Reakce EU na zhoršování právního státu v Maďarsku
16.11.2022
Maďarsko požádalo v rámci Nástroje pro oživení a odolnost (Recovery and Resilience plan) o dotace ve výši 7,2 miliardy EUR a také o nízkoúročné půjčky až do výše 9,6 miliard EUR. Nyní je posledním členským státem EU, který nemá s Komisí uzavřenou dohodu o národním plánu obnovy. Komise odmítá schválit tento plán kvůli obavám z dodržování zásad právního státu, systematických neregulérností v celé zemi, včetně korupce, trafik, podvodů při zadávání veřejných zakázek a při přidělování veřejných prostředků.
Kromě neuzavření dohody o Národním plánu obnovy čelí Maďarsko dalšímu problému. Nově vytvořený mechanismus podmíněnosti (Conditionality Mechanism) EU umožňuje pozastavit finanční prostředky kvůli systémovým problémům v oblasti právního státu, které mají dopad na finance EU. Nařízení zavádějící mechanismus podmíněnosti vstoupilo v platnost 1. ledna 2021 a bylo Maďarskem a Polskem napadeno u Soudního dvora EU, ten ale obě žaloby zamítl. Dne 27. dubna 2022 byl pak mechanismus podmíněnosti Komisí proti Maďarsku skutečně spuštěn.
Mezi obvinění Komise patří nedostatky v kontrole využívání peněz EU, v povinnostech v oblasti auditu a transparentnosti a v postupech při zadávání veřejných zakázek. Komise dále kritizovala rozšířenou korupci a nedostatečnou nezávislost soudnictví. Na konci srpna se Maďarsko zavázalo přijmout 17 nápravných opatření k řešení rizik pro rozpočet EU, mezi která např. patří: zřízení nového orgánu, který posílí boj s podvody, zřízení protikorupční pracovní skupiny, přijetí strategie pro boj proti podvodům, úprava trestního řádu, posílení auditních a kontrolních mechanismů, změna poměru jednotných nabídek v zadávacích řízeních, podpora hospodářské soutěže, podpora mikropodniků.
Komise následně uvedla, že Maďarsko sice předložilo nápravná opatření, která by v zásadě mohla být schopna řešit obavy Komise, a začalo podnikat první prováděcí kroky, v této fázi však stále nejsou dostatečně podrobná a je obtížné jednoznačně posoudit, zda jimi bude dosaženo potřebného výsledku.
Vzhledem k tomuto navrhla Komise dne 18. září 2022 pozastavit Maďarsku prostředky z politiky soudružnosti (Cohesion Policy) které byly této zemi přiděleny, pokud její reformní úsilí nebude v nadcházejících dvou měsících dostatečné. Jedná se o:
- Pozastavení 65 % závazků ve třech operačních programech (které jsou hodně závislé na veřejných zakázkách, a tudíž nejvíce náchylné ke korupci), pro období 2021-2027 financovaných z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Fondu soudržnosti (FS), Fondu spravedlivého přechodu (FSP), Evropského sociálního fondu plus (ESF+). Celková částka činí 7,5 miliardy EUR, což je přibližně třetina celkové částky z fondů soudružnosti (cohesion funds), které jsou Maďarsku přiděleny do roku 2027 (the EU Multiannual Financial Framework (MFF) 2021-2027).
- Kromě toho bude Komise požadovat, aby programy EU (jako je Horizont Evropa), nepřidělovaly žádné peníze maďarským fondům ve veřejném zájmu.
Komise proto navrhla Radě opatření, dokud nebudou splněny klíčové prováděcí kroky. Rada vlád členských států EU nyní musí do tří měsíců (do 19. prosince 2022) rozhodnout, zda se hodlá navrženými opatřeními Komise EU řídit. Komise totiž oproti klasické měsíční lhůtě navrhla prodloužit tuto lhůtu o dva měsíce, aby maďarská vláda měla možnost přijmout své reformní návrhy.
Pokud Rada navržená opatření přijme, dojde k pozastavení výše uvedených závazků. To však neznamená, že by Maďarsko automaticky o prostředky EU přišlo, ale je snížena možnost Maďarska uzavírat dotační smlouvy na projekty, protože již nebudou kryty aktuálně dostupnými prostředky EU. Komise musí situaci dále sledovat a na žádost dotčeného členského státu nebo z vlastního podnětu Komise nejpozději jeden rok od přijetí opatření Radou znovu posoudí situaci v dotčeném členském státě. Opatření mohou být zrušena nebo upravena i v případě, kdy porušování zásad právního státu sice přetrvává, ale nemá již dopad na rozpočet Unie nebo ochranu finančních zájmů EU.