Spojené státy sníží emise o polovinu. Bude to stačit?
21.05.2021
Joe Biden tak přistupuje k boji s klimatickými změnami nejen zcela odlišně než jeho předchůdce Donald Trump, ale dokonce mnohem aktivněji, než mnozí očekávali. Necelý měsíc po svém nástupu obnovil zapojení Spojených států do Pařížské klimatické dohody a klimatickou politiku také ukotvil ve svém prezidentském dekretu z ledna 2021 jako jednu z centrálních priorit zahraniční a bezpečnostní politiky.
Bidenův míček do mezinárodního pole
Bidenův ambiciózní závazek 50 % snížení emisí CO2 do roku 2030 je jasnou snahou Spojených států znovu uchopit politické vedení v mezinárodních klimatických jednáních. Americký závazek má také za cíl „popostrčit“ ostatní státy s významným podílem vypouštěných emisí CO2, aby na tento závazek reagovaly a přinesly vlastní ambiciózní cíle na letošní klimatické konferenci OSN, která se bude konat v listopadu ve skotském Glasgow.
Důležitý je zejména postoj Číny, neboť ta je nyní nejvýznamnějším světovým znečišťovatelem. Podle čerstvé analýzy společnosti Rhodium Group přesáhly čínské emise v roce 2019 součet emisí vyspělých zemí (tedy zemí EU a OECD dohromady). Podle průzkumu je Čína nyní odpovědná za 27 % emisí CO2. Za rok 2020 bude tento trend ještě patrnější, kvůli omezení ekonomiky či turismu v zemích EU a OECD. Tento údaj se samozřejmě vztahuje na celkový objem vypouštěných emisí CO2. V emisích CO2 na osobu mezi klíčovými státy suverénně „vedou“ Spojené státy.
Čínský prezident Xi Jinping na summitu zopakoval již letos uvedený čínský závazek, že vrcholu ve vypouštění emisí CO2 by Čína měla dosáhnout před rokem 2030. Do roku 2060 také Čína usiluje o to být uhlíkově neutrální.
Tento summit byl jedním z projevů aktivní klimatické diplomacie, o kterou se Spojené státy nyní snaží. Bidenovým speciálním vyslancem pro klimatickou politiku je bývalý ministr zahraničí a zkušený diplomat, John F. Kerry. Ten působil jako ministr zahraničí Spojených států během Obamovy administrativy v letech 2013–2017.
Kromě Číny vyvíjí americká diplomacie tlak také na Indii, aby si též stanovila klimatickou neutralitu do roku 2050. To však indický premiér Narendra Modi zatím odmítá. Indie bude v následujících dekádách procházet obrovským ekonomickým růstem, a experti se obávají, že stanovení uhlíkové neutrality do roku 2050 by mohlo výrazně omezit dostupnost energií pro chudší vrstvy. Spojené státy a Indie alespoň na summitu podepsaly společnou dohody Clean Energy Agenda 2030, která má za cíl rozvíjet spolupráci v klimatické politice mezi oběma zeměmi a obsahuje řadu finančních i nefinančních nástrojů.
Na summitu vystoupil i brazilský prezident Jair Bolsonaro, který slíbil, že Brazílie se stane uhlíkově neutrální v roce 2050, místo roku 2060. Výrazné snížení emisí CO2 (tedy o 46 % oproti roku 2013) oznámil také japonský premiér Yoshishide Suga. Ruský prezident Vladimir Putin se summitu zúčastnil také, nepřišel však s konkrétním závazkem. Uvedl, že se Rusko bude snažit výrazně omezit své emise CO2 do roku 2050.
When people talk about climate, I think „jobs
Projev prezidenta Bidena na klimatickém summitu měl dvě roviny. Zmínil samozřejmě morální imperativ řešení klimatických změn, soustředil se však zejména ten ekonomický. Joe Biden ambiciózní klimatickou politiku vnitrostátně rámuje především jako obrovskou ekonomickou příležitost pro Spojené státy. Masivní investice do nových technologií a moderní infrastruktury a nových zdrojů energie podle něj přinesou mnoho nových pracovních míst a celých pracovních odvětví po celé zemi.
Biden také zdůraznil, že nová pracovní místa budou pro širokou škálu lidí, tedy budou vznikat tisíce jak dělnických a montážních pozic, tak pracovní místa v automobilovém průmyslu a samozřejmě i v oblasti nových technologií a start-upů. Tím se Biden pokusil získat na svou stranu i nižší střední třídu a méně kvalifikovanou pracovní sílu, která většinou z nových technologií a pouhé představy restrukturalizace průmyslu může mít strach.
„Ti, kteří nyní podniknou kroky a odvážně investují ve své lidi a v budoucnost s čistou energií, ti vyhrají pracovní místa zítřka. Jejich ekonomiky budou odolnější a konkurenceschopnější“, uvádí americký prezident ve svém projevu, v němž se rétoricky velmi přibližuje oficiálním postojům Evropské unie. A dodává, že nejdražší by pro Američany by bylo v tuto chvíli nedělat nic.
Stejně jako v případě evropského Green Dealu, i americký prezident plánuje spojit ekonomickou obnovu země po pandemii Covid19 s restrukturalizací hospodářství a masivními investicemi do zelené ekonomiky, nových zdrojů energie a veřejné dopravy. Pokud tento ambiciózní plán vstoupí v platnost, může skutečně významně ovlivnit americkou ekonomiku a změnit život běžných Američanů v řadě aspektů.
Americkému plánu dosáhnout 50 % snížení emisí CO 2 zatím chybí konkrétnější obrysy, což kritizovali i klimatičtí aktivisté bezprostředně po summitu. Je ale pravda, že nový americký prezident zatím neměl tolik času na vypracování detailní „cesty k dekarbonizaci,“ neboť se věnoval po svém nástupu řadě jiných témat, jako řešení pandemie, vakcinaci či celkové ekonomické obnově země po pandemii.
Rok 2021 je pro klima přelomový
Světoví lídři se dohodli v roce 2015 v Paříži na tom, že je třeba udržet globální oteplování do 2 °C oproti předindustriální úrovni teplot, aby byly odvráceny nejzávažnější dopady klimatických změn. Zatím však do konce minulého roku hodnotila OSN klimatické politiky důležitých států jako „žalostně neadekvátní“.
Americký závazek bude jistě důležitým impulsem v mezinárodních klimatických jednáních. Ze strany mnoha světových politiků se ozývají obavy či kritika toho, zda Spojené státy mohou být po čtyřletém výpadku důvěryhodným lídrem v této oblasti. John. F. Kerry na to dodává, že pokud se podaří transformovat americkou ekonomiku ve prospěch udržitelných technologií, pro potenciální Bidenovy nástupce již nebude ekonomicky dávat smysl diametrálně zvrátit tento kurz. Jasný a důvěryhodný přístup Spojených států je jednou z nezbytných podmínek pro to, aby letošní konference v Glasgow přinesla uspokojivý výsledek s reálným dopadem na boj s klimatickými změnami.
