Evropská unie se loučí s jednorázovými plasty. ČR stále přešlapuje na místě.
07.07.2021
Plastové výrobky na jedno použití, jako jsou třeba vatové tyčinky, příbory, talíře či brčka, se od 3. července 2021 v EU již nesmí nadále prodávat. Nová evropská směrnice o jednorázových plastech, která byla schválena již v roce 2019, si klade za cíl udělat z EU průkopníka v boji proti znečišťování přírody a moří plastovým odpadem. Zakázány jsou nově také oxo-degradabilní plastové tašky, které se dosud tvářily jako šetrnější ekologická varianta a byly prodávány jako "biologicky odbouratelné". I ty se ovšem rozpadají na mikroplasty, které mají podobné vlastnosti jako u rozpadu běžných plastů, a tedy dlouhodobě zůstávají v životním prostředí. Směrnice o jednorázových plastech souvisí s evropským plánem přechodu na cirkulární ekonomiku, který je součástí klimatické dohody Green Deal, ta rozpracovává investiční plány v souvislosti se silným a aktuálním tématem udržitelnosti.
Obchodníci jsou nyní povinni nabízet opakovaně použitelné alternativy, například ze skla či kovu. Jednorázové výrobky, které jsou v současnosti na skladech, se mohou i nadále prodávat, a to do vyprodání zásob. Nová regulace se bude týkat i dalších výrobků, jako například dámských vložek, vlhčených ubrousků a také cigaret s filtry, tyto výrobky budou muset být povinně označené symbolem mrtvé želvy a upozorněním, že obsahují plast (rovněž i doplněny informací, jak s nimi po použití naložit).
Směrnice má v sobě také zabudovanou tzv. zásadu „znečišťovatel platí“, tedy výrobci mají nově dle EU i pokrývat náklady na osvětová opatření a též jim je zavedena povinnost podílet se na úklidu odpadků, tedy sdílet náklady obcí na úklid - littering (tzv. pohozeného odpadu). Výběr zakázaných produktů z jednorázových plastů koresponduje též s odpadem, který nejčastěji zamořuje pláže evropských států. Jedním z takových odpadů jsou například plastová víčka od obalů na nápoje. Ta sice nové regulaci nepodléhají, ovšem výrobci mají nyní povinnost víčka u obalů s objemem do 3 litrů k nádobám připevnit (pozn. týká se to i tetrapakových obalů na mléko nebo džusy). Mezi další z povinností, které jsou kladeny na producenty plastových výrobků, konkrétně lahví, je, že by v roce 2025 měly obsahovat nejméně 25 % recyklovaného plastu. Cílem EU je dosáhnout v roce 2029 u plastových lahví až 90 % míry třídění.
Snahou Unie je předcházet často zbytečnému užívání plastů – na jejich výrobu jsou totiž spotřebovávány převážně vzácné primární zdroje, ty se musí těžit a dále zpracovat. Nejen výroba, ale i jejich následná logistika představuje pro životní prostředí značnou zátěž. Plastový odpad též nezřídka končí jako odpad v přírodě. Kromě přímého znečištěné přírody, která se pohozeného plastového odpadu „zbavuje“ víc jak desítky let, dochází i k znečišťování formou tzv. plastových částic – mikroplasty nebo nanoplasty (mikroplasty jsou menší než 5 mm, nanoplasty jsou plastové částice menší než 1 mikrometr). Tyto částice se uvolňují z plastů a stávají se globálním problémem, zamořují vodní zdroje, půdy a ovzduší, mimo jiné se dostávají i do potravních řetězců.
Odhady ministerstva hovoří o tom, že je v České republice ročně prodáno zhruba 300 milionů plastových příborů na jedno použití, 60 milionů jednorázových plastových příborů, 20 milionů talířů, 40 milionů nádob na hotová jídla nebo 40 milionů kelímků z expandovaného plastu.
Každý členský stát EU musí provést směrnici do vnitrostátního práva, nad rámec měly státy možnost přijít se svými vlastním provedením směrnice, některé státy se dokonce rozhodly doplnit seznam zakázaných produktů. Cíl musel být v souladu s modelem evropského oběhového hospodářství, které eliminuje odpady a obecně znečištění životního prostředí, a ve kterém budou všechny SUP udržitelně a znovu použity, již do konce tohoto desetiletí.
Členské státy měly transponovat směrnici do národní legislativy do 3. července tohoto roku, bohužel nejen u nás se provedení nestihlo (seznam států, které stihly provést směrnici do vnitrostátních předpisů).
Konec jednorázových plastů byl tak v Česku odsunut, zákon se ještě nedostal ani do prvního čtení v Poslanecké sněmovně ČR. Na rozdíl od nás, třeba Slovensko omezení jednorázových plastů schválilo už na podzim 2019. Kvůli nedodržení termínu mohou Česku hrozit případné sankce. Ministerstvo životního prostředí uvedlo, že se zákon podaří snad již brzy schválit a zakázané výrobky zmizí do konce června 2022. O důležitosti tohoto zákona snad není třeba diskutovat. A snad každý z nás souhlasí, že je důležité, aby i u nás byl co nejdříve nastaven takový způsob života, který lze označit za udržitelný a který uchovává naše prostředí i pro budoucí generace, a to nejen v ekonomické a společenské rovině, ale též v environmentální.