Big_loader_ajax

EU, koronavirus a ekonomika: týdenní výběr (15. až 21.6.)

24.06.2020

V minulých týdnech došlo k pomalému znovuotevření hranic v rámci EU a uvolňování protikoronavirových opatření. Pozornost se tedy upřela hlavně na nalezení dohody pro Evropský plán obnovy. Poslední summit evropských lídru odstartoval vyjednáváním mezi evropskými premiéry a prezidenty. Summit ukázal na rozlišné postoje a nedošlo zde k žádnému výraznému pokroku v hledání shody.

EU flagZároveň stále probíhají vyjednávání ohledně pobrexitové dohody se Spojeným královstvím, které zatím bylo velmi komplikované, ale dohoda je snad blízko. Spojené státy se také rozhodly ukončit vyjednávání o digitální dani, které má být uzavřeno do konce roku 2020. 

Hospodářské a měnové záležitosti

Šéf „šetřivé čtyřky“ Mark Rutte vede opozici proti Evropskému plánu obnovy [Odkaz] pouze pro předplatitele

Nizozemský premiér Mark Rutte dlouho spoléhal na Německo, jako šampiona evropské fiskální disciplíny, když odvracelo návrhy na větší integraci skrz vzájemné sdílení dluhu nebo uvolnění schodkových pravidel. Nyní pan Rutte vede skupinu čtyř států, které jsou proti tomu, aby členské státy, které byly nejvíce zasaženy pandemií COVID-19, dostaly na dotacích 500 miliard euro. Vyhrožuje výrazným omezením plánu, kde by byly k dispozici jen půjčky a stanovily by se přísnější podmínky pro poskytnutí pomoci. Berlín spolu s Paříží v současnosti podporují navržený plán, tak jak byl představen Evropskou komisí.

Zdroj: Financial Times

Evropská centrální banka (ECB) /Národní centrální banky

  • Banky si rychle půjčují, rekordních 1.3 bilionů euro, s negativní sazbou od ECB [Odkaz]

Evropská centrální banka nabídla půjčky s vysokou negativní sazbou v rámci nejnovějšího měnového stimulu, který má podpořit likviditu v pandemii zasažené eurozóně. Je to poprvé, co velká centrální banka nabídla již několikaleté půjčky bankám se sazbou nižší, než je její hlavní vkladová sazba. Zavádí tím tzv. systém dvojích sazeb.

Zdroj: The Irish Times

  • Guvernér České národní banky Rusnok: další snižování úroků by mohlo poškodit finanční sektor [Odkaz]

Guvernér České národní banky Jiří Rusnok řekl na virtuálním Evropském finančním kongresu v Polsku následující: „Předpokládáme, že další snížení úrokových sazeb, které jsou nyní na 2,25 %, by mohlo vést ke snížení úrokových výnosů a podkopat stabilitu finančního sektoru.”, “Stabilita je nyní klíčová k zajištění likvidity do reálné ekonomiky.“

Zdroj: Reuters

Brexit

Brexit: Proč to vypadá, že by EU a UK mohla nalézt kompromise [Odkaz] pouze pro předplatitele

Boris Johnson dokončí tento týden se svými nejvýše postavenými ministry nový plán, který by odblokoval hovory o budoucím vztahu UK s Evropskou unií. Snad to znamená šanci, že měsíc „intenzivnějších“ rozhovorů, který začne dne 29. června, přinese průlom ve vyjednávání. Diplomaté potvrzují, že od minulého týdne, kdy proběhl virtuální summit britského premiéra s hlavními představiteli EU, došlo ke změně nálad. Obě strany mluví o „nové fázi“, méně formálních vyjednávání a větší připraveností jednat.

Zdroj: Financial Times

Daně/Hospodářská soutěž

  • UK a Evropa obnovují volání po globální digitální dani, zatímco Spojené státy předčasně upustily od vyjednávání [Odkaz]

Země stále požadují globální digitální daň pro technologické firmy jako je Google, Facebook a Amazon, i přestože USA tento týden oznámilo konec vyjednávání. Steven Mnuchin, ministr financí USA, ve středu dne 17.06.2020 odstoupil od vyjednávání s představiteli EU, rovněž řekl, že se vyjednávání nijak neposunulo. Cílem bylo najít řešení do konce tohoto roku, ale kvůli rozložení vyjednávání a blížícím se prezidentským volbám v USA je nepravděpodobné, že by se tento termín mohl dodržet.

Zdroj: the Guardian

  • Německý ministr financí Scholz: EU by měla mít své vlastní příjmy [Odkaz]

Německo podporuje návrh Evropské komise, který spoléhá na vlastní evropské daně, které by umožnily navýšení evropského rozpočtu. Ministr financí Olaf Scholz, ve středu dne 17.06.2020 řekl, že nové příjmy by mohly vzniknout díky rozšířenému systému s obchodováním s emisemi, plánované dani z finančních transakcí, nebo „úpravě uhlíkové hraniční daně“ (carbon border adjustment tax), která ovšem musí být ještě projednána. Evropská unie chce zdanit zboží, které se dováží do Evropské unie ze zemí, které nemají tak ambiciózní cíle ve snižování emisí CO2 jako má právě EU. Tím by se měly ochránit evropské země, které budou muset dodržovat přísnější standardy.  

Zdroj: Reuters

Autor článku : Anastasija Piazenko aTereza Hager, asistentky Luďka Niedermayera