Big_loader_ajax

Elektrifikace silniční dopravy – často skloňovaný problém s potenciálem přesahující klimatické cíle

01.04.2026

Nový úhel na dekarbonizaci Evropy poskytla studie “Fleet forward”, kterou vypracovala společnost EY ve spolupráci s Eurelectric zaměřující se na elektrifikaci firemních vozidlových parků – takzvaných flotil. Ty si můžeme představit například jako firemní vozidla, dodávky doručovatelských společností, nebo třeba autobusy MHD či kamiony. Základním rozdílem, mezi flotilovými a osobními vozidly je intenzita užívání – dodávky či kamiony jsou v provozu v podstatě nepřetržitě, zatímco osobní vozidla po většinu času dne stojí. Od toho se také odvíjí zvýšené výdaje na palivo, údržbu a celkový provoz vozidla. Firmy tak vozidla obměňují častěji než průměrní uživatelé.

Flotily sice představují pouze 28 % všech vozidel, ale kvůli většímu provoznímu vytížení zároveň způsobují až 70 % emisí z nových vozidel. Ještě větší je rozdíl v rámci těžkých užitkových vozidel jako jsou kamiony či autobusy, u kterých se pohybuje procentuální zastoupení kolem 2 % ze všech vozidel na cestách, ale která zároveň způsobují přes 27 % emisí způsobených silniční dopravou.

Tyto čísla tak hovoří o jasném potenciálů snížení evropských emisí z dopravy v případě plné elektrifikace. Momentálně tvoří elektrická vozidla cca 6 % firemních vozidel. Při momentální rychlosti elektrifikace bychom do roku 2030 mohli zamezit vzniknutí až 416 milionů emisí CO2. V případě plné elektrifikace by to mohlo být až 1 miliarda emisí CO2. Podle současných projekcí by tak plná elektrifikace mohla do roku 2030 snížit emise EU a Velké Británie až o 5 %.

Faktory pomáhající dekarbonizaci Evropy však nejsou jediným pozitivem, které elektrifikace flotil nabízejí. Jako klíčovou výhodu si dosavadní skeptici elektromobility mohou vzít úspory na celkovém provozu. V rámci flotil tvořených osobními vozidly by elektrifikací bylo možné dosáhnout úspor až 33 % na celkových provozních nákladech (zejména palivo a údržba) oproti vozidlům poháněných fosilními palivy. Podle studie by tak celková elektrifikace flotil všech typů dokázala ušetřit firmám až 246 miliard eur do roku 2030. Tyto úspory vycházejí zejména z levnějších cen elektřiny oproti fosilním palivům, menší poruchovosti elektrických vozidel, a národním opatřením pro podporu elektromobility. Kvůli plánovanému zavedení systému emisních povolenek ETS2 se očekává další zdražení fosilních paliv, což by mohlo úspory ještě více zvýšit.

Elektrifikace flotil by navíc výrazně snížila závislost EU na fosilních palivech – studie hovoří o snížení poptávky o cca 85-95 miliardách litrů v roce 2030. To již představuje zajímavou položku pro zvýšení energetické bezpečnosti unie. V kontextu války na Blízkém východě a nestability dalších světových dodavatelů fosilních se otázka zajištění energetické bezpečnosti dále prohlubuje.

Z potenciální změny logicky vyplývají i důležité otázky jako je například současný stav infrastruktury, nebo nízký zájem o elektromobily obecně. Nicméně již můžeme s jistotou říci, že trend jde správným směrem. Počet globálně prodaných elektrických vozidel se v roce 2025 v porovnáním s rokem 2022 více než zdvojnásobil, a v dnešní době je tak každé čtvrté prodané vozidlo elektrické. V souvislosti s tím se také plošně zvyšuje i počet nabíjecích přípojek. V Evropě došlo v rámci roku 2025 ke zvýšení o 20 %. 

Zajímavým pokrokem v elektromobilitě disponují zmíněné těžké užitková vozidla – zejména tedy kamiony. Momentálně většina elektrických kamionů disponuje dojezdem mezi 250-500 km na jedno nabití. V kontextu s tím, že téměř 45% zboží přepravované silniční dopravou cestuje méně než 350 km, není elektrifikace kamionů takovým problémem, jakým se zdál být ještě před pár lety. V letošním roce by navíc mohla být již zahájena komercializace velkých vysokorychlostních nabíjecích systémů umožňujících nabití baterie kamionu za méně než 45 minut, což plně koresponduje s povinnými přestávkami řidiče.

Všechny tyto faktory nabízejí jedinečnou příležitost, jak nejenom dosáhnout stanovených klimatických cílů, ale navíc i výrazně zvýšit energetickou bezpečnost EU a zároveň ušetřit značnou část peněz, které by mohly být investovány do inovací a technologií. Potenciálně by tak plná elektrifikace flotil mohla pomyslně pohánět zvýšení evropské konkurenceschopnosti. (studie "Fleet forward")

A jak je na tom ČR?

Potenciálu elektrifikace flotil si začínají všímat i v České republice, ve které je vnímání elektromobility stále doprovázeno silným skepticismem. Národní rozvojová banka zaznamenala během programu Záruka Elektromobilita, ve kterém si mohli podnikatelé a firmy zažádat o různé druhy podpory pro nákup elektromobilů a příslušné infrastruktury, téměř 6 tisíc žádostí, což je výrazně větší zájem, než se předpokládal. Alokovaná částka 1,95 miliard Kč byla vyčerpána za méně než 7 měsíců. (zdroj)

Konkrétní případy můžeme vidět například u internetového prodejce potravin Rohlík.cz, který již v roce 2021 ohlásil, že plánuje do konce roku 2025 plně elektrifikovat svou flotilu vozidel (zdroj) . V roce 2025 pak začal rapidně investovat do nového vozového parku dodávek s vyměnitelnou baterií. Konkrétní data o úspěšnosti elektrifikace zatím nejsou známy, ale můžeme je čekat v letošním roce. (zdroj)

Podle tiskové zprávy Centra dopravního výzkumu z ledna 2026 ukazuje momentální stav elektrifikace flotil v ČR pozitivní trend – počet registrací elektrických lehkých užitkových vozidel se v roce 2025 oproti roku 2024 zvýšil asi 2,6krát. Zvyšuje se i počet registrací těžkých užitkových vozidel – jejich tržní podíl v roce 2025 dosáhl 1,5 %. Navíc se i v ČR začínají otevírat první velké vysokorychlostní nabíjecí systémy, o kterých jsme se zmiňovali výše v rámci studie EY.

I přes tento trend však ČR zaostává za průměrem EU. Například v elektrifikaci autobusů se počet nově registrovaný elektrických vozidel pohybuje kolem 5 %, zatímco v Rumunsku či Dánsku dosahuje poměr přes 5 %. V porovnání se státy s V4 je na tom hůře než ČR pouze Slovensko se 4 %. Celkový počet bateriových elektrobusů se tak za rok 2025 zvýšil pouze o 43 vozů na 252 vozidel (zdroj).

Článek napsal stážista Ondřej Štěpánek

Autor článku : Ondřej Štěpánek