Big_loader_ajax
  1. Aktuality
  2. Konec doby fosilní: Přechod Velké Británie na obnovitelné zdroje energie

Konec doby fosilní: Přechod Velké Británie na obnovitelné zdroje energie

03.09.2020

Velká Británie byla kolébkou průmyslové revoluce, potažmo doby fosilní. Již v roce 1882 byla Edisonovou společností pro elektrické osvětlení v Londýně (Holborn) uvedena do provozu první uhelná elektrárna na světě. V roce 2019 ovšem dochází ke skokovému odchodu od uhlí a přechodu na převážně větrné elektrárny. V roce 2020 Británie, v důsledku snížené poptávky po elektřině, kvůli omezením způsobeným epidemií nemoci Covid-19, nevyužívá nadále uhelné elektrárny. V současné době ve VB dochází k plnému přechodu na obnovitelné zdroje energie. VB disponuje největším offshore větrným průmyslem na světě a taktéž i největším offshore větrnou farmou (zprovozněna v roce 2019). Británie tak primárně snižuje emise oxidu uhličitého, ale rovněž na ostrovech dochází i ke zlepšení kvality vzduchu a s tím spojené kvality života obyvatel.

Britská vláda schválila rok po Pařížské klimatické dohodě (prosinec 2015) program „Cesta k nízkouhlíkové budoucnosti“. Podstatou a cílem tohoto vládního programu je zpřísnění emisních standardů v takové formě, že existující britské uhelné elektrárny nedokáží splnit nové emisní limity. Rovněž bylo naplánováno, že během následujících let Velká Británie odstaví všechny zbývající uhelné elektrárny (pozn.: též nové jaderné reaktory se už na ostrovech nestaví desítky let).

Obnovitelné zdroje se na výrobě elektřiny v roce 2019 ve VB podílely přesně 36,9 %. Nejvíce elektřiny dodaly elektrárny větrné 20 % (polovinu dodaly mořské, druhou polovinu turbíny pevninské). Stěžejním zdrojem britské výroby elektřiny jsou ovšem zdroje plynové 40,9 %. Jaderné elektrárny vyrobily „jen“ 17,4 %. Uhelné zdroje se snížily na 2,1 %.

Emise skleníkových plynů poklesly (oproti roku 2018) o 3,6 %, podle oficiálních vládních vyjádření je tento vítaný pokles způsoben především díky odklonu britské společnosti od uhlí, a naopak zvyšování podílu obnovitelné energie.

Vítané změny urychlené koronavirovou krizí

Velká Británie začátkem června 2020 nevyužívala dva měsíce spalování uhlí k výrobě elektřiny. Odpojila kompletně 4 uhelné elektrárny od sítě, což byl právě jeden z důsledků opatření proti koronaviru, kdy výrazně opadla spotřeba energie. Předpokládá se, že cirka 3 elektrárny by se měly znovu vrátit do provozu a fungovat až do roku 2025 (pozn.: do roku 2025 má dojít k naprostému odchodu od „uhlí“).

Na ostrovech zaznívá i varianta a soudobé vládní kroky, na nátlak veřejnosti, směřují i k tomu, že již nedojde k znovuzprovoznění žádné elektrárny, kde zdrojem energie je uhlí.

Pro porovnání s Českou republikou, v roce 1990 pocházelo z uhlí ve VB 70 % elektřiny, v roce 2012 to bylo něco přes 40 %, což je zhruba na úrovni České republiky dnes (pozn.: 43 % IV. čtvrtletí 2019).

Květen roku 2020 byl pro VB nejekologičtějším měsícem z hlediska produkce energie v historii Spojeného království. Na jednu vyprodukovanou kilowatthodinu energie připadlo v průměru 0,143 kilogramů oxidu uhličitého (pozn.: množství oxidu uhličitého, které připadá na každou kilowatthodinu dodávanou do našich domů a továren v České republice je 0,6 kg oxidu uhličitého na každou kilowatthodinu elektřiny).

 

Větrné elektrárny budou tlačit na snížení cen elektřiny

Poslední projekty mořských větrných parků se obejdou již bez dotací. Dle posledních analýz týmu vědců vedeného Imperial College London se ukázalo, že dodávaná elektřina bude natolik levná, že by v horizontu 5 let mohly zlevnit i ceny elektřiny pro domácnosti. Soudobé projekty pobřežních elektráren budou pravděpodobně fungovat s tzv. “negativními dotacemi”.

Principem je, že je investoři vysoutěžili za nižší ceny, než jsou tržní a vládě budou jen vracet při pravidelném zúčtování rozdíl. Ten bude použit na snížení ceny elektřiny pro koncové spotřebitele.

Jmenovaná analýza zachytila projekty mořských větrných farem s nulovými dotacemi také v Německu a v Nizozemí.

Předmětná analýza budoucích trendů trhu s energiemi ukázala další zajímavost a to, že sjednaná cena bude s vysokou pravděpodobností po celou dobu životnosti nových větrných parků pod velkoobchodní cenou Spojeného království. Elektrárny se tedy obejdou zcela bez dotací, naopak s vysokou pravděpodobností přispějí ke snížení maloobchodních cen elektřiny.

Cena elektřiny z větru na moři velmi již rychle klesla, hlavním důvodem je vývoj nových technologií. Zejména schopnost stavět vyšší větrné elektrárny a též ve větších vzdálenostech od pobřeží. Vyšší turbíny mohou využívat větší množství větrné energie, navíc mají přístup ke stálému proudění vzduchu právě ve vyšších výškách.

 

Energetická transformace doprovázená ekonomickou

Současní investoři berou při svém rozhodování v potaz klimatickou změnu. Stále častěji i investiční fondy berou v potaz Pařížskou konferenci, tedy skutečnost, že se i další státy rozhodly pro uhlíkovou neutralitu, vše tedy směřuje k odklonu od fosilních paliv.

Pokud by se někdo hypoteticky v dnešní době rozhodl postavit novou uhelnou elektrárnu, vidina provozu na dalších 30 let by z hlediska byznys plánů dávala smysl. Ale pokud daný investor bere v úvahu, že daná země, kde bude nová uhelná elektrárna vystavěna v budoucnu přijme také nová klimatická opatření, a tedy reálně bude elektrárna vydělávat jen 10, maximálně 15 let, již tento investiční plán tak lákavý není. Investoři nejen z výše uvedeného pomalu odcházejí od komodit jako je uhlí a ropa. U těchto statků narůstá rizikovost.

Klimatická konference COP26 v Glasgow byla přeložena v důsledku COVID-19 na listopad 2021, též generální tajemník OSN António Guterres kvituje rozhodnutí Velké Británie (a UNFCCC) odložit klimatickou konferenci COP26. Dle slov generálního tajemníka bude OSN do té doby pokračovat v úzké spolupráci, jak s premiérem Johnsonem, členskými státy, tak veřejností, mladými lidmi i soukromým sektorem. Cílem nejen OSN je společné posílení ze současné globální krize.

Koronavirová krize totiž posílila význam nejen vědy, ale také dat pro rozhodovací procesy a následné vytváření politik. Věda nám ukázala, že lidské chování mění regulační schopnost planety, což má vliv nejen na naše životy, ale i živobytí – od zdraví až po světovou ekonomiku. Probíhající krize totiž ukazuje, jak zranitelná naše společnost, a ekonomiky, vůči existenčním hrozbám je.

Všechny státy světa, nejen ty evropské, v současné době přijímají různá opatření na zotavení ekonomik z krize způsobené COVID-19, je proto naprosto stěžejní a nevyhnutelné, aby došlo k posilování klimatických ambicí. Vědecké výsledky o klimatu se nezměnily, emise jsou rekordně vysoké.

I do České republiky postupně přichází doba odklonu od spalování uhlí pro výrobu elektrické energie. Reflexí doby může být propuštění více než 1/3 zaměstnanců u společnosti Sokolovské uhelné nebo u karvinských dolů, které patří společnosti OKD, ty jsou v současné chvíli před krachem.

Ze všeho je tedy více než patrné, že i náš sektor energetiky čekají dramatické proměny. Jen je nutné, aby byly promyšlené a správným (ekologickým) směrem.

 

Zdroje:

Zdroj grafů:

  • Twitter: Coal – GB Grid

 

Autor článku : Nikol Panoš, asistentka europoslance Luďka Niedermayera