Regionální volby ve Francii přinesly nízkou účast a propad krajní pravice
30.06.2021
Regionální volby měly proběhnout již před třemi měsíci, kvůli restrikcím z důvodu pandemie COVID-19 bylo však datum přesunuto. Ve volbách byla volena nová shromáždění pro 13 regionů a 96 departementů Francie.
Mladá politická strana prezidenta Emanuela Macrona, En Marche! (Vpřed!) obdržela v prvním kole velmi slabých 11 procent na celostátní úrovni a v některých regionech se nedostala ani do druhého kola. Ale i pro Národní Frontu Marine Le Pen dopadly výsledky pod jejich očekávání. Na celostátní úrovni se jim v prvním hlasování podařilo získat pouze 19 procent, což je o 8 procent méně, než v roce 2015. S nejvíce hlasy se umístili středopravicoví Republikáni, kteří zvládli předskočit o cca 10 procent favorizovanou Národní Frontu. Pozitivní nálada naopak panovala v sídle strany Zelených, která skončila na čtvrtém místě, čímž si polepšila od minulých voleb. Na třetím místě se umístila Socialistická strana s 16.5 procenty.
Volby byly také velmi důležité pro středopravicového kandidáta na prezidenta, Xaviera Bertranda, šéfa regionu Hauts-de-France. Ten v prvním kole získal 41 procent hlasů, což ukazuje nečekaný nárůst popularity, která mu jistě posílí jeho budoucí pozici v prezidentských volbách. Překvapivé výsledky se také objevily na straně levice v regionu Île de France, kam patří i Paříž, kde Julien Bayou ze strany zelených získal téměř 13 procent hlasů, což z něj učinilo nejlépe umístěného levicového politika. Na to ihned reagovali Socialisté i krajní levice a vyjádřili Bayouovi svou podporu, díky čemuž měl solidní pozici v boji s nejsilnější kandidátku a současnou šéfkou tohoto regionu – Valérii Pécresse.
Druhé kolo žádný zvrat nepřineslo, ba naopak, všichni dosavadní lídři regionů obhájili své pozice. Nejen politické skupině prezidenta Macrona se nepodařilo získat žádný z regionů. Stejná situace platí i pro Marine Le Pen, jejíž strana nezískala vítězství ani v jihovýchodním regionu Provence-Alpes-Cote d’Azur, kde bylo NF považováno za favority. Vítezství naopak zaznamenala strana Republikánů, kteří se svými koalicemi získali 7 z 13 regionů. Pět regionů připadlo socialistům a jeden region ovládla široká koalice. Své místo obhájila i Valerie Pécresse, která díky 45 % všech hlasů zůstane u moci a svou výhrou rozšířila další spekulace na možnost kandidátky do prezidentských voleb. Pohodlnou výhru si zajistil i Xavier Bertrand, který získal 2x tolik hlasů, co jeho hlavní protivník.
Tyto volby provázela nebývale nízká účast. Na to upozornila i samotná Marine Le Pen, která obhajovala své výsledky slabou účastí a vyzvala své voliče, aby se „probudili“ a „nepřenechávali“ hlasy protivníkům. Zazněly také názory, že účast byla velmi ovlivněna současnou pandemií i víkendovým počasím. Účast na volbách v prvním kole jen slabě přesahovala 31 %, což je i na tyto volby, které jsou známé svou nízkou účastí, málo a statistiky ukazují, že téměř 90 % nejmladších voličů k urnám nedorazilo. I přes naléhání a motivace od mnoha politických stran a jejich představitelů byla účast v druhém kole pouze o cca 3,5% větší.
Vypovídající hodnota těchto výsledků a jejich dopad na prezidentské volby je podle expertů složité odhadovat. Extrémně nízká účast může často ukazovat nejasné názory voličů v zemi, ale i celkové odcizení voličů od současné politické reprezentace. Nicméně situace také ukázala, že boj o místo v Elysejském paláci nemusí být pouze střet mezi Macronem a Le Pen. Kandidáti jako nestraník s rapidně rostoucí oblibou, Xavier Bertrand či aktuálně často zmiňovaná možná kandidátka, Valérie Pécresse se svou stranou Svobodní by mohli volby velmi ovlivnit. Kartami mohou zamíchat i vítězné strany Republikánů a Socialistů, které ještě nestanovily svého kandidáta, ale mohou se pyšnit jmény jako Michel Barnier, Jean-Christophe Cambadélis, François Baroin a dalšími. Vyloučená není ani možnost, že by kandidoval bývalý francouzský prezident, François Hollande. Tak jako tak čeká vítěze prezidenských voleb v roce 2022 nelehká práce. Francie je aktuálně názorově silně roztříštěna a nespokojena se současnými politiky. Jedním z úkolů příští hlavy státu bude tuto situaci řešit a sjednotit nejen své voliče, ale celou zemi.