Big_loader_ajax

Plenární zasedání v září - Jak a proč jsem hlasoval?

19.09.2022

Jak a proč jsem hlasoval na plenárním zasedání 12.-15. září?

Přiměřené minimální mzdy v Evropské unii

Podpořil jsem zprávu k návrhu směrnice o přiměřených minimálních mzdách v Evropské unii, která stanoví pro členské státy se zákonnými minimálními mzdami povinnost zavést postupy ke stanovování a aktualizaci zákonných minimálních mezd. Stanovování a aktualizace těchto mezd se má řídit kritérii přiměřenosti zahrnujícími prvky kupní síly zákonných minimálních mezd s ohledem na životní náklady, obecnou úroveň mezd a jejich rozdělení, tempo růstu mezd a dlouhodobou vnitrostátní míru produktivity a její vývoj. K posouzení přiměřenosti zákonných minimálních mezd použijí členské státy orientační referenční hodnoty. Za tímto účelem mohou používat orientační referenční hodnoty běžně používané na mezinárodní úrovni, jako je 60 % mediánu hrubé mzdy a 50 % průměrné hrubé mzdy, nebo orientační referenční hodnoty používané na vnitrostátní úrovni. Návrh úpravy je tedy spíše měkkou legislativou, která má státům poskytnout vodítko při definování minimální mzdy, než jim ukládat ostré limity jejich postupu

Směrnice o energii z obnovitelných zdrojů

Předpokládám, že revize směrnice RED II, kterou jsem podpořil, bude mít pozitivní dopad na hospodářský růst a investice tím, že vytvoří kvalitní pracovní místa a sníží dovoz fosilních paliv a náklady na energii pro spotřebitele a podniky. Řada pracovních míst by měla být vytvořena v souvislosti s plánovaným zeleným a digitálním oživením. Dle dat Komise na jedno euro výdajů vytváří energie z obnovitelných zdrojů téměř o 70% více pracovních míst než výdaje na fosilní paliva a solární fotovoltaická energie vytváří více než dvojnásobek počtu pracovních míst na jednotku výroby elektřiny ve srovnání s uhlím nebo zemním plynem. Větší využívání energie z udržitelných obnovitelných zdrojů, včetně vodíku z obnovitelných zdrojů, by vedlo ke snížení emisí skleníkových plynů. Nahrazení fosilních paliv rovněž sníží množství látek znečišťujících ovzduší a bude mít příznivý dopad na zdraví. Elektrifikace silniční dopravy založená na obnovitelných zdrojích by měla pozitivní dopady zejména na znečištění ovzduší ve městech, zatímco elektrifikace například vytápění budov by významně přispěla ke snížení emisí skleníkových plynů a dalších látek znečišťujících ovzduší z evropského fondu budov, který dnes do značné míry závisí na fosilních palivech. Kvalita ovzduší ve městech se zlepší mimo jiné díky vytápění z obnovitelných zdrojů, zejména dálkovému vytápění ve městech.

Porušování lidských práv v souvislosti s nucenou deportací ukrajinských civilistů do Ruska a nucenou adopcí ukrajinských dětí v Rusku

Brutální činy, které podle dostupných zpráv spáchaly ruské ozbrojené síly a okupační orgány, zejména nucená deportace ukrajinských civilistů včetně dětí do Ruska a odpudivé praktiky Ruska v tzv. „filtračních“ táborech, si zasluhují jednoznačné odsouzení. Všechny státy a mezinárodní organizace  by měly vyvíjet tlak na Rusko, aby dodržovalo zákaz násilných přesunů, mj. nucení civilistů k evakuaci do nechtěných destinací, a aby usnadnilo bezpečný průchod civilistů, zejména zranitelných skupin, do destinace dle svého výběru. Je důležité, aby Komise a členské státy spolupracovaly s ukrajinskými orgány, mezinárodními organizacemi a občanskou společností na vytvoření mechanismů pro dokumentaci skutečností týkajících se násilných přesunů (počet a totožnost osob, včetně dětí, místo pobytu osob, které neobstály v procesu „filtrace“, podmínky jejich pobytu v Rusku atd.), a to i s cílem zjistit místo jejich pobytu, navrátit do vlasti především všechny pohřešované děti a pomáhat při slučování rodin a jejich vyhledávání.

Usnesení o tom, že Maďarsko porušuje hodnoty, na nichž je založena Evropská unie

Podpořil jsem usnesení o Maďarsku, protože jsem přesvědčen, že v Maďarsku dochází ze strany vlády k systémovému ohrožení základních hodnot Unie zakotvených v článku 2 Smlouvy o EU a zřejmému nebezpečí jejich závažného porušení. Komise by proto měla plně využít nástroje, jež má k dispozici, a zabránit tomu, aby Maďarsko závažným způsobem porušovalo hodnoty, na nichž je Unie založena. Také by měla na základě nařízení o podmíněnosti dodržováním zásad právního státu okamžitě přijmout opatření v souvislosti s dalšími případy porušování zásad právního státu, zejména pokud jde o případy související s nezávislostí soudnictví a dalšími důvody uvedenými v dopise, který Komise dne 19. listopadu 2021 zaslala Maďarsku.

Energetická účinnost

Podpořil jsem zprávu o směrnici o energetické účinnosti, protože z provedených posouzení dopadů doprovázejících plán dosažení cíle v oblasti klimatu vyplynulo, že aby byl splněn zvýšený cíl v oblasti klimatu, bude třeba zvyšování energetické účinnosti oproti současnému cíli ve výši 32,5 % výrazně zintenzivnit. Jsem přesvědčen, že větší ambice cíle Unie v oblasti energetické účinnosti do roku 2030 může snížit ceny energie a být zásadní pro snižování emisí skleníkových plynů, doprovázené zvýšením a zaváděním elektrifikace, vodíku, e-paliv a dalších relevantních technologií nezbytných pro ekologickou transformaci, včetně v odvětví dopravy. I s rychlým růstem výroby zelené elektřiny může energetická účinnost snížit potřebu nových kapacit na výrobu elektřiny. Vyšší energetická účinnost je rovněž velmi důležitá pro zabezpečení dodávek energie do Unie tím, že se sníží její závislost na dovozu paliv ze třetích zemí. Energetická účinnost je jedním z nejčistších a nákladově nejefektivnějších opatření, jak tuto závislost řešit. Snižování energetické náročnosti různých odvětví, včetně dopravy a bydlení, může pomoci revitalizovat městské oblasti, zvýšit zaměstnanost, zlepšit stav budov a změnit vzorce mobility a dostupnosti. Je proto nezbytné podporovat účinnější, udržitelnější a cenově dostupnější možnosti.

Nová Lesní strategie EU do roku 2030 – udržitelné obhospodařování lesů v Evropě

Podpořil jsem usnesení o Nové Lesní strategii EU do roku 2030, které mimo jiné poukazuje na to, že rostoucí poptávka po dřevě jako surovině, zejména pokud jde o dřevo jako zdroj energie, představuje v souvislosti s politickými krizemi, jako je válka na Ukrajině, pro lesy velkou výzvu a vyžaduje nepřetržité monitorování domácích lesních zdrojů za účelem zjišťování potenciálního nedostatku. Komise a členské státy by proto s ohledem na oprávněné sankce po ruské invazi na Ukrajinu měly posoudit závislost na dovozu dřeva z Ruska a v případě potřeby vypracovat strategie na zmírnění narušení v dodavatelském řetězci. Zároveň jsem přesvědčen, že pro množství dřeva, které lze vytěžit, by měly být stanoveny limity udržitelnosti. Spolehlivé a udržitelné dodávky dřeva, výrobků ze dřeva a lesní biomasy jsou důležité pro dosažení cílů EU v oblasti udržitelnosti, včetně cíle dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050 a cíle Zelené dohody v oblasti zeleného růstu a zaměstnanosti.

Nařízení o odlesňování

Podpořil jsem zprávu o nařízení o odlesňování, jejímž cílem je dosáhnout minimalizace spotřeby produktů pocházejících z dodavatelských řetězců spojených s odlesňováním nebo znehodnocováním lesů a zvýšení poptávky v EU po legálních komoditách a produktech „nezpůsobujících odlesňování“ a obchodu s nimi. Lze očekávat, že producenti zavádějící udržitelnější produkci a transparentní dodavatelské řetězce získají podíl na trhu EU a zvýší svou konkurenceschopnost ve srovnání s producenty způsobujícími odlesňování. Koncepci požadavku náležité péče se systémem referenčního srovnávání zemí, který bude členit země do kategorií s nízkým, standardním a vysokým rizikem ve vztahu k odlesňování, považuji za rozumnou, protože povinnosti hospodářských subjektů a členských států se budou různit podle stupně rizika, které představuje země produkce, kdy budou pro země s nízkým rizikem požadovány povinnosti zjednodušené náležité péče a pro země s vysokým rizikem zesílená kontrola.

 

Autor článku : Jan Tlamycha, Luděk Niedermayer