EU bychom měli za koordinovaný postoj k očkování děkovat, ne nadávat
07.01.2021
Bohužel pro Českou republiku, již dávno neplatí „best in covid“, jelikož i demograficky a ekonomicky nám podobné státy jsou na tom v průměru lépe. Česko zaostává za podobně velkým Maďarskem, Portugalskem a Řeckem (viz graf níže). Také další státy z V4 a střední a východní Evropy očkují v rychlejším tempu, mimo jiné Rumunsko nebo Polsko. Statistiky však mohou být zkreslující, jelikož Česká republika zatím zmínila počet očkovaných pouze neoficiálně.
V úterý řekl Andrej Babiš deníku Právo, že koordinovaný přístup není vhodný a „Evropa musí jednat rychleji.“ Nicméně ministři tvrdí opak - jak ministr zahraničí Tomáš Petříček, tak ministr průmyslu Karel Havlíček se nedomnívají, že by Česká republika byla schopna “zajistit větší množství dávek a spravedlivý systém přerozdělování zajišťuje poměrově stejné množství dávek“.
Dle Evropské komise dostávají všechny členské státy vakcíny podle strategie schválené v červnu 2020, nicméně nejsou schopny naplno využít již dodané dávky. Na kritiku EK argumentuje tím, že dodavatelský řetězec je saturovaný a i výrobci jako je BioNtech uvedli, že budou schopni zhodnotit celkovou výrobní kapacitu jen v průběhu ledna. Z toho důvodu vakcínu provází výrobní omezení - společnost nebyla schopna dodat 12,5 milionu očkovacích látek, které slíbila EU do konce roku 2020) .
V rámci diverzifikované strategie,
- EK podepsala smlouvu s 6 dodavateli (zatím jedna byla schválena Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA) a druhá – Moderna dle odhadů bude schválena v nejbližších dnech).
- EMA zajišťuje nejvyšší standardy a zrychlený proces.
- od pondělí (4/1) jedná o navýšení dodávky od společnosti Pfizer/BioNTech nad rámec dohodnutých 300 mil. dávek.
- EU zajistila nejnižší cenu za dávku vakcíny od společnosti Pfizer/BioNTech a u ostatních firem taktéž. Pro srovnání, ceny vakcín za jednu dávku se diametrálně liší, přičemž některé vyžadují dávky 2:
- Oxford/AstraZeneca: €1.78
- Johnson & Johnson, $8.50
- Sanofi/GSK: €7.56
- BioNTech/Pfizer: €12
- CureVac: €10
- Moderna: $18
- EU vyjednala tedy na téměř všechny vakcíny nejnižší cenu, například Izrael platí za kompletní očkování/1obyvatele vakcínou Pfizer/BioNTechokolo 56$, USA 39$, EU 24€.
Pro shrnutí - i přes dodávky vakcíny členské státy plně nevyužily kapacit. Problém tudíž není v EU, ale v logistice a distribuci, kdy např. v Německu k pondělnímu datu podali cca 265.000 dávek z 1,3 milionové dodávky. Proto jsou také velké rozdíly i mezi velkými státy EU - Francie, která měla velmi zpožděnou reakci, a oproti tomu nejrychleji očkující Německo. Dále se diskutuje o zvýšení kapacity dávky z 5 na 6 (jehož zastánci jsme my a Němci) a delší čekací lhůtě mezi 1. a 2. dávkou (za což se staví Dánsko a Německo). Nejdůležitějším faktem však zůstává kvalita vakcíny a odsouhlasená kratší schvalovací lhůta, podpořená důvěrou evropské agentury a umožňující redistribuci dle odsouhlasené strategie. Navíc vakcinační kampaň není v členských státech tak strategicky pojatá a digitalizovaná jako v často zmiňovaném Izraeli, který se stal „laboratoří“ pro výrobce vakcín, a to zejména díky menším objemům a rychlému schválení. Z těchto důvodů a také ze zkušenosti z předešlé vakcinace proti prasečí chřipce a diametrálním cenovým rozdílům je koordinovaný postup EU správný. Avšak limitem jsou paradoxně členské státy samotné, neboť hlavním určujícím faktorem jsou jejich strategie a schopnost efektivní distribuce očkování.
Zdroje: