Projev o stavu Unie (#SOTEU)
18.09.2020
Na středečním plenárním zasedání přednesla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen dlouho očekávaný Projev o stavu Unie (v češtině si ho můžete přečíst zde) věnující se hlavním cílům a výzvám tohoto roku. Během projevu představila několik iniciativ, které mají společně pomoci při obnově a oživení EU. Předně se jedná o program NextGenerationEU.
Evropa prožívá jedno z nejtěžších období. Pandemie koronaviru odhalila, jak zranitelní jsme a jak zranitelné je naše společenství hodnot. Podle Ursuly von der Leyen ale Evropa v posledních šesti měsících ukázala, jak silná vlastně dokáže být, když si členské státy navzájem důvěřují a důvěřují také evropským institucím. V souvislosti s tím připomněla spolupráci členských států v začátcích pandemie na repatriaci evropských občanů nebo spolupráci s evropským průmyslem na navýšení výroby roušek a dalších zdravotnických pomůcek.
Za prioritní označila potřebu dostat se z krize. Řešením je podle ní evropský ekonomický model, který nabízí stabilitu, příležitosti a prosperitu. Základem je vytvoření silnější evropské zdravotní unie i prostřednictvím financí z nového programu EU4Health. Navrhla také posílení pravomocí Evropské agentury pro léčivé přípravky a Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí. V této souvislosti představila záměr vybudovat Evropský úřad pro výzkum v oblasti biomedicíny a oznámila, že svolá celosvětový zdravotní Summit, který se bude konat příští rok v Itálii.
Dále hovořila o zaměstnanosti. Program SURE v brzké době pomůže podpořit pracovníky i společnosti, kteří jsou hnacím motorem evropské ekonomiky, tedy i zdrojem oživení. S politováním uvedla, že nízké mzdy ničí hodnotu práce, a proto Komise navrhne zavedení rámce pro minimální mzdy v celé EU.
K zajištění dlouhodobé stability a konkurenceschopnosti neexistuje podle von der Leyen lepší prostředek než silnější hospodářská a měnová unie. „Euro se nikdy netěšilo větší důvěře“, uvedla. Rovněž apelovala na potřebu dokončení unie kapitálových trhů a bankovní unie. Navrhla odstranění všech překážek jednotného trhu a co nejrychlejší obnovení čtyř svobod – pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu.
Jedním ze stěžejních bodů projevu bylo představení nového ambiciózního cíle snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 o 55 % oproti hodnotám z roku 1990. Komise tak navrhla zvýšení cíle o 15 % oproti původnímu plánu. Tento ambiciózní cíl představila na základě Komisí vypracovaného posouzení dopadů, které ukázalo, že s tímto cílem můžeme dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050 a splnit tak cíle Pařížské dohody. Abychom těchto cílů obsažených v Zelené dohodě dosáhli, je k tomu třeba změnit způsob našeho života, převážně omezit spotřebu. Dále bude třeba uvolnit finanční prostředky, což má zajistit 37 % zdrojů z NextGenerationEU. Komise dokonce přislíbila, že až 30 % z celkových 750 miliard EUR z NextGenerationEU bude získáno prostřednictvím zelených dluhopisů. Se „zelenou“ tranzicí má zase regionům pomoci Just Transition Fund
NextGenerationEU má dále uvolnit až 20 % zdrojů na investice do technologií a digitalizace, která se ukázala být v časech pandemie tolik potřebná. Investice poputují do vývoje umělé inteligence, dat, evropského cloudu, evropské e-identity, či vysokorychlostního připojení i pro venkovní oblasti. EU tím zahájí vstup do nové digitální dekády.
V době pandemie se EU ujala vedoucí role a vygenerovala 16 miliard EUR na financování výzkumu vakcíny pro celý svět. Předsedkyně Evropské komise důrazně odmítla nacionalistický přístup, který v tomto případě ohrožuje lidské životy. Proto dále hovořila o potřebě reformovat multilaterální systém pomocí tvůrčího, nikoliv destruktivního přístupu. Zmínila komplikovaný vztah s Čínou, která je partnerem EU v oblasti boje proti změně klimatu, hospodářským konkurentem i systémovým rivalem. Přiznala, že v oblasti demokratických hodnot a práv jednotlivců Evropa ale také není bezchybná a odkázala na vzrůstající antisemitismus. V otázce lidských práv Komise slíbila předložení návrhu Magnitského zákona. Minimálně v otázkách lidských práv a uplatňování sankcí navrhla k přistoupení na hlasování kvalifikovanou většinou, i z důvodu rychlejší reakce celé EU.
Podporu vyjádřila Von der Leyen běloruskému lidu, stejně tak členským státům Kypru a Řecku v souvislosti se situací ve východním Středomoří. Aby byla Unie schopna reagovat na události v globálním měřítku, musí podle předsedkyně Komise pěstovat partnerství s přáteli a spojenci. Ocenila transatlantické spojenectví a s lítostí hovořila i o Brexitu a o krátícím se čase na včasnou dohodu. Rovněž hovořila o připravovaném balíčku pro hospodářské oživení západního Balkánu a potřebě rozvíjet Východní partnerství.
Dalším velkým tématem projevu byla migrace. Komise slíbila, že příští týden představí nový migrační balíček, který bude zajišťovat užší vazbu mezi azylem a navrácením migrantů. Mělo jasně rozlišovat mezi těmi, kdo mají právo zůstat a těmi, kdo ho nemají. Nový migrační balíček bude bojovat proti pašerákům, pracovat na posílení vnějších hranic a prohloubení externích partnerství. Migraci Ursula von der Leyen označila za celoevropskou výzvu, které se musí postavit celá Evropa.
V rámci boje proti nenávisti a rasismu Komise jmenuje prvního koordinátora pro boj proti rasismu. Předsedkyně Komise také zdůraznila, že zóny bez LQBTQI nemají v Unii co dělat a slíbila, že bude usilovat o vzájemné uznávání rodinných vztahů v EU.
Na závěr uvedla, "Evropa bude taková, jakou ji chceme mít".