Kiska: Slovensko bude chtít vždy stát v tvrdém jádru Evropské unie
15.11.2017
Ve středu 15.11. se plenárního zasedání ve Štrasburku účastnil prezident Slovenské republiky, pan Andrej Kiska. Jeho projev přilákal hojnou účast jak poslanců, tak i veřejnosti, zaplněný byl skoro celý sál. Projev poukazoval na nejaktuálnější problémy sužující evropský kontinent, i tak byl ale pln optimismu a proevropské naděje.
Slovenský prezident hned úvodem konstatoval, že v dnešní pesimistické době, kdy skoro není prostor pro úspěch, je důležité si připomínat, čeho už se nám podařilo dosáhnout. Zmínil nedávné výročí sametové revoluce, připomenul tak vznik samostatného státu namísto komunistického režimu a také poukázal na úspěšný příběh Slovenska, kdy, stojící kdysi na jedné straně železné opony, je nyní součástí integrace se zeměmi z její druhé strany. „Je to splnění naše evropského snu, Slovensko vždy bude chtít stát v tvrdém jádru Evropské unie,“ doplnil.
Jako jeden z aktuálních problémů dnešní doby zmínil nástup extremismu a nacionalismu. Tato situace v členských státech bývá podle něj často způsobena tím, že vnitrostátní politické strany mají tendence vše zlé házet na „zlý Brusel“. „Je jasné, že nás populismus a extremismus neporazí v tom, jak občanům kolem nás zlepšit život. Ale bohužel se v poslední době zdá, že nad námi vítězí díky svému zapálení a vášni pro téma. Jako Evropská unie potřebujeme silné vůdce, více sebedůvěry a odhodlanosti. Na Slovensku je nám to jasné, nemůžeme používat tzv. dvojí jazyk směrem k veřejnosti,“ dodává. „Musíme se učit jeden od druhého, solidarita a důvěra je pro Evropu klíčem do budoucna.“
Pan Kiska neopomenul poukázat na migrační krizi, která nadále sužuje evropský kontinent. Důrazně však připomenul, že je naší povinností pomoci dětem, ženám a mužům, kteří museli opustit svůj domov, aby si tím zachránili život. Zdůraznil, že Slovensko bude vždy k těmto lidem solidární.
„Evropská unie musí být silným globálním hráčem. Evropská iniciativa musí být otevřena všem, kteří o ní projeví zájem. Zároveň nesmí členské státy couvnout hned, když přijdou problémy a situace není nejpřívětivější.“ Pan Kiska se vyjádřil, že v jeho očích je rozšíření EU tím nejdůležitějším, co zabránilo válkám na našem kontinentu od pádu Berlínské zdi a zaručilo nám tímto prosperitu. Rozšíření EU o východo-balkánské státy musí zůstat prioritou. Když tyto státy znova opomeneme, už z historie víme, co se může stát. Stabilita a bezpečnost v těchto zemích jde ruku v ruce se stabilitou a bezpečností v EU, proto nemůžeme zapomenout na jejich úspěšnou integraci.
Téma ruské propagandy a informační války, která nyní trápí Evropu, vidí pan Kiska jako jedno z nepalčivějších problémů. Pokud jej budeme přehlížet, dosáhneme pouze krátkozrakých výsledků. Vyzval Evropský parlament, aby posílil bezpečnost informačních systémů, a pomohl tak zabránit hoaxům a falešným zprávám, které podporují chaos a podtrhují důvěru občanů v evropskou společnost. „Musíme sledovat finanční toky, které proudí k médiím, nevládním organizacím i politickým stranám. Není tajemstvím, že lidé v našich zemích jsou zaměstnáváni a využíváni k tomu, aby destabilizovali naši společnosti. Rusko je stále více silnější a nebojí se využít žádné příležitosti. Proto vítám rezoluci tohoto Parlamentu o ruské propagandě, kterou přijal minulý rok.“
Konec proslovu doprovázel potlesk a stojící ovace, není se čemu divit. Snad se i u nás dočkáme od ledna změny, kdy našemu prezidentovi za jeho inspirativní proslov můžeme tleskat ve stoje.