Jak se to doopravdy má se Švédskem a COVID-19?
06.10.2020
Od 29. března zde platí zákaz shromažďování nad 50 osob, který nebyl zrušen ani ve chvíli, kdy začala čísla nových případů klesat. Od počátku jsou zakázány návštěvy domů pro seniory, restaurace a bary fungují s omezenou kapacitou, omezen je i počet zákazníků obchodů. K úplnému zavření škol ale nedošlo, k online výuce přikročily školy pouze u vyšších stupňů – u žáků nad 16 let. Obyvatelům je obecně doporučováno nestýkat se s jinými lidmi, pokud to není nezbytně nutné. Celkově však není systém boje proti koronaviru založen na tvrdých zákazech a příkazech jako v případě jiných zemí. Hlavním mottem zůstává chránit sebe i ostatní.
Ulrika Bjorksten, vedoucí redakce vědy a zdraví Švédského rozhlasu, soudí, že švédský recept spočívá v tom, že se obyvatelé se zvolenou strategií ztotožňují. Opatření přijata byla, nebyla ovšem tak tvrdá, aby Švédové ze všeho nejvíce toužili po jejich konci. Epidemii se snaží od počátku zvládat s heslem „Covid je maraton, ne sprint“. Zároveň je výraznou odlišností od jiných zemí to, že krizový management neřídí politici, ale úřad pro veřejné zdraví. Vláda tak dává na rady odborníků v tomto úřadě, který nezohledňuje natolik ekonomické dopady opatření a spíše se soustředí na zdraví lidí a udržitelnost.
Výsledky tohoto přístupu nicméně nejsou jednoznačné. Na jednu stranu eviduje Evropské centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC) za posledních 14 dní jen 57,6 pozitivních případů na 100 000 obyvatel. Naproti tomu v zemích, které se k celostátní karanténě uchýlily, se koronavirem nakazilo výrazně více lidí: Španělsko má 319,3 pozitivních případů, Česko 303,3, Francie 245,4, Nizozemsko 230,9, Belgie 205,5. V dalších 9 zemích se počet nakažených pohybuje mezi 100 až 200 obyvateli na 100 000.
Na druhou stranu je třeba vzít v potaz celkový počet obětí od počátku pandemie. Ten dosáhl 5893, tedy 579 na milion obyvatel, což je 12. nejvyšší smrtnost na světě. Pro porovnání – v Česku počet obětí na milion obyvatel dosáhl 64, tedy téměř desetkrát méně než ve Švédsku. Hůř než Švédsko už je na tom z Evropské unie pouze Belgie s 877 oběťmi na milion obyvatel.
Nakonec se také ukazuje, že švédský postup nesvědčil ani ekonomice. V porovnání s dalšími skandinávskými zeměmi dosahovali obchodníci za poslední půlrok o 10 % nižších tržeb, také celková spotřeba klesla více než v sousedních zemích. Ekonomiku totiž od společenského života nelze oddělit – pokud se lidé zdržují převážně doma, neutrácejí peníze a ekonomiku to zpomaluje tak či onak, bez ohledu na přísnost opatření.
Je tedy patrné, že ani celostátní karanténa v případě Belgie nezaručila lepší zvládnutí dosavadní koronavirové krize, než jakého dosáhlo Švédsko. Stejně tak neochránila švédská pozvolnější a mírnější opatření tamní ekonomiku více, než se to povedlo jiným skandinávským zemím. Nic není černobílé.
Podle Anderse Tegnella, hlavního švédský epidemiologa, „nakonec uvidíme, jak velké rozdíly budou mezi strategiemi, z nichž jedna je udržitelnější a můžete ji uplatňovat po dlouhou dobu, a druhá znamená, že stále dokola uzavíráte a otevíráte.“ Na rozhodování o tom, který přístup byl, je a bude účinnější a kdo je ukázkovým příkladem zvládnuté či nezvládnuté pandemie, je každopádně příliš brzy. Covid-19 totiž není záležitost týdnů ani měsíců.
Zdroje:
https://www.ecdc.europa.eu/en/cases-2019-ncov-eueea
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/svedsko-je-z-vyvrhela-premiantem-jaka-byla-jeho-cesta-120115
https://www.statista.com/statistics/1104709/coronavirus-deaths-worldwide-per-million-inhabitants