Zlatá víza v EU aneb nekontrolované zadní dveře do Evropy
30.05.2018
Co to vlastně zlatá víza jsou? Myšlenka k jejich vzniku byla vcelku jednoduchá. Díky tzv. golden visa nabízejí státy bohatým cizincům, kteří jsou ochotni investovat do místních ekonomik, povolení k pobytu nebo nabytí občanství. V dnešní době nabízí zlatá víza kolem 20 světových zemí, z toho 12 zemí Evropské unie: Rakousko, Belgie, Bulharsko, Kypr, Lotyško, Litva, Malta, Monako, Portugalsko, Španělsko a Velká Británie. Svoboda pohybu, daňové výhody, jakožto i přístup k jednotnému trhu EU, právnímu systému a sociálním službám jsou hlavními lákadly pro získání takového víza. Proto není překvapením, že poptávka roste. Během několika posledních let se dle Transparency International stal trh se zlatými vízy globálním fenoménem v hodnotách několika miliard eur, přičemž ceny pro vydání se v jednotlivých zemích liší. Na druhou stanu, tento finanční kapitál představuje potenciální hrozbu pro boj proti přeshraniční korupci a dalším prioritám EU. Zájemci o zlatá víza zůstávají často v utajení. Jejich původ bohatství nebývá v celé řadě případů dostatečně přezkoumán. Kam směřují jejich investice, a kdo z nich většinou těží, bývá taktéž otázkou. Díky této absenci tedy vzniká příležitost pro přesun nelegálních finančních prostředků přes hranice bez jakéhokoliv postihu.
Během štrasburského setkání dne 30. května, na jednání věnující se šíření korupce a trestné činnosti prostřednictvím zlatých víz, zaznělo několik podstatných připomínek, a především výzev z úst několika poslanců parlamentu pro zakročení v boji proti tomuto programu, větší transparentnosti a kontrole. Především pak proto, že pokud se členský stát rozhodne pro udělení zlatých víz, má to dopad i na ostatní členy. Díky tomuto programu mohou pobývat na území EU jednotlivci, kteří mají následně přístup do celého schengenského prostoru, a s tím související práva. Stejné občanství jako mají obyvatelé EU se souvisejícími právy a výhodami představuje vstup na vnitřní trh, a zcela jistě by tedy tyto víza neměly být zbožím, které si bohatí mohou koupit. Není správné, aby se občanství vydávalo bez jakékoli kontroly. Právě ti, kdo si kupují tato víza nejsou většinou dostatečně prověřeni a celkový program tak postrádá na transparentnosti. Jakýkoliv členský stát tím ohrožuje bezpečnost, a především pak podporuje korupci. Samozřejmě tato problematika vzbuzuje i otázky, jak mohou státy odůvodnit to, že neumožní vstup na území uprchlíkům z válečných zón, a přitom udělují víza neznámým osobám? Evropa si kolem sebe buduje pevnost pro ty, kteří sem přijíždějí a chtějí pracovat, ale zároveň na zlatém podnosu prostírá bohatým. Právo koupit si zlaté vízum často dostávají investoři odkudkoli, ale původ jejich peněz nikdo neověřuje. V porovnání s tím jsou žadatelé o krátkodobá víza často více kontrolováni a podrobeni větší administrativě než ti žádající o dlouhodobá víza, umožňující navíc i beztrestné podnikání v EU. Krom toho, OECD ve svých šetřeních kolem zlatých víz podrobně popsala oslabení boje proti korupci v Evropské Unii a sousedních zemích prostřednictvím zlatých víz. Tento fenomén se za posledních šest let zvýšil, a to především díky milionářům z Číny, Ruska, Libye, Íránu nebo Venezuely, kteří chtějí najít své místo pro své peníze a pas, který jim ušetří papírování v případě potíží s nelegálními aktivitami (pašování drog apod.) Zástupci států, ve kterých lze "golden visa" koupit na svou obranu uváděli, že pasy a občanství nevydávají jen tak. V Rakousku například nejde udělit vízum jen za finanční investici. Za posledních 10 let bylo v této zemi vydáno kolem 300 zlatých víz, většinou pro známé umělce, sportovce apod. Ze strany Portugalska bylo podotknuto, že existuje povolení k dočasnému pobytu pro důkladně ověřené kandidáty a transparentnost se vyžaduje u kapitálu nad 1 milion eur.
Veškeré náměty a připomínky byly během jednání směřovány především k Evropské komisi, která by v tomto případě měla spíše než doporučení vypracovat konkrétní legislativní návrh. Je nutné harmonizovat pravidla, docílit větší transparentnosti, a Evropská komise by v tomto měla hrát zásadní roli. Jedná se o problematiku, která by neměla spadat pod národní pravomoci, a členské státy by v tomto měly více spolupracovat. Pokud se jeden členský stát nebude řídit danými pravidly, může to být problém pro všechny ostatní. K tomu se vyjádřila i samotná komisařka Violeta Bulc, která ve svém proslovu zdůraznila, že Evropská komise se snaží pečlivě monitorovat schémata týkající se investování a udělování občanství. Na podzim tohoto roku by navíc měla být představena zpráva Evropské komise o poskytování občanství investorům v EU. Zdůraznila však, že Evropská komise nemá kompetence, aby přímo zasahovala do udělování dlouhodobých víz. Rada EU ve své zprávě z roku 2017 vyzvala členské státy k tomu, aby jednaly v souladu s principy spolupráce a dodržovaly limity vytvořené SDEU pro udělování občanství. Nicméně, jsou to právě členské státy EU, které o vydání zlatých víz ve finále rozhodují. Je nezbytné, aby členské státy uplatňovaly přísnější kontroly v boji proti praní špinavých peněz a předcházení vstupu zločinců do EU. Jak moc tedy nechá Evropa pootevřena svoje zadní vrátka, a zda občanství bude stále zbožím pro bohaté, ukáže čas.
Zdroje:
Transparency International: Passport Dealers of Europe: Navigating the Golden Visa Market
MEP’s discuss golden visas in European Parliament
EU passports for sale: MEPs want more transparency and controls