Big_loader_ajax

O čem je Evropský klimatický zákon?

11.03.2020

Nové vedení Evropské komise v čele s Ursulou von der Leyenovou si boj s emisemi vytklo jako hlavní prioritu svého působení.

Navazuje tedy na  cíle omezení emisí pro rok 2030[1] přijaté již minulou Junckerovou komisí a posouvá je ještě dál. Ty stanovují snížit emise skleníkových plynů o 40 % oproti úrovni roku 1990, nová komise požaduje až k 50-55 %. Jako jeden ze svých prvních legislativních počinů předložila tedy Komise Evropskému parlamentu v rámci svého programu European Green Deal Evropský klimatický zákon[2].Co se za ním skrývá?

Evropský klimatický zákon je regulace[3], která do právního řádu Evropské unie zavádí závazný cíl být v roce 2050 emisně neutrální. V článcích 3 a 9 navrhuje dát Komisi pravomoc určovat trajektorii jak dosáhnout klimatické neutrality, a to prostřednictvím přijímání tzv. delegovaných aktů[4]. To by mělo zajistit větší akceschopnost unie při udržování nastaveného kurzu.

Návrh v článcích 5 a 6 uvádí, že Evropská komise od 30. září 2023 a poté každých 5 let zhodnotí postup jednotlivých členských zemí k dosažení emisního cíle a adaptaci na klimatickou změnu. V rámci tohoto zhodnocení by Komise měla zkoumat i efektivnost prováděných kroků a postup k cíli, a v případě nedostatečného postupu členským státům vydávat doporučení. V praxi ovšem zůstává otázkou, jakým způsobem bude regulace vynutitelná. Tento problém budou pravděpodobně muset řešit až případné návazné právní předpisy, jelikož doporučení Komise nemusí mít vliv na členské státy, jejichž opatření nebudou dostatečná. Samotný evropský klimatický zákon tedy neobsahuje konkrétní strategie, jak tohoto cíle dosáhnout, vytváří ale systém, v rámci kterého se bude určovat.

Na Evropskou zelenou dohodu má navazovat připravovaný Just Transition Fund, který státům s vyšší závislostí na fosilních palivech zajistí finance pro kompenzace negativních dopadů přechodu na zelené technologie[5], a Modernisation Fund, specificky zaměřený na investice do modernizace energetického sektoru a infrastruktury v 10 chudších státech EU - Bulharska, Chorvatska, Česka, Estonska, Maďarska, Lotyšska, Litvy, Polska, Rumunska a Slovenska.

Poznámky

[1] 32018R1999 - EN - EUR-Lex

[2] EUROPEAN COMMISSION Brussels, 4.3.2020 COM(2020) 80 final 2020/0036 (COD) Proposal for a REGULATION OF THE EUROPEAN PARLIAMENT

[3]  Regulace je typ evropské legislativy, aplikovaný na celoevropské úrovni, a členské státy mají povinnost se jí řídit

[4]  Delegovaný akt neboli akt v přenesené pravomoci jsou legislativní akty, které připravuje a přijímá Komise a informuje o nich Radu a Parlament. Ty mohou kdykoliv tuto její pravomoc zrušit, v kterémžto případě se daný akt projednává jako veškerá standardní legislativa.

[5] Více: https://www.niedermayer.cz/o-eu-a-cr-v-ni/articles/just-transition-fund 

Autor článku : Ivo Denemark, Vojtěch Pokorný, stážisté v kanceláři Luďka Niedermayera