Big_loader_ajax

GDPR: Proč za případné potíže novinářů bude moci vláda?

22.05.2018

Nové nařízení o ochraně osobních údajů (tzv. GDPR) budí emoce. Někdy mají určitý reálný základ, mnohdy však jsou zbytečně přifouknuté. Je přirozené, že se zvýšenou ochranou osobních údajů je spojena zvýšená odpovědnost těch, kdo s osobními údaji přicházejí do kontaktu tím, že je shromažďují, uchovávají a jakkoli s nimi pracují.

Na jeden problém v souvislosti s GDPR si však právě zaděláváme my sami. Jedná se o to, jak se zpřísněná ochrana osobních údajů promítne do práce novinářů a obecně médií. Evropské nařízení v čl. 85 nejenom umožňuje, ale dokonce předpokládá obsáhlé výjimky (které může nastavit domácí legislativa) vztahující se na zpracování osobních údajů pro novinářské účely tak, aby právo na ochranu osobních údajů bylo uvedeno do souladu se svobodou projevu a informací.

Již to, že evropské nařízení, obvykle aspirující na vysokou, mnohdy maximální jednotnou aplikaci ve všech členských státech, tuto (a některé další) výjimku obsahuje, svědčí o tom, jak velký význam jí přikládá a chce umožnit členským zemím, aby ji dle svých tradic a preferencí využily. Současně nařízení stanoví, že každý členský stát ohlásí Komisi právní ustanovení, kterými tuto výjimku upraví. 

Vzhledem k tomu, že nařízení vstupuje v účinnost 25. května, zbývá zemím na ustavení rozsahu využití této výjimky a ohlášení jen několik málo dní. V případě ČR je bohužel jisté, že to nestihneme, výjimku nevyužijeme a Komisi "nic nepošleme". Není co ohlašovat. Vláda totiž za dva roky, které uplynuly od přijetí nařízení, nestihla řádně připravit, a Poslanecká sněmovna tedy schválit, příslušný zákon. Žádné výmluvy tedy neobstojí.

V EU patříme mezi státy, které jsou v procesu přijímání prováděcí legislativy nejvíce pozadu. Příslušný prováděcí předpis sice zatím přijaly pouze 4 státy (Německo, Rakousko, Belgie, Slovensko), mnohé další tak ale zřejmě v blízké době učiní poté, co se v nich návrh zákona již delší dobu projednává. Naše vláda naproti tomu na poslední chvíli spíchla návrh zákona ušitý horkou jehlou a nelze se divit opozici, že nepodpořila zrychlené projednání nekvalitního návrhu, a tedy to, aby byly dotčené subjekty do takového oblečku oděny.

Paradoxní je, a v EU si toho mnozí všímají, že právě česká komisařka Věra Jourová je tou, pod kterou nařízení o GDPR kompetenčně spadá. A přitom v naší zemi je negativní postoj k této iniciativě jeden z nejsilnějších. 

Buďme si tedy vědomi toho, že pokud našim novinářům v souvislosti s GDPR vyvstanou nějaké potíže či omezení, budeme si za ně moct sami tím, že jsme nesplnili to, co jsme splnit měli.

Autor článku : Jan Tlamycha, odborný asistent europoslance Luďka Niedermayera