Newsletter: EU v kostce
05.03.2026
Jedním z důvodů, proč jsme se k jeho sestavování rozhodli, je obava z toho, že nová česká vláda posune naši evropskou politiku od snahy hledat shodu k častější konfrontaci. To může být provázeno také nekorektním informováním o dění v EU. Vzhledem k tomu, že postoje české veřejnosti ve vztahu k EU patří (s podstatným přispěním nemalé části českých politiků) k těm nejvíce skeptickým napříč Unií, nechci jen nečinně sledovat situaci, kdy by působení kabinetu ANO, SPD a Motoristů, i za přispění nepřesných informací či dokonce mystifikací, tento trend dále posilovalo.
Přijaté rezoluce a legislativa:
Podpora Ukrajiny – Evropský parlament schválil půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard.
Migrace a azyl – Evropský parlament a Rada EU se zaměřily na finalizaci a zpřísnění pravidel v rámci Nového paktu o migraci a azylu. Parlament přijal novou legislativu, která umožňuje členským státům vyhošťovat migranty do třetích „bezpečných“ zemí.
Klimatický cíl 2040 - Europoslanci potvrdili změnu klimatických cílů pro rok 2040, tedy snížení emisí skleníkových plynů o 90 procent ve srovnání s úrovní z roku 1990. Fakticky jde o podstatně nižší cíl, než napovídá číslo, neboť to zahrnuje i různé nově zaváděné cesty ke snížení emisí (ofsety a kredity).
Evropská občanská iniciativa „My Voice, My Choice“ – Evropská komise na konci února potvrdila, že členské státy EU mohou využít stávající finanční prostředky EU k podpoře přístupu k bezpečnému umělému přerušení těhotenství.
EU–Indie – Evropská unie a Indie oznámily dosažení rámcové obchodní dohody, kterou Komise označila za významný průlom.
Zákaz importu ruského plynu: EU schválila, že dovoz LNG skončí nejpozději 1. ledna 2027.
Zásadním faktorem, který v době psaní tohoto textu nebylo možné vyhodnotit, byl útok vojsk USA a Izraele na Írán, který může mít geopolitické i ekonomické dopady.
Německý ministr financí Lars Klingbeil znovu otevřel Pandořinu skříňku vícerychlostní Evropy. Zatím s velmi slabou odezvou velké části dalších zemí či Parlamentu. Ovšem koncept „posílené spolupráce“ (možnosti přijetí legislativy EU, kterou zavede jen část zemí) může zažít vzestup. Důsledky pro EU mohou být pozitivní i negativní.
Únor se nesl ve znamení pokračující debaty o evropské bezpečnosti a vztazích s USA. Ministři zahraničí i lídři členských států se věnovali především situaci na Ukrajině a širším dopadům globálního napětí. Shodli se na pokračování podpory Ukrajiny, zpřísnění sankcí vůči Rusku a posílení evropské obrany.
Evropský parlament pozastavil projednávání obchodní dohody s USA v reakci na nový vývoj v oblasti cel. Nedávný verdikt Nejvyššího soudu USA označil část amerických cel za protiprávní, na což prezident Donald Trump reagoval zvýšením cel na 15 %. To vneslo další nejistotu do transatlantických obchodních vztahů.
„Chvílemi to vypadalo, že systém právního státu a rozdělení pravomocí a odpovědnosti prezident D. Trump v USA ‚vypnul‘ a učinil ze sebe absolutního vládce. Naštěstí to tak úplně není. Konzervativní většinou disponující Nejvyšší soud USA právě označil zřejmě většinu „Trumpových tarifů“ za protiprávní. Poté, co jejich zavedení vyvolalo globální ekonomický šok, nás čeká chaos ohledně toho, jaké kroky Bílého domu budou následovat. A tomuto šoku se EU mimo jiné bude bránit tím, že se zeměmi, které o to stojí, bude dále obchodní vztahy rozvíjet.“
Naopak u obchodní dohody mezi EU a Mercosurem (o ní i dále) bylo zahájeno její prozatímní uplatňování poté, co ji ratifikovaly první dva státy Mercosuru (Argentina a Uruguay). Prozatímní uplatňování obchodní dohody není vázáno na souhlas Evropského parlamentu.
Poslanci Evropského parlamentu totiž dříve hlasovali o předložení dohody EU–Mercosur Soudnímu dvoru EU, což proces ratifikace pozdrží až o dva roky. Současně jasná většina EP schválila tzv. safeguards – ochranné mechanismy pro evropské zemědělce a trh, které umožní omezit dovoz z Mercosuru při porušování standardů nebo narušení trhu.
„Rozšiřování smluv podporujících snazší, vzájemně výhodný obchod stojící na pravidlech, má dle mého soudu velkou politickou i ekonomickou hodnotu. První z nich spočívá v rozšiřování společenství zemí, které nesdílí pohled Bílého domu na vztahy mezi zeměmi a obchod. Druhým přínosem je možnost přesměrovat část vývozu ze zemí, které obchodu staví překážky, do těchto teritorií. Jakkoliv takovéto smlouvy nemohou nahradit nezbytné prohloubení společného trhu, budou mít ekonomickou přidanou hodnotu. Odpor vůči nim, na jehož vlně se mnoho politiků veze, mne opravdu mrzí.“
„Auto balíček“
Začíná projednávání balíčku, který by umožnil prodej spalovacích vozů i po roce 2035.
„Návrh by mohl přinést některá pozitiva, zároveň však směřuje proti požadavku na jasné a předvídatelné podmínky pro firmy a jejich investice a odklání se od principu technologické neutrality. I proto vyvolává výrazné kontroverze mezi členskými státy i v automobilovém průmyslu. Můj komentář k tomu si můžete přečíst zde.“
28. režim
Komise za pár týdnů předloží návrh tzv. režimu 28, který má firmám usnadnit podnikání ve všech zemích EU a jehož cílem je zjednodušit fungování vnitřního trhu.
Jak by měl fungovat, ale také o tom, zda nakonec neskončí v režimu „vícerychlostní Evropy“, si můžete přečíst na mém blogu nebo poslechnout zde.
„Vznik 28. režimu je pro mě jednou z hlavních iniciativ Komise. Jde o velmi ambiciózní cíl, ale hned první krok musí přinést skutečný posun – nepotřebujeme 28. režim rozpadlý do 27 národních mutací, ani marginální změny v porovnání s aktuálním stavem. Je možné, že ne vše se podaří prosadit, ale nedosáhnout jasného pokroku nesmí být možností.“
Digitální euro
Parlament v únoru podpořil vznik digitálního eura, když v rámci hlasování o zprávě o ECB jasnou většinou schválil i pasáže podporující tento projekt. ECB zároveň představila detaily fungování i nákladů a diskutovaly se limity pro uživatele, aby digitální euro nenarušilo stabilitu bankovního sektoru.
„Dlouhodobě patřím mezi zastánce digitálního eura. Ne proto, že bych chtěl nahrazovat hotovost nebo oslabovat roli komerčních bank, ale proto, že Evropa dnes příliš spoléhá na mimoevropské hráče v oblasti plateb. A nadto by bylo dobře, abychom umožněním této formy plateb trochu více ‚vstoupili do 21. století‘.“
ETS2
Legislativa k ETS má být podle Komise přezkoumána do konce června a předloženy budou návrhy úpravy systému. Téma se v minulých týdnech silně zpolitizovalo (nejen u nás), a tak lze těžko předvídat výsledky tohoto procesu.
„Bylo by paradoxní, pokud by členské země i poslanci, poté co velkými většinami odhlasovali pokračování v procesu snižování závislosti EU na fosilních palivech, a tedy i snižování emisí skleníkových plynů, v rámci revize ETS1, ETS2 či pravidel pro emise ze silniční dopravy vytvořily podmínky, ve kterých by bylo dosažení cíle vyloučeno, nebo zbytečně nákladné.“
Podpora Ukrajiny ze strany EU neklesá, bohužel, posiluje snaha o „černé pasažérství“ (či braní si Ukrajiny jako rukojmí). Vůle většiny států, spojená s tím, že na Ukrajině nejde jen o tuto zemi, ale i o budoucnost Evropy, je i nadále velmi silná.
Roste pochopení toho, že cesta k vyššímu ekonomickému výkonu ekonomik EU vede zejména přes posílení společného trhu a růst podporující reformy v zemích Unie (kde se dá inspirovat od zemí, které rostou dobře a stabilně). Je to vítaná změna od ekonomicky pochybného přesvědčení, že pouhá snaha o „zjednodušení“ pravidel a více smluv se třetími zeměmi obrat ekonomik přinese. Nyní jde jen o to, aby správné návrhy byly předloženy a dočkaly se rychlého uvedení v život.
K nelibosti antimigračních populistů pokračuje vytváření pevnějšího, a více funkčního rámce k omezení „irregular migration“ (tedy migrace, která není v souladu s pravidly). Úspěšnost ukazují jasně data (v r. 2025 pokles o 26 %). EU se tak dostává blíže situaci, odpovídající právnímu státu, který dává možnost lidem požádat o azyl či jinou formu pobytu, ale v případě právoplatného odmítnutí vynutí jejich návrat do domovské nebo třetí bezpečné země.
Další klíčové události v EU od začátku roku:
- Bulharsko vstoupilo do eurozóny a stalo se jejím 21. členem, což je významný krok pro hospodářskou integraci regionu.
- Kyperské předsednictví Rady EU zahájilo své působení s důrazem na konkurenceschopnost, bezpečnost a stabilitu v sousedství EU.
- Debata o vícerychlostní Evropě se znovu otevřela poté, co německý ministr financí navrhl hlubší integraci části států v klíčových oblastech.
- EU a Vietnam povýšily své vztahy na nejvyšší diplomatickou úroveň, což má posílit spolupráci v obchodu, bezpečnosti i technologiích.
- Česko zůstává čistým příjemcem z rozpočtu EU, když loni získalo o 77,9 miliardy korun více, než odvedlo.
- Velká Británie se znovu připojí k programu Erasmus+, což vítají zejména univerzity a studenti.