Big_loader_ajax

Evropský parlament odmítl zásadní škrty v dlouhodobém rozpočtu EU

23.07.2020

Na dnešním mimořádném plenárním zasedání se poslanci vyjádřili k podobě navrhovaného evropského rozpočtu 2021-2027 (“Víceletý finanční rozpočet”, dále jen “VFR”), který byl tento týden schválen Evropskou Radou. Jeho součástí má být i mimořádný Fond obnovy, který má za cíl obnovu ekonomik EU zasažených pandemií COVID-19.

Poslanci během jednání přijali usnesení (výsledek hlasování: 465+, 150-, 67 se zdrželo), které nastiňuje politické priority Parlamentu a zároveň slouží jako mandát pro nadcházející vyjednávání s Evropskou Radou. Mezi kompetence Parlamentu totiž patří schvalování evropského rozpočtu.

Evropský parlament ocenil skutečnost, že se hlavy států a předsedové vlád byli schopni dohodnout na finančním balíku, který představuje historický krok pro EU. Parlament nicméně odmítl podpořit VFR v současné podobě a je připraven zahájit konstruktivní jednání s Radou za účelem zlepšení zmíněného návrhu. 

V případě VFR Parlament zásadně odmítá masivní škrty v programech zaměřených na budoucnost a varuje, že navrhované škrty jsou v rozporu s prioritami EU. “Odsuzujeme, že až příliš často převládaly národní zájmy a pozice, což ohrožuje dosažení společných řešení, která jsou v zájmu všech,” stojí v usnesení. Jedná se zejména o stěžejní programy EU v oblasti ochrany klimatu (JFT), digitální transformace, dále u inovací, zdravotnictví (EU4Health), vzdělávání, vědy a výzkumu (Horizon Europe) a též škrty v oblasti bezpečnosti, či ochrany evropských hranic. Podle poslanců jsou tyto programy ohroženy okamžitým poklesem financování od roku 2020 do roku 2021, taktéž od roku 2024 bude rozpočet EU jako celek pod úrovní financování v roce 2020, což zásadně ohrožuje závazky a priority EU.

Parlament zároveň s politováním shledal, že Evropská rada výrazně oslabila společné úsilí Komise a Parlamentu o dodržování právního státu a hodnot EU v rámci VFR a Plánu obnovy. Zdůraznila nutnost funkčního mechanismu spojující právě princip právního státu a finančních prostředků EU. Usnesení Parlamentu připomíná, že žádné prostředky by neměly jít vládám, které nerespektují právní stát a klade dikci na to, že předmětné nařízení musí být spolurozhodnuto právě s Parlamentem.

Dalším stěžejním bodem rezoluce je otázka reformy systému vlastních zdrojů EU, která podle poslanců stále nebyla vyřešena. Poslanci trvají na tom, aby byl zaručen robustní systém nových vlastních zdrojů, včetně digitální daně, či mechanismu uhlíkového vyrovnání (pozn.: daň z uhlíku), a to s jasným a právně závazným plánem. Poslanci zároveň připomínají, že jediným dalším zdrojem pro navýšení rozpočtu jsou škrty v klíčových programech nebo zvýšení příspěvků jednotlivých členských států do rozpočtu EU. Parlament zároveň požaduje ukončení dalších rabatů (pozn.: sleva z odvodů do společného rozpočtu) a kritizuje současný návrh Rady, který slevy na rabatech dokonce zvyšuje. 

V případě Fondu obnovy, Parlament důrazně trvá na svých právech na demokratický dohled, zdůrazňuje odpovědnost Evropské komise a transparentnost operací.

Evropu tedy čekají dlouhé měsíce dolazování konečné verze finančního balíku. Evropský parlament může návrh rozpočtu pouze přijmout, nebo odmítnout. Nemá ale možnost jeho podobu měnit, a tak bude záležet, které a jak moc bodů ze zmíněného usnesení se mu podaří v návrhu prosadit.  Usnesení zmiňuje potřebu, aby jakákoliv politická dohoda o příštím VFR byla dosažena nejpozději do konce října, aby nedošlo k ohrožení plynulého zahájení nových programů od 1. ledna 2021. 

 

Autor článku : Monika Kalkusová, asistentka europoslance Luďka Niedermayera