Big_loader_ajax

Kdo chytá v síti. Nejen u nás, ale všude...

14.10.2020

Na půdě Evropského parlamentu proběhla Rozprava za účasti Komise a Rady na téma boje proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí. Tyto hrozby vyžadují rozhodné kroky na úrovni EU, neboť mají přeshraniční povahu a existují jak off-line, tak díky vymoženostem dnešní doby, i ve formě on-line. Jejich závažnost se v současné době zhoršila v důsledku koronavirové pandemie, kdy zejména u pohlavního zneužívání dětí prokazatelně došlo ke zhoršení, vlivem fyzické izolace a zvýšené aktivity na internetu.

Většině lidí, způsobila pandemie sociální, ale i ekonomické škody, ovšem pachatelům organizované trestné činnosti se dařilo a stále daří velmi dobře. Vnitřní bezpečnost je ústředním pilířem Unie – primárním cílem je chránit Evropany a podporovat náš způsob života. Z výše uvedených důvodů vznikl program Strategie bezpečnostní Unie.

Boj proti pohlavnímu zneužívání dětí je pro EU prioritou. V reflexi doby musí EU přehodnotit svá dosavadní úsilí a primárně jej ovšem zesílit. Listina základních práv Evropské unie mimo jiné stanoví, že děti mají právo na ochranu a péči nezbytnou pro jejich blaho. Dále Úmluva OSN o právech dítěte z roku 1989 stanoví právo dítěte být chráněno proti všem formám násilí.

Pohlavní zneužívání dětí je zvláště závažná trestná činnost, která má pro oběti rozsáhlé a závažné celoživotní následky. Tyto trestné činy ubližují dětem a rovněž u nich způsobují významnou a dlouhodobou sociální újmu. V mnoha případech jsou děti pohlavně zneužívány osobami, které znají a kterým důvěřují, potažmo na kterých jsou závislé. Proto je obzvláště složité této trestné činnosti předcházet, a hlavně ji odhalovat. Krize související s pandemií COVID-19 tento popsaný problém ještě zhoršila, zejména pak v případech, kdy děti žijí s osobami, které je zneužívají. Kromě toho děti tráví více času než dříve on-line a také často bez dozoru (pozn. Například v České republice 60 % dětí nemá stanovený žádný časový limit strávený na internetu).

To jim samozřejmě umožňuje pokračovat ve vzdělávání, zůstat v sociálním kontaktu se svými vrstevníky, ale existují jasné a prokazatelné signály zvýšeného rizika, že děti přijdou do styku také s „online predátory“ (pozn. Každé druhé dítě chatuje s cizími lidmi). V této koronavirové době je více pachatelů izolovaných doma, tím pádem poptávka po materiálech týkajících se pohlavního zneužívání dětí vzrostla (např. v některých členských státech až o 25 %), což vede i ke zvýšené poptávce po materiálech nových, v závěru i k novým případům zneužívání.

Exponenciální rozvoj digitálního světa byl mimo jiné zneužit k tomu, aby se tato trestná činnost stala skutečně globálním problémem.  V posledních letech se díky internetu vytvořil nebývale velký globální trh materiálů, týkajícího se pohlavního zneužívání dětí. V uplynulých několika letech došlo k dramatickému nárůstu nahlášených případů online pohlavního zneužívání dětí v EU (příkladem: fotografie vyměňované v rámci EU, oběti v rámci EU atd.). Počet stoupl z 23.000 nahlášených případů v roce 2010 na téměř 725.000 v roce 2019, což třeba zahrnovalo více než 3 miliony fotografií a videí. K podobně dramatickému nárůstu došlo i mimo EU, tedy světově, z 1 milionu nahlášených případů v roce 2010 na téměř 17 milionů v roce 2019, což například zahrnovalo nárůst na téměř 70 milionů fotografií a videí.

Nahlášené počty případů jasně naznačují, že EU se stala globálně největším hostitelem materiálů týkajících se pohlavního zneužívání dětí (z více než poloviny objemu v roce 2016 na více než dvě třetiny v roce 2019).

 

STRATEGIE EU PRO ÚČINNĚJŠÍ BOJ PROTI POHLAVNÍMU ZNEUŽÍVÁNÍ DĚTÍ

Dne 24.07.2020 přijala Komise 3 iniciativy, které jsou součástí Strategie bezpečnostní unie. Cílem EU je vytvořit multidisciplinární, koordinovaný a integrovaný přístup k bezpečnosti. Tato strategie stanoví priority v oblasti bezpečnosti na úrovni EU, které mají být realizovány v letech 2020–2025. Díky těmto 3 iniciativám se strategická vize okamžitě promění v konkrétní opatření k prospěchu všech občanů.

Tyto iniciativy jsou:

  1. strategii EU pro účinnější boj proti zneužívání dětí, 
  2. protidrogovou agendu a akční plán EU,
  3. akční plán EU proti nedovolenému obchodování s palnými zbraněmi.

Odhaduje se, že 1 z 5 dětí v Evropě je obětí nějaké formy sexuálního násilí. Taktéž podle zjištění Europolu souvisí koronavirová pandemie s větším online sdílením materiálů zobrazujících zneužívání (pozn. Například 41 % českých dětí potvrdilo, že obdrželo od jiné osoby pornografickou fotografii).

 

STRATEGIE EU A JEJÍCH OSM STĚŽEJNÍCH INICIATIV PRO ÚČINNĚJŠÍ BOJ PROTI ZNEUŽÍVÁNÍ DĚTÍ

Strategie nám poskytuje široký rámec pro rozvoj silné a komplexní reakce na trestné činy (on-line i off-line formě), rovněž stanoví osm iniciativ, jejichž cílem je:

  • vytvořit a rozvíjet vhodný právní rámec,
  • posílit reakci donucovacích orgánů a vyvolat koordinovanou akci více zúčastněných stran v souvislosti s prevencí, vyšetřováním a pomocí obětem.

EU využívá všechny dostupné nástroje, a to jak hmotněprávní předpisy EU, tak financování a všechny druhy spolupráce.

Důležitou činností bude nadále utváření vhodného právního rámce pro ochranu dětí. V roce 2011 učinila EU důležitý krok v podobě přijetí Směrnice o boji proti pohlavnímu zneužívání dětí (2011/93/EU20), jejíž provádění v členských státech nyní musí být naléhavě dokončeno. Zároveň je třeba řešit veškeré zjištěné legislativní mezery.

Mezi další důležité činnosti Unie se řadí posílení donucovacích orgánů (jejich reakce) a zlepšení spolupráce všech zúčastněných stran. Skutečného pokroku bude dosaženo jen a pouze tehdy, pokud se zintenzivní práce v souvislosti s prevencí, hlášením, předáváním informací, vyšetřováním, ochranou a identifikací v každém jednotlivém případě.

V tomto případě je nutné, aby hráli svou úlohu v přístupu, který je skutečně multidisciplinární, i sociální služby, zdravotničtí pracovníci, akademičtí pracovníci, pedagogové, soudy, donucovací orgány, nevládní organizace, média a širší společnost.

Mezi 8 iniciativ EU mimo jiné patří – zajištění úplného provedení stávajících právních předpisů (např. Směrnice 2011/93/EU), hledání legislativních mezer, osvědčených postupů a prioritních opatření, také posílit úsilí donucovacích orgánů na vnitrostátní úrovni, a i na úrovni EU nebo umožnění členským státům, aby lépe chránily děti prostřednictvím prevence.

Komise na základě studie vytvoží Evropské středisko pro předcházení pohlavnímu zneužívání dětí a boj proti němu, tím zajistí komplexní a účinnou reakci EU. V této otázce bude Komise úzce spolupracovat s Evropským parlamentem a také s členskými státy.

Více o strategiích zde.

 

BOJ SE SÍTÍ A PREDÁTORY

Poskytovatelé určitých online služeb mají velmi dobrou pozici pro prevenci, odhalování a hlášení pohlavního zneužívání dětí, ke kterému dojde při využívání jejich infrastruktury nebo služeb.

A z tohoto důvodu v současné době řada společností odhaluje pohlavní zneužívání dětí dobrovolně. Jen za rok 2019 americké centrum NCMEC (Národní centru pro nezvěstné a zneužívané děti) obdrželo od těchto společností téměř 17 mil. hlášení o případech pohlavního zneužívání dětí. Hlášení nezahrnují pouze fotografie a videa zneužívání (z tzv. Groomingu či sextingu), ale rovněž situace, které představují bezprostřední nebezpečí pro děti (např. podrobnosti sjednávání setkání za účelem fyzického zneužití dítěte nebo hrozby sebevraždou, kterými dítě reagovalo na vydírání pachatele). Celé roky byly tyto nahlášené případy rozhodující pro záchranu dětí v EU před probíhajícím zneužíváním.

 

Vedly například k:

· záchraně 11 dětí, z nichž některým byly pouhé 2 roky, které byly vykořisťovány sítí pachatelů ve Švédsku

· největší operaci v historii proti pohlavnímu zneužívání dětí v Dánsku

· záchraně devítileté dívky v Rumunsku, která byla více než rok zneužívána svým otcem

· záchraně čtyřleté dívky a jejího desetiletého bratra v Německu, kteří byli zneužíváni svým otcem

· zatčení pachatele ve Francii, který se dopustil tzv. groomingu na 100 dětech, aby od nich získal materiály týkající se pohlavního zneužívání dětí

· záchraně dvou dívek v Česku, které byly zneužity 52letým mužem, který si zneužití nahrál a distribuoval ho online

 

Úsilí, které společnosti vyvíjejí za účelem odhalování a nahlašování pohlavního zneužívání dětí, se významně liší. V roce 2019 zaslala jediná společnost, Facebook, téměř 16 milionů hlášení (což je 94 % z celkového počtu za daný rok). Daný nepoměr může být způsoben nejen vysokým počtem uživatelů na této konkrétní sociální síti, ale i relativně agresivním přístupem Facebooku k nelegálnímu obsahu.

Komise zahájila s dotčeným odvětvím proces odborných konzultací, jehož cílem je do konce roku 2020 zmapovat a předběžně posoudit možná technická řešení pro odhalování a nahlašování pohlavního zneužívání dětí v rámci elektronické komunikace. Konzultace má za cíl a také zvýšit spolupráci mezi společnostmi v předmětném odvětví. Mimo jiné i řešit regulační a provozní výzvy v rámci boje proti těmto trestným činům.

Mezi nejúčinnější nástroje ovšem vždy patří zajištění prevence, tedy jak ze strany rodičů, tak ze strany školy, jelikož determinace těmito dvěma subjekty, je v nižším věku dítěte naprosto stěžejní. Rovněž míra rizika závisí na digitální gramotnosti.

 

CO JE KYBERGROOMING?

Jedná se o situaci, kdy jistá osoba nutí jinou osobu (v našem případě dítě) prostřednictvím internetu dělat věci, které ji nejsou po vůli. Často se dotyčná osoba (tzv.Kybergroomer) schovává za falešný profil. Snaží se získat důvěru dítěte, kterou pak neváhá zneužít. Jeho taktika je následující – projev je velmi milý, vyjadřuje zájem o dítě, jeho názory, koníčky etc. Dítě mu důvěřuje a otevírá se, postupem času mu prozrazuje veškeré osobní informace. V průběhu hovorů, až po získání důvěry, vykazuje zájem např. o odhalené fotky, v mnoha případech za zaslání zasílá své. Kybergroomer po čase začíná být agresivnější, vyžaduje např. více odhalenější fotky nebo se s dítětem chce sejít osobně, což bývá jeho hlavním cílem. Pokud dítě nesouhlasí, inklinuje k vyhrožování (odhalení tajemství okolí, odhalení intimních fotek).

Osoba dopouštějící se kybergroomingu může svým jednáním v České republice naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů dle trestního zákoníku (může se jednat o trestné činy dle ustanovení § 168 (Obchodování s lidmi), § 171 (Omezování osobní svobody), § 175 (Vydírání), § 185 (Znásilnění), § 187 (Pohlavní zneužívání), § 201 (Ohrožování výchovy dítěte), § 209 (Podvod), § 353 (Nebezpečné vyhrožování), § 354 (Nebezpečné pronásledování), či § 193b (Navazování nedovolených kontaktů s dítětem) TZ.)

CO JE SEXTING?

Sexting je situace, kdy osobě, v našem případě dítěti, přes její nesouhlas, jiná osoba zasílá či chce zasílat zprávy se sexuální tématikou. Jedná se o zprávy psané, o obrázky, o zvukové zprávy či video nahrávky. Většinou dojde k zneužití přijatého materiálu ze strany zneužívajícího. Pokud dojde k odesílání nahých nebo sexuálních fotek osoby, která není plnoletá, může to být považováno za trestný čin. (Ochrana dítěte před zásahy do jeho soukromí je poskytována i občanským zákoníkem. Zejména se jedná o ustanovení § 86 a 858 tohoto zákona.)

 

NADCHÁZEJÍCÍ KOMPLEXNÍ KROKY EU (PRO OBDOBÍ 2020–2025)

Výše uvedené strategie budou představovat referenční rámec pro opatření EU v boji proti pohlavnímu zneužívání dětí v nadcházejícím období. Komise bude během nadcházejících měsíců a let úzce spolupracovat se společnostmi, organizacemi občanské společnosti, ale i akademickou sférou, odborníky z praxe, výzkumníky, donucovacími orgány a dalšími veřejnými orgány, a to jak v EU (včetně úzké spolupráce s Evropským parlamentem a Radou), tak i globálně, aby zajistila účinné zkoumání a provádění výše naznačených osmi iniciativ.

EU navrhuje, aby by proveden vhodný komplexní právní rámec, který příslušným aktérům, včetně společností, umožní účinně reagovat, a to i při vyšetřování, prevenci, a hlavně pomoci obětem.

Pohlavní zneužívání dětí je komplexní problém, který vyžaduje maximální spolupráci všech zúčastněných stran, které musí být schopny, ochotny a připraveny reagovat.

Za zmíněnými čísly a statistickými údaji jsou děti, dle údajů převážně malé děti. Je důležité si uvědomit, že moderní společnost se hodnotí dle toho, jak dokáže ochránit své nejslabší členy, v tomto případě právě ony děti.

 

RIZIKA ČESKÉ SÍŤĚ (ZÁVĚRY STUDIÍ)

  • české děti mezi 9-16 lety jsou v Evropě na 2.místě v tom, kolik z nich vidělo na počítači sexuálně laděný obsah
  • české děti tráví v průměru 4 hodiny denně (dvojnásobek času než před deseti lety)
  • každý druhý dospívající mezi 15-16 lety v ČR připustil, že za poslední rok přes internet obdržel sexuálně explicitní fotku či zprávu (majorita v evropských zemích)
  • české děti (ve srovnání s Evropou) častěji zažívají u monitoru či displeje nepříjemné situace (nad 15 let to potvrdila polovina dotázaných, mezi dětmi na prvním stupni základní školy si na on-line zážitek, který je za poslední rok rozrušil, vzpomněla 1/4 respondentů)
  • v evropském srovnání jsou na tom však čeští rodiče v některých ohledech vůbec nejhůř: 56 % dětí uvedlo, že se s nimi doma nikdy o tom, jak se na internetu chovat bezpečně, nebavili.
  • v ČR je hodně preventivních akcí cílených na děti (je více než nutné vzdělávat i rodiče)
  • zkreslená představa predátora – představa predátora u českých dětí je „starý, divný pán", pokud jí útočník neodpovídá, nevykazují ostych
  • 44 % českých dětí komunikuje online s někým, koho nezná osobně
  • 20 % dětí se s někým cizím dokonce sešly i mimo kybersvět
  • 25 % dětí a dospívajících uvedlo, že po nich na internetu během posledního roku někdo vyžadoval intimní informace
  • K prosinci 2019 Policie ČR registrovala přes 700 aktivních případů sexuálního zneužívání
  • děti podle výzkumu v nepříjemných situacích okno prohlížeče obvykle zavírají a od monitorů odcházejí do bezpečí.

Velmi zajímavé může být srovnání s Německem. Německé děti nepříjemné situace na internetu zažívají minimálně. Jedním z důvodů může být tradičně ostražitější přístup Němců k ochraně soukromí, a tedy z něj vyplývající přísnější regulace internetu. V Německu si také historicky více hlídají nenávistné projevy, které patří mezi obsahy, jež mohou děti rovněž rozrušit.


 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zdroj:

  • Evropský parlament
  • Evropská komise
  • Dětské krizové centrum
  • Eurostat
  • Studie Czech Kids Online 2020 report (https://irtis.muni.cz/media/3218267/eu-kids-online-2020-16march2020.pdf)
  • http://www.eukidsonline.net/
Autor článku : Nikol Panoš, asistentka europoslance Luďka Niedermayera