Jak bojují členské státy EU s astronomicky rostoucími cenami energií?
22.09.2022
Návrhy řešení se rozcházejí. Například státy jihozápadního křídla EU vyzývají ke koordinovanému postupu s cílem zřídit společné strategické zásoby a nákupy zemního plynu, zatímco státy střední Evropy chtějí přehodnotit mechanismus obchodování s emisními povolenkami. Na jadernou energii orientovaná Francie se pak vyslovuje pro velkou reformu cenového mechanismu evropského trhu s energiemi. Tématu aktuálních opatření vlád jednotlivých členských států se ve svém článku věnuje ekonomický think tank Breugel. Jak postupuje Česká republika ve srovnání se svými sousedy?
Česká republika
V červnu 2022 česká vláda oznámila, že vyčlení 2,7 miliardy eur na pomoc podnikům (1,6 mld. eur) a domácnostem (1,1 mld. eur) při úhradě účtů za energie během topné sezóny. Tato částka pokryje například poplatek za obnovitelné zdroje, který normálně dopadá na spotřebitele. Energetický zákon by měl nově zavést také úsporný tarif, v rámci něhož mohou domácnosti získat slevu ve výši až 16 tisíc korun již v této topné sezóně. O tento tarif není třeba žádat, bude uplatňován automaticky. Domácnosti navíc získají přibližně 13 tisíc korun, pokud jsou na elektřinu odkázány ve své domácnosti ve oblastech vytápění, svícení a vaření. To platí i pro domácnosti, které svítí elektřinou a topí plynem. Pro domácnosti, které ohřívají vodu a svítí elektřinou, ale topí plynem, bude dostupná dotace ve výši 16 tisíc korun. Dalších 81 milionů eur bylo vyčleněno na podporu podniků s vysokou spotřebou energie, aby se předešlo výpadkům a ukončením činnosti.
Začátkem července podepsala společnost ČEZ s Ministerstvem financí smlouvu o úvěru až do výše 3 miliard eur, která společnosti zajistí potřebnou likviditu. Rovněž se počítá s rozšířením jaderné elektrárny Dukovany. Pokud to schválí Evropská komise, stát nabídne ČEZu bezúročnou půjčku ve výši 6 mld. eur výměnou za pevnou cenu za vyrobenou elektřinu.
Začátkem září pak vláda rozhodla o zastropování cen energií s účinností od listopadu. Cena silové elektřiny bude maximálně šest korun za kilowatthodinu (kWh), cena plynu pak tři koruny. Tuzemským domácnostem, živnostníkům i veřejným institucím to od listopadu přinese roční úspory přesahující i sto tisíc korun na fakturách za energie. Reálně tak cena vzroste cca 2x, nikoliv 8x, což by bez zastropování hrozilo.
Německo
Dne 19. června 2022 byl vládou spuštěn nový program. Některá z opatření, kterých se týká, jsou: větší závislost uhelných elektráren na náhradě za plynové, zahájení přípravy nového modelu aukcí plynu, který by měl motivovat průmyslové odběratele plynu k úsporám plynu, úvěrové linky pro společnosti skladující plyn a obnovená podpora energeticky a obchodně náročných podniků, které jsou zvláště postiženy růstem cen zemního plynu a elektřiny (s úzce vymezenou dotací nákladů bez povinnosti splácení).
V červenci německá vláda souhlasila s poskytnutím záchranného balíčku ve výši 17 miliard eur na záchranu energetické společnosti Uniper. O několik týdnů později, 28. července, vláda oznámila zavedení energetického poplatku v rozmezí 1,5 až 5 centů za KWh a upozornila, že energetické společnosti budou moci od října přenést zvýšení nákladů na energie na spotřebitele. Tato opatření by mohla domácnostem zvýšit životní náklady až o 1000 eur ročně.
Německá vláda oznámila 4. září dalších 65 miliard eur na zmírnění inflace a podporu domácností, které se potýkají s cenami energií. Balíček zahrnuje výdaje a podporu na celoevropské omezení zisků energetických společností, brzdu v cenách elektřiny používané v základní spotřebě a dotace pro rozvodné sítě, které mají tlumit rostoucí ceny. Kvůli prudce rostoucím cenám energií se odkládá také zvýšení ceny emisních povolenek na rok 2024. Německá vláda dále poskytne jednorázovou paušální částku 300 eur důchodcům a 200 eur vysokoškolským studentům. Zvýší se také dotace na nájemné, přídavky na děti (o 18 eur na dítě) a sociální dávky (o 500 eur).
Od září Německo plánuje vynaložit 68 miliard eur na poskytnutí úvěrových záruk krachujícím energetickým společnostem, jejichž činnost byla narušena odstřihnutím dodávek ruského plynu. Situace se netýká jen už zmiňovaného Uniperu, ale i dalších firem dovážejících plyn a ropu z Ruska. Tyto společnosti byly buď přímo vlastněny ruským státem (Rosněfť) nebo dovážely převážně ruskou ropu (Schwedt). Tyto subjekty budou spadat do svěřeneckého vlastnictví německé agentury pro přenosovou síť (BNetzA), regulátora rozvodné sítě.
Slovensko
Slovenské domácnosti by měly do roku 2024 ušetřit na účtech za elektřinu celkem asi 1 miliardu eur včetně DPH. Podle ministra hospodářství dosáhne průměrná úspora na jednu domácnost 500 eur.
V květnu navrhl bývalý premiér a současný ministr financí Igor Matovič nový protiinflační balíček v hodnotě 1 miliardy eur. Opatření zahrnují jednorázový příspěvek 100 eur na dítě, větší daňové úlevy pro rodiny s dětmi a vyšší přídavky na děti. Pomoc v podobě dřívější výplaty 13. důchodu je jedním z opatření vlády na pomoc nejzranitelnějším skupinám obyvatel postižených vysokou inflací. Balíček by byl částečně financován vyššími daněmi včetně případné neočekávané daně z hlavní ropné rafinerie. Poté, co byl balíček napaden jako protiústavní, se v srpnu zřejmě stane zákonem.
V půlce září pak ministr práce, sociálních věcí a rodiny Milan Krajniak uvedl, že vláda brzy přijme opatření, které zastropují ceny elektřiny, plynu a tepla. Cena plynu se tak zvýší zhruba o 30-40 %, což je však v porovnání s tržními cenami stále velmi příznivé.
Polsko
Polská vláda přichází s programem "MyHEAT", na který je vyčleněno 130 milionů eur. Ten je založen na dotacích na nákup a instalaci tepelných čerpadel do nových domů s vyšším energetickým standardem. Dotace tvoří 30-45 %.
Vláda rovněž pracuje na novém balíčku označeném jako "štít proti Putinovi", který se má vztahovat na ty sféry hospodářského života, které utrpěly v důsledku ruské invaze na Ukrajinu. Od 1. února 2022 Polsko na šest měsíců snížilo sazbu daně z pohonných hmot.
V červnu pak ministryně pro klima Anna Moskva oznámila nové dotace na uhlí spotřebovávané domácnostmi a bytovými družstvy. Dotace nakonec nabyla podoby jednorázové platby ve výši 3 000 zlotých (636 eur), která má domácnostem pomoci pokrýt rostoucí náklady na uhlí při prudkém růstu cen energií. V září vláda oznámila plánované zastropování ceny elektřiny v roce 2023 na letošní úrovni pro prvních 2000 kWh spotřeby.
Závěr
Energetická krize tvrdě zasáhla celou Evropu. Členské státy volí různé cesty, které však všechny mají stejný cíl – předejít energetické chudobě a zvládnout zimu bez ruského plynu. Ať už jsou do dotace na nové kotle, příplatky na dítě, či zastropované ceny elektřiny, z opatření je patrné, že evropské vlády dělají vše, co je v jejich silách. V kombinaci s celoevropskými opatřeními jako například daň z mimořádných zisků firem profitujících z vysokých cen energií a s podpůrnými balíčky Evropské unie tuto zimu Evropa bezpochyby zvládne.