Big_loader_ajax

Zatímco se Západ připravuje na celoplošné očkování, česká vláda mlčí.

21.12.2020

Velká Británie po nedávném schválení vakcíny od výrobců Pfizer a BioNTec oznámila, že zahajuje očkování proti koronaviru - a to jako první země na světě. Jako první byla naočkovaná 90letá Margaret Keenanová, k dobrovolnému očkování se následně přihlásila královna Alžběta II s manželem Phillipem.

V první fázi má Velká Británie připraveno 800 000 dávek určené pro starší obyvatele, výhledově ale plánuje zpřístupnit vakcinaci co nejširší veřejnosti. Celé to doprovází jednotně koordinovaná osvětová kampaň podpořená vládou či královskou rodinou. Stejně tak se dobrovolně přihlásili k očkování tři bývalí prezidenti USA Barack Obama, George W Bush a Bill Clinton, jakmile bude vakcína schválená. Minulý týden Ursula von der Leyenová na plenárním zasedání Evropského parlamentu sdělila, že vakcína od Pfizer BioNTec bude schválena tento týden, aby mohlo očkování začít co nejdříve. Nicméně je potřeba proočkovat 70 procent populace, což není lehký úkol. Proto vyzvala tak členské státy, aby se tohoto cíle chopily “společně a sjednoceni”, jinak ho nelze dosáhnout. 

Mezitím v České republice se dobrovolné celoplošné očkování také chystá, ale o tom, jak to bude vypadat, stát mlčí. Ministerstvo zdravotnictví vydalo Strategii očkování proti covid-19, kde komunikaci věnovalo celý jeden odstavec. Mimo jiné uvádí, že kampaň bude vedena “s využitím klasických, ale zejména také všech moderních komunikačních nástrojů”. Jakých konkrétně už neuvádí, stejně tak jako kdy bude kampaň spuštěna. Toto komunikační vakuum mezitím vyplnilo nespočet dezinformací, kolujících po sociálních sítích či v řetězových emailech, odrazující od očkování a varující před jeho smrtelnými účinky. Do toho premiér Babiš dopředu oznámil, že se ze zdravotních důvodů oočkovat nenechá. Stejně tak prezident komentoval svůj postoj k očkování v rozhovoru pro Frekvenci 1 tak, že nemá rád jehly, a tak si nenechá píchat “dokonce i do prstu, natož do ruky a do žíly”. Koncem tohoto týdne otočil, že si přeci jen vakcínu píchnout nechá, aby "šel příkladem lidu." Exprezident Václav Klaus zas otázku očkování naprosto zlehčil s tím, že si vždycky ťukal na čelo ohledně očkování proti chřipce. Není tedy divu, že Češi jsou v otázce očkování proti koronaviru v lepším případě zdrženlivý, v horším rezolutně proti. 

Ministerstvo obrany, které má v gesci strategickou komunikaci (jakožto nástroj proti hybridním hrozbám), kam spadá i strategie komunikace ve spojení s koronavirem, slibuje schválení strategie v lednu. Tedy téměž rok po vypuknutí pandemie, a to jsme jen u schválení. Navíc dle premiéra začne první vlna očkování už 27. prosince, byť se jedná o prvních 10 000 dávek (či potenicálně 29 500). Než dojde k zahájení komunikace jako takové, uplyne hodně času, který bude draze vykoupen vzrůstajícím odmítáním očkování společností. První vlnu očkování to neohrozí, neboť ta je určena pro zdravotníky a ti velmi dobře vědí, že je očkování v jejich zájmu. U druhé vlny určené pro rizikové skupiny, zejména starší populaci, je riziko selhání o dost vyšší. Nemluvě o následném cílu proočkovat 65-70 procent populace, aby celé toto snažení mělo smysl. A to vše jen kvůli nepřipravenosti komunikovat toto nelehké téma veřejnosti. Jde to bohužel ruku v ruce s neexistencí koncepce strategické komunikace státu, která by tomu předešla. 

P.S. Ještě trocha matematiky - pokud se nám podaří naočkovat zmíněnými 29,5 tisíci dávkami cca 15 tisíc lidí, proočkujeme tím 0,14 % populace. K 60procentní proočkovanosti nám tak zbyde to zopakovat ještě 430x. No, máme co dělat.

 

Zdroje:

iRozhlas 

Ministerstvo zdravotnictví České republiky

Strategie očkování proti nemoci COVID-19 

 

Autor článku : Ema Šťastná, asistentka europoslance Luďka Niedermayera