Niedermayer: Čína i Unie jsou ohroženy novým světem Trumpa. Logickým výsledkem by byla dohoda
27.07.2025
Evropská unie je největším obchodním partnerem Číny. Může být Peking ochotný v něčem jí vyjít vstříc, aby to tak zůstalo?
Myslím si, že ano. Protože jak Čína, tak Evropská unie jsou ohroženy tím nově vzniklým světem Donalda Trumpa v globálním obchodu. Ten šok do celosvětového obchodního vztahu vnesla tarifní politika americké vlády.
Tento faktor se mísí s dlouhodobými trendy, což je mimo jiné extenzivní podpora produkce v Číně, která vede k nadprodukci. A také je to určité lavírování Číny ohledně toho, jakým způsobem bude přistupovat k umožnění exportu strategických materiálů, které ve velké míře mají čínské firmy – respektive Čína – pod kontrolou.
Samozřejmě jsme stále v prostředí, kdy na jednu stranu Čína volá po co nejsnazším exportu čínského zboží, ale investice do Číny či vývozy zboží jsou velmi komplikované.
‚I čínské vedení je pod tlakem‘
Jsme ve světě, kde se věci mění. Čínská ekonomika je tím výrazně ohrožena, protože v čínské ekonomice se snoubila celá řada problémů. To dostává i čínské vedení pod tlak, aby nějakým způsobem situaci různých realitních bublin a rizika nadprodukce zvládalo.
Myslím si, že problémy jsou na obou stranách, a logickým výsledkem toho by byla vzájemně výhodná dohoda. Ale těch se v dnešním světě dosahuje velmi komplikovaně.
Může být její součástí určité omezení dodávek čínského zboží? Zvláště když začala Trumpova administrativa s politikou cel, vznikla na evropských trzích a i v evropských institucích obava, že by Evropa mohla být zaplavena levným čínským zbožím ještě víc než dosud.
Riziko existuje. Bylo vidět už před nástupem Trumpovy politiky, že část čínských firem chce řešit problém nadkapacity a neschopnosti uplatnit své zboží na domácím trhu exportem.
Vysoké tarify, které Donald Trump zavádí – které jsou velmi nestabilní, protože s málo zeměmi je dosaženo nějaké dohody, od které se dá očekávat, že bude fungovat aspoň po mnoho měsíců – tuto situaci opravdu zvýraznily.
‚Udržet dialog‘
Jakou váhu má z vašeho pohledu unijní výzva, aby Čína využila svého vlivu na Rusko a přiměla ho ukončit invazi na Ukrajině?
Součástí summitu byla i jiná než obchodní témata, jakkoliv je obchod důležitý. Byla to tato dlouhodobá pozice, kdy Evropská unie, myslím, správně označuje, že se nejedná o lokální konflikt, ale o ohrožení světové bezpečnosti.
Stejně tak ale z těch psaných textů vidím, že řeč byla o lidských právech a podařilo se dojednat nějakou deklaraci o vzájemné podpoře snižování emisí. Čili tohle všechno se na summitu odehrávalo. Myslím ale, že obchod hrál hlavní roli.
Summit se navíc odehrával v okamžiku padesátého výročí navázání diplomatických vztahů, jestli to říkám zcela přesně. Myslím, že pro obě strany bylo důležitédeklarovat schopnost dialogu, jakkoliv asi není možné zastírat, že to není průlom. Je to snaha udržet v dnešním velmi nestabilním světě dialog.
Ale dvě čínské banky a pět firem jsou na nejnovějším sankčním seznamu Evropské unie... Tohle asi musel být určitý osten ve vzájemných rozhovorech, že ano?
Myslím, že v tomhle Evropská unie nemůže přistupovat ke kompromisům. V okamžiku, kdy jsou některé firmy označeny jako jednoznačně porušující pravidla a sankce, které jsou zavedeny, tak ty sankce musí být vynucovány.
Čínské vedení toto podle mě chápe. Já bych řekl, že Číně jde spíš o to, aby v situaci, kdy tlak v obchodním vztahu Spojené státy – Čína rostl, aby Evropská unie minimálně tlak nezvyšovala.
Domnívám se, že Číňané vidí, že Evropská unie ve snaze dohodnout se se Spojenými státy bude zostřovat obchodní politiku vůči Číně. Myslím si, že Peking se na to chce připravit a chce se tomu do určité míry bránit.
Celý rozhovor si mužete poslechnout na iRozhlas zde.