Opravdu je Česká republika solidární v rámci EU "jinak"?
14.09.2018
Důležitější než silácké výroky našich politiků předhánějících se v tom, kdo razantněji odmítne přijmout byť jen jednoho azylanta, je zajímavé se podívat, jak opravdu Česká republika pomáhá "jiným způsobem" v chudých, rozvojových zemích.
Asi nejrozšířenějším indexem, který měří míru zahraniční pomoci, je ODA (Official development assistance), do češtiny překládaný jako index Zahraniční rozvojové spolupráce (1). Tento index je nejčastěji vypočítávám jako procentuální podíl zahraniční pomoci ku GNI (2), tedy hrubému národnímu příjmu.
Další žebříček, který měří zahraniční pomoc rozvinutých zemí v chudých regionech, je The Commitment to Development Index (3). Předností tohoto indexu je, že umožňuje dát odlišnou váhu různým faktorům zahraniční pomoci. Pokud kladete větší důraz na pomoc v oblasti migrace, životního prostředí či technologií, pak vám tento index pomůže lépe pochopit zahraniční pomoc rozvojovým zemí.
Pojďme se společně podívat, co říkají výše zmíněné statistiky k tomu, jak je Česká republika aktivní v zahraniční pomoci rozvojovým zemím.
Obrázek 1 znázorňuje procentuální vyjádření ODA/GNI za rok 2017. Barevně zvýrazněné jsou země V4, neboť právě od nich je nejčastěji slyšet, jak pomáhají "jinak", a proto nebudou zahajovat azylové řízení s žádným uprchlíky, neboť už mají, jak říkají, odpracováno.
Kolonka DAC Countries (4) znázorňuje průměr vybraných třiceti zemí, který je dostupný zde.
Cíl OSN byl stanoven na 0.7 % , nicméně sama OSN ve svém pravidelném reportu z roku 2017 píše, že hranice 0.7 % je “The most famous target ever set and never met”. Je zřejmé, že ČR tohoto cíle ani zdaleka nedosahuje, nicméně ze zemí EU tuto hranici splňovalo v roce 2017 pouze Švédsko, Lucembursko a Dánsko.
Z obrázku 1 je jasně vidět, že Česká republika, a země V4, jsou na chvostu zemí EU, co se ochoty k pomoci rozvojovým zemím týče. Za všimnutí stojí, že země, které dobrovolně přijaly během uprchlické krize množství lidí, jsou naopak mnohem aktivnější nežli zarputilá Visegrádská čtyřka, která dokola opakuje, že nepřijme ani nohu.
Obrázek 2 znázorňuje procentuální vyjádření zahraniční pomoci /GNI mezi lety 2000 až 2017 vybraných devíti zemí. Kromě již zmíněné Visegrádské čtyřky jsou pro srovnání uvedeny země Belgie, Dánsko, Německo, Norsko a Švédsko. Černá čára znázorňuje průměr zemí DAC.
Nejdůležitější pro nás je zajisté graf věnovaný České republice. Za posledních pět let procentuální poměr zahraniční pomoci /GNI vzrostl jen nepatrně, z 0.121 (hodnota z roku 2012) na 0.134 (statistika z loňského roku). To je jen velmi nepatrný nárůst, který ani z daleka nepotvrzuje slova, že by Česká republika nějak usilovně pomáhala na jiné frontě, nežli přímo zemím nejvíce postiženým migrační krizí.
Obrázek 3 znázorňuje část žebříčku The Commitment to Development Indexu. Celý žebříček je k nahlédnutí zde.
Z 27 zemí světa, který index zahrnuje, je Česká republika, potažmo celá V4, v poslední čtvrtině sledovaných států.
Závěrem je třeba říci, že míra, jakou se Česká republika podílí na pomoci rozvojovým zemím, je nízká, byť mezi zeměmi V4 patří k těm nejvyšším. Nejlépe ji, myslím, vystihuje přísloví "mezi slepými jednookým králem".
Rozhodně však všechna politická prohlášení o tom, jak je Česká republika dostatečně solidární v zemích, odkud uprchlíci utíkají, neobstojí v porovnání se statistickými daty.
Bohužel politici, kteří takto odpovídají zemím, které nás prosí o pomoc se zvládnutím migrační krize, vypadají se srovnáním s ekonomickou realitou, nanejvýš směšně.
1. Data jsou dostupná zde.
2. Z anglického Gross national income.
3. Data jsou dostupná zde.
4. Z anglického Development Assistance Committee, do češtiny překládáno jako Výbor OECD pro rozvojovou pomoc.