Otevřená strategická autonomie Evropské unie ve spojení s nedostatkem (nejen) kritických surovin a baterií
14.11.2023
V současné době je EU na dovozu těchto klíčových materiálů a minerálů závislá, a to až na úrovni mezi 75 % a 100 %. Obdobné závislosti lze spatřit jak u výroby baterií, tak například ve farmaceutickém průmyslu. Tato závislost je pochopitelně vnímána jako geopolitické riziko a stává se předmětem zájmu nejen sociálních vědců a expertů, ale i unijních politiků. V reakci na tuto situaci se začínají na unijní úrovni objevovat termíny jako "strategická autonomie," "otevřená strategická autonomie," "strategická suverenita" a "technologická a digitální suverenita."
Vývoj termínu
Termín "strategická autonomie" byl původně spojen s oblastí obrany a bezpečnosti a definuje schopnost Evropy přijímat vlastní rozhodnutí a disponovat potřebnými zdroji a schopnostmi pro nezávislé jednání, včetně schopnosti operovat samostatně v případě nutnosti. Koncept se však postupně rozšířil i do jiných odvětví a v roce 2021 Evropská komise identifikovala deset oblastí, ve kterých by EU měla dosáhnout větší samostatnosti a odolnosti. Mezi tyto oblasti zařadila nejen obrannou a bezpečnostní politiku, ale také zdravotnický a potravinářský průmysl, baterie a kritické materiály a jejich dodavatelské řetězce.2
Tato expanze konceptu strategické autonomie do dalších oblastí, včetně vnitřního trhu a obchodní politiky, vyvolala obavy některých členských států z přílišné uzavřenosti EU a protekcionistických tendencí. Nejviditelnějšími zastánci těchto obav byly státy jako Španělsko a Nizozemí, které se řadí mezi členské státy, které tradičně podporují otevřenost obchodní politiky a spojenectví se Spojenými státy. Nicméně i dlouholetý předseda nizozemské vlády a silný zastánce atlantismu Mark Rutte prohlásil, že Evropská unie se nemá bát vybudování větší moci pro sebe samou a asertivnějšího zapojení do světové politiky.3 V rámci kompromisu se ke konceptu přidalo slovo „otevřená“ a vznikl tak pojem Otevřená strategická autonomie (OSA), který zdůrazňuje potřebu zachovat otevřenost a spolupráci s jinými obchodními partnery v rámci evropského „osamocování“.
Otevřená strategická autonomie nevychází ze vzduchoprázdna, ale má jasné historické pozadí a příčiny. Mezi tyto příčiny patří zejména nejistota v transatlantických vztazích po zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA v roce 2016, obchodní rivalita mezi USA a Čínou, pandemie Covidu-19 a agresivita Ruské federace v těsné blízkosti EU.4 Někteří autoři proto používají termín ve spojitosti s fenoménem
„geopolitizace“, který konstruuje „problém nebo politiku jako geopolitickou záležitost."5 Odkazuje tím na zmíněný původ pojmu v obranné a bezpečnostní politice a tvrdí, že jeho přenesení do dalších oblastí a politik bylo možné díky zvyšující se sekuritizaci globalizace.6 Tedy braní určitého problému jako bezpečnostní riziko.
Evropská odpověď
Některé kroky byly zavedeny již v minulosti, před definováním termínu OSA, například Evropská bateriová aliance byla spuštěna již v roce 2017. Na jejím nedávném zasedání na vysoké úrovni vedeném výkonným místopředsedou Evropské komise Marošem Šefčovičem byly, krom uznání pokroků v zavádění výroby baterií v Evropě, přiznány také její strategické problémy jako je nedostatek kvalifikovaných pracovníků do roku 2025, vysoké náklady na energii, pozemky a povolení, a zejména pak skutečnost, že v Evropě se nyní vyrábí pouze 1 % klíčových surovin pro výrobu baterií.7 Obdobně například k výrobě léků je potřeba takzvaná API neboli aktivní farmaceutická ingredience. U některých léků na bolest nebo horečku, penicilin, či různých typů antibiotik se API vyrábí z až 70 % v Číně.8
Evropská unie, potažmo její legislativní iniciátor Evropská komise, se snaží rizika spjatá se svými dodavatelskými řetězci mírnit pomocí řady jak strategických, tak konkrétních návrhů a opatření. Některá konkrétní opatření, jak se k tomuto cíli přiblížit, jsou již rozebrána a dostupná na tomto webu (viz článek Evropský zákon o čipech – Nedostatek polovodičových čipů, aneb počátky větších problémů). Jako další stojí za zmínku připomenout například momentálně projednávaný Evropský akt o kritických surovinách, který řeší získávání, zpracování a recyklaci kritických surovin v Evropě a zabezpečení jejich dodavatelských řetězců, či Farmaceutickou strategii pro Evropu, jejímž cílem je podle Evropské komise „vytvořit stálý regulační rámec a podporovat farmaceutický průmysl v oblasti výzkumu a technologií, které zlepší léčbu pacientů a zároveň budou řešit selhání trhu,“ dále strategie rovněž „zohlední slabé stránky, které odhalila pandemie koronaviru, a zaměří se na vhodná opatření k posílení celého systému.“9
Nejnovějším důležitým strategickým, byť ne právně závazným dokumentem, je takzvaný Resilient EU2030. Jeho sepsání trvalo přibližně jeden rok a pod taktovkou španělského předsednictví ho dokončilo více než 250 expertů z 80 ministerstev napříč členskými státy Evropské unie. V samotném dokumentu se řeší dosažení větší nezávislosti a „zalepení“ slabých míst v klíčových odvětví v souladu s enviromentálními, hospodářskými a sociálními cíli EU. Na závěr text uvádí, že představa EU v roce 2030 jako oblasti se špičkovými technologickými společnostmi, s neznečišťující a levnou energií, kvalitními a dostupnými službami a vyšší životní úrovní je empiricky podložená a rozumná prognóza, kterou lze zrealizovat.10 Otevřená strategická autonomie, tak jak je nyní nastavena, má tedy potenciál vyrovnat se s výzvami, které leží před Evropskou unii. Nelze však na jejím naplňování polevit.
Zdroje:
- „7th High-Level Meeting of the European Battery Alliance, Main takeaways by the Chair Maroš Šefčovič and the Council Presidency“, Evropská komise, 2022.
- „Farmaceutická strategie pro Evropu“, oficiální stránky Evropské komise, dostupné na: https://health.ec.europa.eu/medicinal-products/pharmaceutical-strategy-europe_cs
- „Odolnost proti nedostatku kritických surovin: zmapování cesty k lepšímu zabezpečení a Udržitelnosti“, Sdělení Komise Evropskému Parlamentu, Radě, Evropskému Hospodářskému a Sociálnímu Výboru a Výboru Regionů, Evropská komise (Brusel 3. září 2020): 1-25.
- „Resilient EU2030: a roadmap for strengthening the EU’s resilience and competitiveness“, Spanish Presidency of the Council of the EU, 15. září 2023, dostupné na: https://spanish-presidency.consilium.europa.eu/en/news/the-spanish-presidency-presents-resilient-eu2030-roadmap-to-boost-european-union-open-strategic-autonomy/
- Bezděková, Iva. a Lukáš Prchal, „Ruský plyn je proti tomu legrace. Česko je závislé na čínských lécích a vydíratelné, varují zpravodajci“, Deník N, 27. února 2023, dostupné na: https://denikn.cz/1088331/rusky-plyn-je-proti-tomu-legrace-cesko-je-zavisle-na-cinskych-lecich-a-vydiratelne-varuji-zpravodajci/#p_lock
- Miró, Joan. „Responding to the global disorder: the EU’s quest for open strategic autonomy“. Global Society (2022): 1-21 https://doi.org/10.1080/13600826.2022.2110042.
- Molthof, Luuk. Zandee, Dick. a Cretti, Giulia. „Unpacking open strategic autonomy: From concept to practice“. Netherlands Institute of International Relations Clingendael, listopad 2021. 1-49.