Polsko přepisuje jaderná pravidla: revoluce v energetice nebo drahý experiment?
22.10.2025
Reaktory typu SMR (Small Modular Reactor) představují novou generaci jaderných zdrojů, které mají být v porovnání s tradičními velkými bloky kompaktnější, bezpečnější a potenciálně levnější na výstavbu. Zatím jde však o technologii, která není komerčně využívaná – ve světě jsou dnes v provozu pouze dva SMR reaktory (v Rusku a Číně), přičemž více než stovka dalších projektů evidovaných OECD-NEA je stále (někdy již více než dekádu) ve fázi plánování, licencování či výstavby pilotních jednotek. (odkaz)
Projekt v Polsku má být podle investora financován bez přímých státních dotací, přičemž se počítá s využitím mechanismu Contract for Difference (CfD), kterým stát zajišťuje výrobci stabilní výkupní cenu elektřiny. Tento systém se dnes běžně používají i na podporu výstavby obnovitelných zdrojů.
Podle odhadů společnosti OSGE by průměrná cena elektřiny v roce 2040, kdy by mohly reaktory již fungovat, měla činit přibližně 120 EUR/MWh, což by mohlo být srovnatelné s velkými reaktory typu AP1000, které patří do generace III+ a jsou navrženy s pasivními bezpečnostními systémy. Tento typ vyvíjí společnost Westinghouse a v současnosti je v provozu několik bloků v Číně, další se staví v USA a Polsku. (odkaz)
Lokalizace prvních bloků se plánuje ve Włocławku (kde by měly vzniknout první dva do roku 2035), dále v Ostrołęce a Stawách Monowských. Všechny lokality nyní procházejí procesem environmentálního posuzování. (odkaz)
Reaktory BWRX-300 by měly produkovat elektřinu bez emisí CO₂, s efektivním využitím paliva a modulární konstrukcí, která umožňuje rychlejší a pružnější výstavbu. Přesto zůstává řada výzev – zejména vysoké počáteční investiční náklady, omezená dostupnost specifického paliva a otázka dlouhodobého nakládání s odpady. (odkaz)
Podobné projekty se připravují i v dalších zemích – například v USA, Kanadě, Polsku či České republice. Česká vláda v souvislosti se stavbou nových bloků v Dukovanech , které ovšem nespadají do konceptu SMR, uvádí, že podle nabídky korejské KHNP by nové bloky mohly vyrábět elektřinu za méně než 90 EUR/MWh. (odkaz) Tento odhad vychází z tzv. overnight ceny – tedy hypotetického výpočtu, který počítá s okamžitou výstavbou za dnešní ceny bez zohlednění inflace či prodlev. Z tohoto pohledu působí projekce pro SMR jako příznivé, avšak reálné náklady mohou být výrazně vyšší: například americká NuScale musela zrušit projekt v Idahu poté co se odhadované náklady téměř zdvojnásobily. (odkaz). Potvrzují to i jiné studie - analýzy Wood Mackenzie odhadují, že SMR mohou v roce 2030 vyrábět elektřinu za přibližně 182 USD/MWh, což je více než u konvenčních jaderných bloků a výrazně více než u obnovitelných zdrojů s bateriemi. (odkaz).
Technologie SMR, jako je BWRX-300, představují zajímavý a perspektivní směr rozvoje jaderné energetiky, avšak zahrnují řadu nejistot. Do rozvoje této technologie může pozitivně zasáhnout rostoucí potřeba stabilních bezuhlíkových zdrojů, zejména pro datová centra, kde je vyžadována stálá a spolehlivá dodávka energie. Některé americké firmy, které plánují tyto investice realizovat, zvažují právě SMR jako zdroj energie kvůli omezené dostupnosti dostatečného příkonu, což by pomohlo ke zvýšení poptávky po SMR.
Úspěch těchto projektů bude záviset na schopnosti výrobců udržet náklady pod kontrolou, efektivně zvládnout logistiku paliva a bezpečně řešit dlouhodobé ukládání odpadu. Reálné zkušenosti a aktuální projekce ukazují, že optimistické odhady cen elektřiny z SMR nemusí být vždy dosažitelné, a proto je potřeba jejich potenciál posuzovat realisticky a s ohledem na možné ekonomické a technologické překážky. Nelze však opomenout, že prakticky všechny projekty velkých jaderných bloků v USA nebo Evropě čelí rovněž značným časovým zdržením a výraznému navýšení nákladů.