Big_loader_ajax

Evropský parlament přijal rezoluci ohledně lepší koordinace v přijímání opatření v boji proti pandemii COVID-19

17.09.2020

Potřeba koordinace v oblasti zdravotního posuzování rizik pandemie, jejich klasifikace a přijímání náležitých opatření napříč členskými státy, bylo jednou z priorit posledního plenárního zasedání v Bruselu. Evropský parlament svou rezolucí podpořil návrh doporučení Rady vypracovaný Komisí dne 4. září 2020.

Poslanci během jednání odhlasovali valnou většinou rezoluci (výsledky hlasování: 595+, 50-, 41 se zdrželo), týkající se dopadu opatření a rozhodnutí přijatých v reakci na šíření pandemie COVID-19 na schengenský prostor a jednotný trh. Přijatá rezoluce kritizuje dosavadní nekoordinovaný přístup v rámci EU, který selektivním uzavíráním hranic, neuznáváním testů na COVID-19, či využíváním řady různých formulářů pro lokalizaci cestujících, značně komplikuje životy mnoha občanů EU.

S ohledem na tento nešťastný stav doporučuje Parlament Komisi a členským státům, aby přijala harmonizovanou metodiku na celoevropské úrovni pro sběr a hodnocení počtu nakažených osob a aplikovala společná preventivní opatření. Rezoluce též ukládá Komisi mandát k zajištění toho, aby se z dočasných kontrol na vnitřních hranicích nestaly kontroly trvalé, či z dočasných opatření neoprávněné trvalé překážky volného pohybu zboží, služeb a osob na vnitřním trhu.

Parlament ve své rezoluci s politováním shledal, že šíření onemocnění, spolu s nekoordinovanou odezvou členských států, mělo zásadní dopad na schopnost pracovat a cestovat. Neprůhlednost a rozdílnost státy přijímaných pravidel na hranicích, letištích a železničních stanicích, vyústily v závažné omezení tří ze čtyř pilířů volného pohybu v EU - osob, zboží a služeb. Aby se zabránilo dalšímu tříštění vnitřního trhu a podrývání integrity čtyř svobod, vyzval Parlament Radu, aby urychleně přijala společný balík opatření zahrnutý v Doporučení Evropské komise. Zmíněný návrh čítá jednotná kritéria pro rozhodování o zavádění omezení, užití společných barevných kódů (tzv. semafor), jednotná pravidla k zacházení s cestujícími z rizikových zón a centrální shromažďování a publikace dat Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Nutné je aby tento harmonizovaný strategický rámec zohlednil situaci osob, které v souvislosti se svým povoláním musí cestovat a přitom plní nepostradatelné úkoly. Rezoluce tedy jasně vyžaduje zřízení zelených jízdních pruhů pro pracovníky v klíčových odvětvích – mezi nimi pracovníky v dopravě, poskytovatele přeshraničních pečovatelských a zdravotních služeb a sezónními pracovníky. Diskuze mezi členskými státy, Parlamentem, Komisí a Radou musí pokračovat, aby mohlo dojít k co nejrychlejší realizaci plánu obnovy pro Schengen.

Dále Parlament zdůraznil potřebu monitorování situace a mapování rizik na regionální úrovni. K tomu by měly členské státy přispívat předáváním jimi shromažďovaných údajů ke zpracování ECDC. To by mělo přispět k větší přehlednosti pro občany žijící a pracující v přeshraničních regionech.

Posledním klíčem k úplné harmonizaci evropské strategie, za účelem boje s šířením nákazy COVID-19, je zajištění interoperability aplikací pro vysledování kontaktů v souvislosti s COVID-19. 

Dalším stěžejním bodem přijaté rezoluce je vyjádření pozice Parlamentu v otázce pořizování a distribuce vakcín. Rezoluce s ohledem na nejnovější zprávy ECDC konstatuje, že ochrana značné části světové populace bude zajištěna jedině výrobou a distribucí dostatečného množství účinné a bezpečné očkovací látky. Parlament vyzval členské státy, aby zde využily současný legislativní rámec v oblasti zadávání veřejných zakázek, s cílem maximalizovat potenciál stávajících ustanovení z hlediska jednoduššího, rychlejšího a pružnějšího postupu řízení. Parlament zároveň cílí na zajištění otevřeného a spravedlivého přístupu, který zaručí dostupnost ve všech regionech, včetně venkovských a okrajových oblastí. 

Momentálně Komise pracuje s šesti kandidáty na první vakcínu, z nichž jeden, společnost AstraZeneca, dále postoupila v zadávacím řízení. Každý z kandidátů na dodavatele bude muset být odsouhlasen Evropskou lékovou agenturou (EMA).

V neposlední řadě Parlament též vyzval Komisi, aby pro ECDC navrhla revidovaný mandát, v němž výrazně zvýší jeho dlouhodobý rozpočet, personální obsazení a kompetence, tak aby si celá Unie mohla utvořit jasný a úplný obraz o šíření viru v Evropě, generovaný podle ucelených postupů pro shromažďování relevantních údajů a jejich vykazování. 

Jak Didier Reynders, eurokomisař pro spravednost, tak i Michael Roth, německý minister pro evropské záležitosti, který je nyní v roli mluvčího Rady EU v rámci německého předsendictví, ve svých vystoupeních před Parlamentem konstatovali, že jakkoliv není možné ignorovat doporučení a nařízení v oblasti veřejného zdraví, přijatá opatření k zastavení šíření onemocnění COVID-19 by měla být vždy v souladu se základními právy a svobodami občanů, pravidly Schengenského hraničního kodexu a obecnými principy práva EU. Zároveň musí jít o opatření nezbytná, přiměřená, dočasná a svým rozsahem omezená. Je tedy nepřípustné, aby uzavírání hranic, kontroly na vnitřních hranicích a další mimořádné iniciativy, jako zaznamenávání zdravotních údajů, vedly k hromadnému sledování občanů či jiným podobným neautorizovaným účelům.

Je potřeba, aby dosavadní nedostatek koordinace a národní egoismus byly nahrazeni politikou solidarity sjednocené Unie. Jedině tak lze předejít zničujícím zdravotním, sociálním a hospodářským následkům této epidemie.

Autor článku : Anna Řídká, stážistka v kanceláři europoslance Luďka Niedermayera