Big_loader_ajax

Minimální standardy pro menšiny v EU

20.09.2018

Tam kde je vůle, tam je i cíl

Dne 3. 9. 2018 se v Evropském parlamentu sešlo několik členů Evropské komise, odborníků na dané téma a pár zúčastněných stran, aby projednali schválení zprávy, která se týkala minimálních standardů pro menšiny v EU.

Tato zpráva vyzývá členské státy, aby kromě zajištění občanství státu zaručily národnostním menšinám právo zachovat, hájit a rozvíjet jejich vlastní identitu a aby se národnostní menšiny efektivně účastnily společenského, hospodářského a kulturního života i veřejného dění. Dále připomíná, že by měly být stanoveny společné minimální standardy ochrany práv příslušníků národnostních, etnických, náboženských a jazykových menšin, které zohlední osvědčené postupy již uplatňované v členských státech a konstatuje, že příslušníci národnostních menšin mají právo v plné míře a účinným způsobem uplatňovat svá lidská práva a základní svobody za plné rovnosti před zákonem, aniž by byli jakkoli diskriminováni.

Základem je respekt k právům osob, které jsou příslušníci národnostních menšin, což vyplývá ze smlouvy EU. Evropská komise zmínila Článek 21 Listiny základních práv a svobod, který zakazuje diskriminaci na základě příslušnosti k národnostním menšinám a dále Článek 22, který uvádí, že unie musí respektovat kulturní, náboženskou a lingvistickou diverzitu. Na tomto základě komise zajišťuje, že základní práva a právo na nediskriminaci jsou dodržovány v kontextu implementace práva Evropské unie. Nicméně komise nemá obecné pravomoci ani samostatnou pravomoc zasáhnout ve vztahu k menšinám, jelikož tyto záležitosti spadají do pravomocí členských státu a je na nich, aby zajistily dodržovaní ústavního pořádku. Zmíněna byla také směrnice o nerovnosti a rasismu, přičemž padla informace o tom, že Evropská komise nemá problém zasáhnout, když dojde k porušeni lidských práv, jelikož jejich cílem je zajistit stejný přístup ke vzdělávání romských dětí. Za zmínku také stojí vyřčená špatná situace Romů v Evropě „V některých zemí Romové nemají přístup k základním sociálním potřebám, jako je pitná voda, což vede ke zdravotním potížím, děti jsou dávány do zvláštních škol, jelikož neovládají místní jazyk, aj. Situace je složitá a řešení nejsou jednoduchá.“

Ředitelka organizace ERGO uvedla, že vítá návrh pro minimální standardy pro menšiny v EU, jelikož je velmi důležité, aby Romové byli i nadále právně uznávanou menšinou v EU. Organizace ERGO se snaží upozornit evropské i mezinárodní instituce na skutečnosti tykajících se Romů a usilují o to, aby tyto záležitosti byly zohledněny i v praxi. I když jsou Romové uznávaní jako menšina v zemích střední a východní Evropy, nemají všude stejný přístup. Například v České republice je oficiální politika velmi špatná, jelikož zde panují neustálé obavy, a to nejen z fyzických útoků. V Německu jsou právně uznávaný pouze němečtí Romové a Sinti, ne však Romové, kteří do Německa přichází jako migranti, to znamená, že v zemích, kde jsou Romové uznávaní státem, jsou stále ještě určité mezery. Ve Spojeném království termín národnostní menšina stále není definován a v Řecku, Itálii a Španělsku nejsou uznány vůbec. Život menšin v jakékoli zemi je křehký, ale vše závisí na politické vůli a na sociálním klimatu, obzvláště co se týče Romů, jelikož situace Romů je složitější, protože za nimi nestojí žádná domovská země. Menšiny se často mohou dostat do znevýhodněné situace, a proto pro ně musí být rovné postavení. Jak zmínila Edit Slezak, je důležité, aby existovaly menšinové deníky, jelikož tyto deníky mohou sloužit jako prostor pro vyjádření názorů a zájmů daných menšin, které se hůře vyjadřují ve většinových denících. Přesto je však důležité, aby byli všichni informovány o záležitostech menšin, a aby se tedy i v běžném životě většinové deníky zabývaly menšinovými záležitostmi.

Za nejvíce znevýhodněnou menšinu se považují Romové, a jak zmínil jeden z účastněných, uznávání romského jazyka moc nepomůže, jestliže Romové nebudou mít rovnou účast ve vzdělávacích systémech, a nepřestane-li docházet k časté korupci, což vede k tomu, že peníze se většinou nedostávají právě k potřebným lidem. Aby bylo dosaženo pozitivních výsledků, je třeba zapojit neziskové organizace, a podporovat tak jednotlivé struktury, což bylo i jedním z podaných návrhů.

Z vlastních zkušeností, jakožto člověka, který pochází z romské menšiny žijící v České republice, se nemohu ztotožnit pouze s jedním konkrétním názorem, návrhem nebo kritikou, která zazněla od jednotlivých členů Evropské komise, odborníků na dané téma a zúčastněných stran. Bohužel, jak jsem již uvedla, názory, které deklarovali jednotliví členové komise, se v některých případech ztotožňovaly s mými vlastními zkušenostmi nebo zkušenostmi mých přátel a blízkých. V České republice je spousta menšin, např. maďarská, polská, německá a mnoho dalších, bohužel téměř každý občan, kterého se zeptáte v souvislosti s menšinami v ČR Vám z velké části odpoví, že nejproblémovější menšinou jsme my Romové. Na základě mých zkušeností se domnívám, že většinová společnost má stále zakódované staré předsudky, které pramení z neznalostí. Nepříznivé pro mě byly zjištěné informace od jednolitých členů Komise, které poukazovaly na korupci, převládající nerovnost ve vzdělání atd. Naopak jako pozitivum vítám zapojení a podporování jednotlivých struktur a neziskových organizací.

Autor článku : Adriana Trejtnarová, stážistka v kanceláři Luďka Niedermayera