektivnější volbou v oblasti osobní dopravy, takže to bude všeobecně dostupné řešení. Naše automobilky navíc s tímto vývojem už počítají a zahrnuly ho do svých výrobních plánů. Předložený pozměňovací návrh, podle kterého by byl ponechán určitý prostor pro výrobu nových aut se spalovacím motorem i po r. 2035, jsem nepodpořil z důvodu, že by to vedlo zřejmě jen k výrobě spalovacích aut vyšší kategorie a jejich provoz by vedl k neefektivnímu hospodaření s energií.

 

Využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF)

Podpořil jsem tuto zprávu, která vytváří nově regulované odvětví půdy (zahrnující emise a jejich pohlcování v zemědělství, lesnictví a při jiném využívání půdy). To přispěje k synergii mezi zmírňujícími opatřeními v odvětví půdy a umožní integrovanější tvorbu a provádění politik na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU. Analýza, z níž Komise při přípravě návrhu vycházela, ukazuje, že odvětví půdy by se mohlo nákladově efektivním způsobem stát klimaticky neutrálním přibližně do roku 2035 a následně by dokázalo pohlcovat více CO2, než kolik činí objem produkovaných emisí skleníkových plynů. Uvedená regulace je nezbytná pro dosažení závazného cíle EU a snížit do roku 2030 čisté emise alespoň o 55 %.

 

Zahraniční, bezpečnostní a obranná politika EU po ruské agresivní válce vůči Ukrajině

Podpořil jsem tuto zprávu, která požaduje zintenzivnit spolupráci EU s podobně smýšlejícími partnery na celém světě, zejména s transatlantickými spojenci v NATO, s cílem zachovat co nejsilnější možnou jednotu při obraně mezinárodního řádu založeného na pravidlech, a tím podporovat a bránit mír, demokratické zásady a dodržování lidských práv a zajistit, aby ekonomické závislosti nepřevážily nad obranou lidských práv a hodnot, které Unie zastává. EU by v této souvislosti také měla bojovat proti propagandě a dezinformačním kampaním v Unii a v jejím sousedství a posilovat spolupráci s partnery v kandidátských a potenciálně kandidátských zemích pro členství v EU a ve světě, mimo jiné tím, že urychleně vytvoří potřebné právní a technické kapacity, aby bylo možné čelit nepřátelskému zahraničnímu vměšování, jako je vměšování ze strany Ruska před a během jeho útočné války proti Ukrajině.

 

Bezpečnost v oblasti Východního partnerství a úloha společné bezpečnostní a obranné politiky

Podpořil jsem tuto zprávu, která vyzývá EU, aby zajistila ambicióznější agendu integrace pro Ukrajinu, která by mohla zahrnout praktické kroky pro první přechodnou fázi postupné plné integrace Ukrajiny do jednotného trhu EU. V této souvislosti vítám, že Komise nedávno doporučila udělení statutu kandidátské země Ukrajině a jsem přesvědčen, že obdobné posouzení by měla bez zbytečného odkladu provést i v případě žádosti Gruzie a Moldavské republiky.

 

Právní stát a případné schválení polského národního plánu pro oživení (RRF)

Podpořil jsem toto usnesení, které vyzývá Radu, aby schválila polský národní plán v rámci Nástroje pro oživení a odolnost až tehdy, jakmile bude plně v souladu s požadavky nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost, zejména s požadavkem ochrany finančních zájmů Unie před střety zájmů a podvody, a se všemi doporučeními pro jednotlivé země v rámci evropského semestru, které se týkají oblasti právního státu, a jakmile Polsko provede všechny příslušné rozsudky Soudního dvora a Evropského soudu pro lidská práva. Spolupráce založená na vzájemném uznávání a vzájemné důvěře mezi členskými státy, EU a jejich orgány totiž nemůže dobře fungovat, pokud přetrvávají nedostatky v oblasti právního státu.

 

Nástroj pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek

Podpořil jsem tuto zprávu, protože zatímco EU ponechává svůj trh s veřejnými zakázkami navzdory rostoucímu tlaku na domácí trh do značné míry otevřený mezinárodní konkurenci, mnohé třetí země s otevřením svých trhů s veřejnými zakázkami mezinárodní konkurenci váhají nebo se je zdráhají otevřít více než doposud. Proto je třeba zlepšit podmínky, za nichž mohou unijní podniky soutěžit v zadávacích řízeních ve třetích zemích. V současné době totiž dodavatelé z EU čelí v mnoha zemích, jež patří mezi hlavní obchodní partnery Unie, rozličným restriktivním postupům.

 

Výzva ke svolání konventu k revizi Smluv

Podpořil jsem toto usnesení, které vyzývá ke svolání konventu ke změnám Smluv, které by měly zahrnovat i reformy hlasovacích postupů, včetně umožnění toho, aby bylo v Radě v příslušných oblastech a v mimořádných situacích rozhodováno kvalifikovanou většinou namísto jednomyslnosti, např. při přijímání sankcí, a úpravu pravomoci svěřených Unii Smlouvami v oblasti zdraví a přeshraničních zdravotních hrozeb, při dokončování energetické unie založené na energetické účinnosti a obnovitelných zdrojích energie.

 

Nový obchodní nástroj pro zákaz výrobků vyrobených za použití nucené práce

Podpořil jsem toto usnesení, které vyzývá k vytvoření nového obchodního nástroje slučitelného s WTO, který by doplnil pravidla náležité péče podniků v oblasti udržitelnosti a zakázal dovoz a vývoz výrobků vyrobených nebo přepravovaných za použití nucené práce a který by měl být doplněn opatřeními pro obchod uvnitř EU. Tento nový nástroj by měl umožňovat zákaz výrobků vyrobených za použití nucené práce, které pocházejí z určitého místa výroby, od určitého dovozce nebo podniku, v případě státem podporované nucené práce z určitého regionu a z určitého dopravního plavidla nebo loďstva.

Autor článku : Luděk Niedermayer