Média v ČR - vše v pořádku?
04.06.2017
Bývalý spoluvlastník skupiny Motoinvest (po jejímž působení v 90. letech zbyly miliardové ztráty), který dnes podniká ve velkém v energetice, se v rozhovoru pro HN vyjádřil takto: "Nezajímá vás koupě médií?"
"Ne, Zvažovali jsme to z obranných důvodů, když se tu začala média houfně nakupovat, ale nyní je ani jako firma nepotřebujeme".
Dnes to u nás nikoho nezarazí, že lidé v naší zemi nevlastní média jako podnikatelský záměr, ale jako "obranu" nebo "podporu". Což mne velmi zaráží. Stejně jako povyk, který vyvolaly desítky minut debaty na téma českých médií v Evropském parlamentu. K ní jen 3 poznámky. A navíc slib, že se k tématu budu vracet:
1. Praxe Evropského parlamentu, že na prakticky všechny debaty chodí de facto jen poslanci, kteří mluví, je na venek jistě šokující. I mne to zaskočilo, když jsem do EP přišel. Ale neznamená nerelevanci rozprav (stejné to je i u debat o klíčových zákonech). Především, většina diskusí probíhá na výborech (u legislativy) a sledování "velké" debaty běží na parlamentním televizním okruhu (kde to je příjemnější než se sluchátky na uších, navíc nevypadá zle, když u toho píšete na notebooku). Největší dopad je v tom, že debatu může sledovat kdokoliv, kdekoliv po internetu. Živě nebo ze záznamu. Přiznávám, že velkou část debat ani tak nesleduji a pomáhají mi stážisti a asistenti. Ne proto, abych vysedával v kavárně, ale obvykle kvůli práci na legislativě, za kterou odpovídám nebo schůzkám s tím spojenými.
2. Podobné debaty do parlamentu patří. Je to také náš parlament (což většina lidí u nás zatím nepřijala). A téma se minimálně části poslanců zdá relevantní. Mně taky, i když jsem ji nenavrhl. Není to kritika naší země, lidí, zákonů či vlády, ale poukázání na problém. Lze na to reagovat 2 způsoby:
- zamyšlením se nad tím, zda "je vše v pořádku" a zda zde není prostor na zlepšení
- využít "what-about-you-ismus", tedy mluvit hlavně o tom, že i jinde je problém a rozčilovat se, proč je řeč o nás
3. Mně debata pootevřela oči. Jednak v tom, že nás novináři upozornili na mezery naší právní úpravy (možnost zásahu do veřejnoprávních médií) a také dohledáním "nulových" výsledků projednávání našich minulých průšvihů v této oblasti (o tom jsem již psal). Zjistil jsem, že "problém máme o patro výš", s unijní obranou proti propagandě zvenčí (unijní StratCom). Asi nefunguje tak, jak by měla (o tom více velmi brzy).
PS: Těm, co ocenili zlehčení debaty na konci od paní komisařky (které si velmi vážím za její práci na TTIP a podobných smlouvách), pro doplnění obrázku - representuje v Komisi stranu, která je součástí ALDE, tedy stejné skupiny jako ANO. A bylo to trochu znát. :)