EU v kostce
01.04.2026
Evropská politika je pro mě každodenní realitou. Chápu ale, že orientovat se v množství rozhodnutí, debat a hlasování není vždy jednoduché.
Proto jsem se rozhodl připravovat stručný měsíční přehled toho nejdůležitějšího, co se v Evropské unii odehrálo. Najdete v něm klíčová rozhodnutí, širší souvislosti i pár mých poznámek. Doufám, že vám tento souhrn pomůže zorientovat se v tom podstatném.
Přijaté rezoluce a legislativa:
Dohoda EU–USA schválena – Evropský parlament schválil implementaci obchodní dohody s USA. EU podle ní zruší cla na většinu amerického průmyslového zboží, zatímco USA ponechají cla na evropské zboží na úrovni 15 %.
Parlament ale přidal ochranné klauzule: snížení cel ze strany EU nastane teprve poté, co USA splní své závazky, dohoda automaticky vyprší v březnu 2028 a může být kdykoli pozastavena, pokud USA poruší podmínky. Verze kontraktu, jež prošla Evropským parlamentem, neznamená, že dohoda vstoupila v platnost. Evropský parlament může nyní ale zahájit jednání s Radou EU, která zastupuje členské státy, o konečném znění návrhu.
Migrace a azyl – Parlament schválil mandát k jednání s Radou o novém systému navracení nelegálních migrantů. Zákon mimo jiné zkracuje lhůty pro vydávání rozhodnutí o navrácení a vytváří podmínky pro rychlejší a účinnější odchod neúspěšných žadatelů o azyl a osob neoprávněně pobývajících na území EU. Bohužel nedošlo k dohodě standardní většiny, a tak text, který je kompromisem mezi návrhem Komise a postojem Rady, prošel hlasy EPP, ECR, Patriots for Europe a ESN.
Digitální omnibus pro AI – Parlament schválil mandát k jednání o úpravě AI aktu – zákona regulujícího umělou inteligenci, který EU přijala v roce 2024. Hlavní změnou je odklad povinností pro vysoce rizikové systémy AI (tedy například AI používaná při přijímání do škol, náboru zaměstnanců, v bezpečnostních systémech nebo biometrické identifikaci). Parlament zároveň přidal nový zákaz tzv. nudifier aplikací, které pomocí AI vytvářejí falešné intimní fotografie skutečných osob bez jejich souhlasu.
Chat control – přechodná výjimka končí – Parlament definitivně zamítl prodloužení dočasné výjimky umožňující platformám plošně skenovat soukromé zprávy za účelem odhalování dětské pornografie. Dočasná výjimka vyprší 3. dubna. Trialog o trvalé podobě regulace (Chat Control 2.0) pokračuje. Důvodem neprodloužení dnešní regulace, která v sobě nese značná rizika, byl požadavek (dominantně) levicových poslanců, aby i dnes platná regulace byla, někdy velmi podstatně zpřísněna.
Bankovní unie – dohoda o CMDI – Parlament schválil nařízení o krizovém řízení a pojištění vkladů (CMDI). Jde o technickou, nicméně podstatnou reformu: CMDI rozšiřuje využití nástrojů pro řešení krizí i na středně velké banky, zvyšuje flexibilitu systémů pojištění vkladů a posiluje koordinaci mezi národními a evropskými orgány. Celkově tak zpřehledňuje a zpevňuje rámec pro případ bankovních krizí. Bankovní unie zůstává více než deset let po svém vzniku nedokončená, přičemž hlavní překážky jsou politické, nikoli technické. O to více platí, že i zdánlivě úzká dohoda má svou důležitost: ukazuje, že kompromis je možný, a otevírá prostor pro hlubší reformy, které Komise brzy představí, včetně dokončení bankovní unie samotné.
Industrial Accelerator Act / Made in Europe – Komise představila návrh zákona zavádějícího požadavky na původ výrobků (Made in EU) a nízkouhlíkový obsah v rámci veřejných zakázek a státní podpory. Týká se strategických sektorů: ocel, cement, hliník, elektromobily a obnovitelné technologie. Cíl je zvýšit podíl průmyslu na HDP EU z 14,3 % na 20 % do roku 2035.
Omnibus IV – malé a střední firmy – Parlament zahájil meziinstitucionální jednání o rozšíření úlev dosud platných pouze pro SME (Small and Medium-sized Enterprises) na novou kategorii small mid-cap (SMC) firem – tj. do 1 000 zaměstnanců a obratu do 200 mil. €. Cílem je zabránit skokové zátěži, když firma přeroste SME práh.
EU zpřísňuje celní pravidla pro e-commerce – Po třech letech vyjednávání EU dohodla reformu celního kodexu. Klíčová změna je, že platformy jako Temu nebo Shein budou nově považovány za dovozce. Nesou tedy plnou odpovědnost za celní prohlášení, poplatky i soulad zboží s evropskými pravidly. Dohodu ještě musí formálně potvrdit Parlament i Rada.
Summit EU (19.–20. března) – Lídři přijali závěry, jejichž klíčovou součástí byla kapitola „One Europe, One Market“, ve kterých se zavázali k podpoření jednotného trhu. Maďarsko a Slovensko odmítly podepsat část závěrů týkajících se Ukrajiny. Orbán podmiňoval souhlas s půjčkou obnovením dodávek ruské ropy ropovodem Družba.
Íránská krize ukázala, jak moc EU stále závisí na fosilních palivech ze vzdálených a nestabilních regionů. Útok USA a Izraele na Írán 28. února přerušil přibližně 20 % světových dodávek ropy přes Hormuzský průliv. Evropské ceny zemního plynu vzrostly o více než 60 %. Evropa přitom vstoupila do krize s výrazněji nižšími zásobami plynu než v minulých letech (46 mld. m³). Evropská centrální banka v reakci odložila plánované snižování sazeb a zvýšila prognózu inflace.
💬 „Od začátku konfliktu v Íránu razantně vzrostly ceny plynu a ropy. Jen 10 dní války již stálo evropské daňové poplatníky 3 miliardy eur navíc za dovoz paliv. I taková je cena za závislost Evropy na fosilních energiích. Přitom zkušenost řady evropských zemí ukazuje, že ekonomika roste i při postupném snižování emisí, a tedy snižování závislosti na fosilních palivech. Dekarbonizace je cestou k větší stabilitě a bezpečnosti.“
Druhým velkým tématem byl Orbánův veto manévr na summitu. Maďarský premiér zablokoval podpis závěrů k půjčce Ukrajině, přestože v prosinci 2025 sám souhlasil s mechanismem, který výslovně zajišťuje, že Maďarsko nenese finanční zodpovědnost. Ostatní lídři, včetně německého kancléře Merze, jeho postup označili za porušení loajality. S ohledem na maďarské volby (12. dubna) jde zřejmě o vnitropolitický tah.
💬 „Viktor Orbán využívá v Evropské unii právo veta zejména kvůli sankcím vůči Rusku – využívání se nedá ale nazvat jinak než jako vydírání. Právo veta by proto podle mě mělo být v zahraniční politice omezeno."
Premiér Babiš byl na summitu jedním z nejhlasitějších kritiků systému emisních povolenek. Česko se přidalo k dopisu deseti zemí požadující důkladnou revizi ETS. Andrej Babiš při příchodu na summit zdůraznil zejména požadavek, aby byl energeticky náročný průmysl vyňat z povinnosti kupovat si emisní povolenky až do roku 2034. Většina změn systému, o které země usilovaly, se ale do závěrů summitu nedostaly a ETS má zůstat zachován. Komise přislíbila předložit revizi do července 2026 – téma se znovu otevře na červnovém summitu.
💬 „Okamžitou reakcí trhu na dohody ze summitu bylo zdražení emisních povolenek, které korigovalo jejich pokles o 5 eur před pár dny. Ten pokles zřejmě způsobila poněkud pozdní odezva trhu na avizované změny ze strany Komise, v kombinaci s vyjádřeními některých vysokých politiků EU (zejména Merze a Meloni). Potvrzuje to můj pocit, že na stole bude spíše evoluce a doladění systému než revoluce, což odpovídá i krátkému textu v závěrech Rady, který musel vyhovět oběma táborům.“
28. režim / EU Inc. – Komise představila návrh tzv. EU Inc. – konkrétní legislativní návrh, který tvoří základní kámen širšího „28. režimu". Jde o novou dobrovolnou právní formu pro firmy, které chtějí podnikat v celé EU podle jedné sady pravidel. Firma by mohla být zaregistrována do 48 hodin, za maximálně 100 €, plně digitálně a bez notáře. Návrh reaguje na doporučení Draghiho a Lettovy zprávy, podle nichž právní fragmentace funguje jako „neviditelné clo", které limituje přeshraniční růst. Summit potvrdil, že lídři očekávají schválení tohoto návrhu do konce roku 2026.
💬 „Je to dobrý začátek, ale nemyslím, že je to dost pro „game changer“, který Evropa potřebuje. Digitalizaci a zjednodušení zakládání firem vítám. Je ale potřeba pokročit i v oblastech, které firmy při růstu skutečně limitují – zejména v otázce daní nebo v přístupu k financování.
Vznik hlubšího kapitálového trhu pro financování rostoucích malých firem je důležitý pro to, aby evropské firmy neodcházely ve fázi růstu jinam. Je potřeba, aby EU více využila invenci našich lidí stojící i na kvalitním vzdělání. Jedině když úspěšné malé firmy udržíme, tak bude Evropa hrát na mapě inovativních a rychle rostoucích firem větší roli.“
Víceletý finanční rámec (MFF) - Debata o novém rozpočtu EU po roce 2027 nabírá tempo. Agenda počítá s MFF na každém čtvrtletním summitu v roce 2026 a se zvláštním summitem 26.–27. listopadu.
Genderová rovnost v odměňování – Parlament přijal rezoluci k stavu mzdových rozdílů v EU. Členské státy mají do června 2026 zavést směrnici o platové transparentnosti do svých legislativ: firmy s více než 100 zaměstnanci budou muset zveřejňovat mzdové rozdíly a při neodůvodněném rozdílu nad 5 % zjednat nápravu. Klíčová novinka: důkazní břemeno se přesouvá na zaměstnavatele. Česko transpoziční zákon dosud nemá – MPSV avizuje návrh na duben 2026.
Podpora Ukrajiny ze strany EU neklesá, bohužel ji provází rostoucí snaha některých využívat ji jako páku pro vlastní zájmy. V době, kdy pozornost Evropy přitahuje íránský konflikt a energetická krize, je obzvláště důležité, aby Ukrajina nezůstala stranou. Rusku jistě hraje do karet, že se těžiště debaty o bezpečnosti přesunulo jinam – kalkuluje s tím, že podpora napadené země oslabí a že mu budou snadněji procházet další zvěrstva. Musíme pomoci, aby se tato víra ukázala jako zcela chybná. Vůle naprosté většiny členských států je přesto silná – a vychází z vědomí, že na Ukrajině nejde jen o tuto zemi, ale o budoucnost bezpečnostního uspořádání celé Evropy.
Írán nám navíc připomněl, že energetická transformace není jen klimatický závazek – je to otázka bezpečnosti. Výměna závislosti na ruském plynu za závislost na katarském LNG nepřinesla odolnost, jen jinou zranitelnost.
Roste pochopení toho, že cesta k vyššímu ekonomickému výkonu EU nevede primárně přes deregulaci a množství smluv se třetími zeměmi, ale přes skutečné posílení společného trhu a reformy podporující růst. Je to vítaná změna v myšlení. Nyní jde o to, aby správné návrhy (EU Inc., 28. režim, prohlubování kapitálových trhů) skutečně dostaly politický vítr do plachet a byly uvedeny v život.
Další klíčové události v EU:
-
EU–Austrálie – Po osmi letech vyjednávání EU a Austrálie 24. března uzavřely dohodu o volném obchodu. Odstraní se přes 99 % cel na evropský export do Austrálie, úspory pro evropské firmy se odhadují na více než 1 miliardu € ročně.
-
Nový viceprezident ECB – Boris Vujčić (Chorvatsko) nastoupí 1. června 2026 na místo odcházejícího Španěla Luise de Guindose. Vujčić je považován za zastánce opatrného přístupu k měnové politice s důrazem na kontrolu inflace. Jeho zvolení potvrzuje, že vysoké funkce v EU nejsou zdaleka vyhrazeny pro občany velkých členských zemí.
-
Maďarské volby (12. dubna) – Viktor Orbán, který je u moci od roku 2010, čelí nejsilnějšímu vyzyvateli za šestnáct let – Péteru Magyarovi a jeho straně TISZA, která ve většině průzkumů vede.