Mimořádné plenární zasedání v Bruselu 16. a 17. dubna
16.04.2020
Covid-19: Výzva k prohloubení spolupráce a více solidarity
Ve čtvrtek ráno proběhne klíčová rozprava s Ursulou von der Leyenovou a Charlesem Michelem o posílení koordinované reakce EU na aktuální zdravotní a hospodářskou krizi. V rozpravě, která začne v 9:00, budou europoslanci spolu s lídry politických skupin diskutovat o dosavadních opatřeních přijatých na ochranu občanů v rámci koordinované reakce EU na nový koronavirus. Vyjádří se také k potřebě stanovit společnou strategii pro uvolňování existujících omezení a dohodnout se na plánu obnovy po krizi, který by měl s pomocí nového dlouhodobého rozpočtu EU zmírnit hospodářské a finanční dopady současné pandemie. Rozprava bude ukončena přijetím usnesení. Návrh nelegislativního usnesení, o kterém bude plénum hlasovat v pátek, vyzývá členské státy, aby se poučily z pandemie a zintenzivnily vzájemnou spolupráci založenou na principu solidarity. Předložený text požaduje silnější a odolnější Evropskou unii, ve které by Komise měla v případě podobných krizí či katastrof právo rychle přijímat potřebná opatření.
Rozprava: čtvrtek, 16. dubna
Hlasování: pátek, 17. dubna
Postup: prohlášení Rady a Komise s rozpravou a usnesením
Tisková konference předsedy Evropského parlamentu Davida Sassoliho proběhne v pátek v 16:00
Covid-19: Uvolnění více jak tří miliard eur na podporu zdravotnictví v EU
Poslanci budou v pátek hlasovat o třímiliardové finanční injekci pro systémy zdravotnické péče EU. Z peněz na pomoc lékařům a sestrám by se měly nakoupit i testovací sady. Prostředky EU by měly být vynaložené na přímou podporu systémů zdravotnické péče v členských státech EU pro boj proti pandemii covid-19. Nejnovější finanční injekce by měla Unii ulehčit nákup urgentně potřebného zdravotnického vybavení (včetně masek, respirátorů či dýchacích přístrojů) a přepravu tohoto vybavení a pacientů v přeshraničních regionech. Peníze by se měly využít i na nábor zdravotníků, kteří by podle aktuální potřeby mohli být vysláni do ohniska nákazy v rámci EU, případně i na zřízení mobilních polních nemocnic. Pomoc v objemu 3,08 miliard eur z rozpočtu EU bude přesměrována do členských států prostřednictvím nástroje pro mimořádnou podporu (2,7 miliard eur) a z rezervy rescEU (380 milionů eur). Součástí balíčku jsou také další prostředky pro Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (3,6 milionů eur), ale i na pomoc Řecku z důvodu zvýšeného migračního tlaku (350 milionů eur) a na podporu zemětřesením zasažené Albánie (100 milionů eur). Souvislosti Evropská komise předložila v rámci komplexního souboru opatření na podporu boje proti nákaze covid-19 dva návrhy opravných rozpočtů: DAB 1/2020 a DAB 2/2020. Nástroj pro mimořádnou podporu (ESI) byl vytvořen v roce 2016 jako reakce na masivní příliv uprchlíků do Řecka. Strategické zásoby zdravotnického vybavení EU (rezerva rescEU) budou umístěné do jednoho anebo více členských států EU. Tyto státy budou zodpovědné za obstarání zdravotnického vybavení a Evropská komise jej proplatí v plné výši. Středisko pro koordinaci odezvy na mimořádné události (ERCC) bude zodpovědné za distribuci vybavení tak, aby bylo k dispozici tam, kde je nejvíc potřeba.
Hlasování: pátek, 17. dubna
Postup: rozpočtový postup, postup pro naléhavé případy
Covid-19: Flexibilnější využívání prostředků EU na zmírnění dopadů krize
Parlament bude v pátek hlasovat o návrhu, který umožní přesměrování dosud nevyčerpaných prostředků EU na opatření zaměřená na zmírnění dopadů krize způsobené nákazou covid-19. Výbor EP pro regionální rozvoj (REGI) minulý týden požádal plénum, aby prostřednictvím tzv. postupu pro naléhavé případy, tedy ve zrychleném legislativním jednání bez projednávání ve výborech, rozhodlo o dalších opatřeních, která by měla umožnit flexibilnější využívání evropských strukturálních a investičních fondů. Nový legislativní návrh z dílny Evropské komise by měl zemím Unie umožnit přesun prostředků EU mezi trojicí hlavních fondů politiky soudružnosti: Evropským fondem regionálního rozvoje, Evropským sociálním fondem a Kohezním fondem. Mimořádná flexibilita by se měla vztahovat i na přesun financí mezi různými kategoriemi regionů a konkrétními prioritními oblastmi. Na základě předloženého textu by operační programy politiky soudržnosti mohly být během účetního období 2020–2021 plně financovány ze strany Evropské unie. Nová právní úprava zároveň zjednodušuje postup schvalování programů s cílem urychlit jejich implementaci. Ulehčuje také využívání finančních nástrojů a zjednodušuje audity. Podrobnější informace o nových opatřeních jsou k dispozici zde. Souvislosti Evropská komise předložila 2. dubna další sérii opatření – včetně takzvané Investiční iniciativy v reakci na koronovirus plus, která za účelem zmírnění dopadů krize souvisejících s nemocí covid-19 přinášejí mimořádnou flexibilitu v oblasti využívání strukturálních a investičních fondů EU.
Hlasování: pátek, 17. dubna
Postup: řádný legislativní postup (spolurozhodování), postup pro naléhavé případy
Covid-19: Potravinová pomoc pro lidi v nouzi v době krize
Poslanci budou v pátek hlasovat o zvláštních opatřeních na ochranu nejzranitelnějších občanů, která by jim měla pomoci pokrýt jejich nejnaléhavější potřeby. Výbor EP pro zaměstnanost a sociální věci (EMPL) požádal Evropský parlament, aby zvláštní opatření, která by měla zajistit fungování Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD) i v čase šířícího se koronaviru a související krize, přijal ve zkráceném legislativním jednání prostřednictvím takzvaného postupu pro naléhavé případy. FEAD poskytuje potravinovou a základní materiální pomoc přibližně třinácti milionům lidí v EU ročně. Návrh nové právní úpravy předložený Evropskou komisí by měl přispět k ochraně před následky pandemie lidí bez domova a osob žijících v chudobě a zajistit poskytování potravinové a materiální pomoci v bezpečném prostředí. Evropský parlament bude o tomto návrhu, který kromě jiného umožňuje využití prostředků fondu FEAD na nákup ochranných pomůcek, poskytování potravinové a základní materiální pomoci prostřednictvím elektronických poukázek, dočasné zvýšení spolufinancování programu ze strany EU na 100 % a zjednodušení kontrolních procesů a auditů během trvání pandemie, hlasovat v pátek. Souvislosti Fond evropské pomoci nejchudším osobyám (FEAD) vznikl v roce 2014 se sedmiletým rozpočtem ve výši 3,8 miliard eur. Cílem fondu, který poskytuje potravinovou a základní materiální pomoc přibližně třinácti milionům lidí, je zmírnění dopadů nejhorších forem chudoby a podpora sociální soudržnosti v Evropě. Chudobou anebo sociálním vyloučením je podle údajů Evropské komise ohrožený každý pátý Evropan, přičemž nejzranitelnějšími v této oblasti jsou ženy, děti, starší osoby a lidé bez domova. Partnerské organizace fondu FEAD, které vybírají členské státy, mají na starosti řízení programů potravinové a/nebo základní materiální pomoci, zároveň však poskytují i další služby včetně poradenství, případně organizují společenské aktivity pro důchodce či pořádají semináře – například na téma jak vést rozpočet domácnosti.
Hlasování: pátek, 17. dubna
Postup: řádný legislativní postup (spolurozhodování), postup pro naléhavé případy
Původní článek si můžete přečíst zde.