Big_loader_ajax

Večer s žirafami

08.09.2017

Tento týden jsem se přesvědčila o tom, že všechny události z Evropského parlamentu (EP) nemusí nutně souviset s „vysokou politikou“.

Jana Hybášková, dříve poslankyně EP, dnes již velvyslankyně Evropské unie v Namibii, přišla s nápadem uspořádat promítání dokumentárního filmu o žirafách „Giraffes: Africa's Gentle Giants“, který se nakonec skutečně realizoval za pomocí kanceláře pana europoslance Niedermayera a kanceláře paní europoslankyně Šojdrové. Bylo skvělé, že se promítání mohli zúčastnit i tvůrci tohoto dokumentárního filmu, manželé Julian a Stephani Fennessy, kteří událost obohatili svými komentáři a odpověďmi na zvídavé dotazy hostů.

Hned na začátku dokumentu zaznívá poněkud překvapivá věta: „Každý miluje žirafy, ale jak dobře je vlastně známe?“. Ukazuje se, že ne tolik, jak by se očekávalo. Život žiraf je stále zahalený tajemstvími, která se však už po více než dvacet let manželé Fennessy snaží rozkrývat. V roce 2016 se jim na základě dlouhodobých analýz DNA podařil přelomový objev. Zjistili, že vedle původního druhu Giraffa camelopardalis (žirafa severní) existují další tři druhy – žirafa jižní, žirafa síťovaná a žirafa masajská. Díky tomuto vytrvalému výzkumu však zároveň přišli i na velmi znepokojivou skutečnost – populace žiraf v Africe rapidně klesá. Během dvou desetiletí byla snížena o 40 %, přičemž nejvíce ohroženým druhem je poddruh žirafy severní – žirafa Rothschildova. Žirafy jsou ohroženy především pytláctvím a ropným průmyslem. Proto manželé Fennessy spolu s Úřadem pro ochranu přírody v Ugandě vypracovali ambiciózní plán přesunout několik žiraf na druhý břeh Nilu. Pro žirafy by zde mohlo být více bezpečno, tudíž by měly zajištěny i příznivější podmínky pro opětovné rozšíření populace. Dokument tyto obtížné a místy i nebezpečné kroky manželů Fennessy, ale také nepostradatelného týmu ugandských veterinárních lékařů a hlídačů parků, podrobně zachycuje – od dramatických scén odchytu žiraf, jejich několikahodinového transportu nákladním automobilem a trajektem přes řeku Nil, až po dojemné vypuštění žiraf do jejich nového domova.

Manželé Fennessy ve spolupráci s tamními obyvateli sice prozatím vyhráli jen bitvu, nikoliv válku, i přesto pro mě konec dokumentu vyzněl ohromně pozitivně. Je fascinující sledovat někoho s takovým zápalem pro věc bez jakýchkoliv zištných důvodů, čistě jen kvůli lásce k přírodě. Díky jejich vytrvalosti tak opět existuje naděje, že žirafy z Afriky nezmizí. Z akce odcházím ve velmi dobré náladě a hlavně s motivací pokusit se v něčem udělat svět lepší, tak jak to udělali manželé Fennessy.

Přispět na nadaci můžete zde

Autor článku : Kristýna Ryšavá, stážistka v kanceláři Luďka Niedermayera