Newsletter: EU v Kostce
04.05.2026
Evropská politika je pro mě každodenní realitou. Chápu ale, že orientovat se v množství rozhodnutí, debat a hlasování není vždy jednoduché (a platí to někdy i pro mě 🙂).
Proto jsem se rozhodl připravovat stručný měsíční přehled toho nejdůležitějšího, co se v Evropské unii odehrálo. Najdete v něm klíčová rozhodnutí, širší souvislosti i pár mých poznámek. Doufám, že vám tento souhrn pomůže zorientovat se v tom podstatném.
Luděk Niedermayer, europoslanec za TOP 09
Víceletý finanční rámec (MFF) 2028–2034 – Parlament odsouhlasil svůj postoj k návrhu rozpočtu EU na příštích sedm let: celkem 1,78 bilionu €, tedy přibližně o 10 % více než navrhuje Komise. EP zároveň požaduje, aby splácení covidového dluhu (NextGenerationEU) nešlo na úkor běžných výdajů, a jako podmínku finální dohody staví zavedení nových příjmů – daň z digitálních služeb, kryptoměn či online gamblingu. Vedle nových priorit (obrana, konkurenceschopnost, výzkum) trvá i na zachování zemědělských dotací a kohezních fondů.
Jednání s Radou začnou poté, co vlády přijmou vlastní pozici – první konkrétní čísla přinese červnový summit. Více k finančnímu rámci níže.
Půjčka Ukrajině finálně schválena – EP schválil balíček půjček Ukrajině v únoru 2026: 30 miliard na rozpočtovou podporu a 60 miliard na posílení obranných schopností. Půjčka je bezúročná a Ukrajina ji splatí až po obdržení válečných reparací od Ruska. Formální schválení na úrovni Rady doposud blokovalo Maďarsko, ačkoliv se již dříve vyvázalo spolu s Českem a Slovenskem z ručení za půjčku – Orbán to zdůvodňoval požadavkem na obnovením dodávek ruské ropy ropovodem Družba (k průlomu došlo 23. dubna).
Zda šlo o skutečný nebo zástupný problém a jakou roli sehrála porážka Fideszu ve volbách se nedozvíme, ale Maďarsko i Slovensko schválení odblokovaly a Rada ji tak schválila jednomyslně – souběžně s dvacátým balíkem sankcí proti Rusku.
ETS2: zpráva o úpravách systému povolenek – Parlament přijal zprávu výboru pro životní prostředí k úpravám ETS2. Zpráva navrhuje, aby Komise posoudila některé modifikace systému (včetně možného podmíněného vyjmutí rezidenčních budov ze systému) a navrhuje změnu cenového stropu 45 eur za povolenku (dle platného znění jde o 45 euro plus inflace). Obě změny jsou ale formulovány jako nezávazné stanovisko – Komisi pouze žádají, aby jejich smysluplnost zvážila. Mimo to Parlament velkou většinou odmítl návrhy na další odložení, rozvolnění či zrušení systému ETS2 z pera Patriotů a konzervativců.
Jde ale jen o pozici EP, výsledek závisí na nadcházejícím trialogu.
Slovensko a právní stát – EP přijal výzvu k možnému zmrazení fondů pro Slovensko kvůli systematickému oslabování právního státu a institucí chránících veřejné peníze. Bratislava tak může přijít o miliardy eur a ocitnout se v podobné situaci, v jaké bylo Maďarsko za Orbána. Usnesení není právně závazné – jde o politický signál Komisi, která se jím řídit nemusí. Rozhodnutí nepodpořil žádný slovenský europoslanec – včetně opozičního Progresivního Slovenska.
Neformální summit v Kypru (23.–24. dubna) – Komise na summitu představila dokument AccelerateEU. Jde v podstatě o balíček krátkodobých i dlouhodobých opatření zaměřených na snížení cen energií a posílení energetické bezpečnosti EU. Lídři se shodli, že řešení energetické krize spočívá v urychlení transformace na domácí čisté zdroje. Diskutovalo se také o využití obranné doložky (čl. 42/7 TEU) a připravuje se multilaterální mise k obnovení svobody plavby v Hormuzském průlivu.
Na okraj summitu byl podepsán plán „One Europe, One Market" s harmonogramem pro prohloubení jednotného trhu do konce roku 2027. Může jít o významný plán, a tak o něm budu dále informovat.
Maďarské volby přinesly zlom. Opoziční strana TISZA vedená Pétrem Magyarem s velkým náskokem porazilaOrbánův Fidesz – Magyar získal 53 % hlasů a ústavní dvoutřetinovou většinu (díky pokřivenému volebnímu systému, který Fidesz k ochraně své dominance vytvořil). Viktor Orbán po šestnácti letech uznal porážku. Existují informace, že někteří vysoce postavení představitelé Fideszu urychleně vyvádí své majetky z Maďarska.
Pro EU jde o zásadní posun. Splnění podmínek pro odblokování eurofondů pro Maďarsko, konec systematického zamezování pomoci Ukrajině a návrat Maďarska do standardního unijního fungování jsou reálnou perspektivou – byť přechod moci potrvá. První zahraniční cesta Pétra Magyara povede do Polska a budoucí premiér také zdůraznil zájem o silnou spolupráci v rámci V4. Pozorovatelé OBSE volby označili za svobodné, ale nikoli spravedlivé – Fidesz byl strukturálně zvýhodněn, přesto nakonec významně prohrál.
💬 „Politici z evropské strany Patriotů opakovaně zvěstují budoucnost, v níž budou hlavní vládní silou napříč západním světem. Výsledek maďarských voleb ale ukazuje, že vůle, energie a jasný program dokážou porazit i zdánlivě neporazitelný Fidesz. A nejde o ojedinělý případ – v drtivé většině nedávných voleb tento směr příliš neuspěl (s tím, že specifický je zřejmě výsledek dalších mimořádných voleb v Bulharsku). Jistota některých, i českých politiků, že budoucnost patří stranám podobným Fideszu nebo uskupením typu MAGA, stojí na poněkud vratkých základech. A premiér Babiš je nyní tak trochu osamocený kůl v plotě – jediný další premiér v Patriotech skončil.“
Evropský parlament sice schválil vyjednávací mandát k MFF a tlačí na ambicióznější rozpočet, v Radě ale roste napětí. Premiér Andrej Babiš označil návrh za pro Česko „absolutně nepřijatelný“ – příspěvek Česku má klesnout o 228 miliard korun. Podle italské premiérky Giorgie Meloni byla summitová jednání „extrémně obtížná“, přičemž pozice jednotlivých států zůstávají velmi vzdálené. Nizozemský premiér Rob Jetten je jedním z reprezentantů skupiny fiskálně zdrženlivých zemí (Nizozemsko, skandinávské státy, Irsko a Německo), které považují návrh za příliš nákladný. Naopak Polsko a pobaltské státy trvají na silném financování obrany. První konkrétní číselný návrh kyperského předsednictví by měl přijít na červnovém summitu.
💬 „Vyjádření pana premiéra představuje pro něj typickou prezentaci „poloviny pravdy“. Chybí v něm informace, že pokles unijních miliard je dán tím, že naše země již velmi patrně dohnala úroveň průměru EU (jsme kolem 90 %).
Pokud by země jako my měly z rozpočtu EU dostávat „hromadu peněz“, měl by pak pan premiér naznačit, kde se vezmou. Ve vzduchu ale visí i jiný problém. Premiér Babiš opakovaně dává najevo, že princip spolupráce (ze které pro něj „nekoukají“ peníze) a solidarity je mu cizí – mimo jiné jedním z jeho prvních kroků v tomto mandátu bylo odmítnutí zapojení ČR do ručení za půjčku pro Ukrajinu. S tímto přístupem se dovolávat více fondů EU vznikajících na základě solidarity a spolupráce nebude snadné.“
Od vypuknutí konfliktu na Blízkém východě vzrostly náklady EU na dovoz fosilních paliv o více než 24 miliard eur – téměř 500 milionů eur denně. Rychlejší energetická transformace není jen otázkou klimatu, ale přímo snižuje závislost na nestabilních dodavatelích a jejich geopolitických rozhodnutích. Lídři na kyperském summitu tuto logiku znovu potvrdili.
💬 „Ropa a zemní plyn prostě nejsou naši přátelé. V určité míře je zatím potřebujeme, ale děláme příliš málo pro to, abychom jejich spotřebu snižovali a nové technologie skutečně využívali. A proto je každá taková krize, a není to první ani poslední, tak drahá.“
One Europe, One Market – Na okraj kyperského summitu podepsali předsedové EP, Rady a Komise společný plán „One Europe, One Market Roadmap" – závazek dokončit skutečně fungující jednotný trh do konce roku 2027. Strategie stojí na pěti pilířích: zjednodušení pravidel, hlubší integrace trhu, aktivnější obchodní politika, snížení cen energií a podpora digitální a AI transformace.
Konkrétně plán počítá se systematickým odstraňováním regulatorní zátěže a zastaralých pravidel, omezením gold-platingu na národní úrovni a důslednějším vymáháním evropských pravidel vůči členským státům. Do března 2027 mají být odstraněny hlavní překážky přeshraničního podnikání. EP a Rada se zavazují tyto návrhy urychleně projednávat. Pokrok bude každé dva měsíce vyhodnocovat společná řídicí skupina.
💬 „Zlepšení fungování jednotného trhu je jasná a přímá cesta k větší evropské prosperitě. Navíc je to jedna z mála oblastí, kterou máme plně ve svých rukou. Přesto zůstává vnitřní trh EU plný překážek, které výrazně brzdí naši konkurenceschopnost a ekonomický růst. Jednotný trh v současné podobě zkrátka naráží na své limity a vyžaduje hlubokou reformu, má-li EU obstát v tvrdé globální konkurenci, zejména vůči USA a Číně.“
Duben přinesl v podpoře Ukrajiny pozitivní posun: byla schválena půjčka ve výši 90 miliard eur, která Kyjevu zajistí financování obrany v nejbližším období. Jde o krok, který ještě před několika měsíci nebyl samozřejmý – mimo jiné kvůli postojům maďarského premiéra Viktora Orbána. Výsledek tamních voleb je v tomto směru dobrou zprávou i pro Evropskou unii, protože oslabuje jeden z nejvýraznějších hlasů prosazujících vstřícnější přístup k Rusku.
Zároveň je ale třeba realisticky vnímat, co tato pomoc znamená. Umožňuje Ukrajině pokračovat v obraně, udržet fungování státu a bránit další destabilizaci regionu. To je zásadní. Samo o sobě to však pravděpodobně nestačí k zásadnímu obratu ve válce. A právě v tom spočívá širší evropský problém: pozornost Unie je stále častěji tříštěna mezi několik paralelních krizí. Vedle války na Ukrajině ji zaměstnává vývoj na Blízkém východě, otázky energetické bezpečnosti i tlak na posílení vlastní ekonomické konkurenceschopnosti.
Napětí kolem Íránu znovu připomnělo, že energetická transformace není pouze klimatickým závazkem, ale i otázkou bezpečnosti. Nahrazení závislosti na ruském plynu závislostí na dovozu LNG z jiných regionů Evropě nepřineslo skutečnou odolnost, pouze změnilo podobu její zranitelnosti. I proto sílí pochopení, že bezpečnost a ekonomická síla Evropy spolu úzce souvisejí.
Podobný posun je patrný i v ekonomické debatě. Stále více zaznívá, že cesta k vyššímu ekonomickému výkonu Evropské unie nepovede primárně přes deregulaci nebo další obchodní dohody se třetími zeměmi, ale především přes skutečné posílení jednotného trhu a reformy podporující růst. Je to vítaná změna v uvažování. Nyní však půjde o to, aby návrhy jako EU Inc. či hlubší integrace kapitálových trhů nezůstaly pouze na papíře a získaly potřebnou politickou podporu.