Big_loader_ajax

Evropa potřebuje přijmout „EU Magnitsky act“

03.09.2020

Zatímco Spojené státy přijaly a používají tzv. Magnitsky Act již od roku 2012, Evropská unie na svojí verzi zákona stále čeká. Některé evropské země, ale již přijaly svoji vlastní verzi zákona.

Statue of justice and globePo americké zkušenosti přijalo pět dalších zemí (včetně 3 zemí EU -  Kanada, Estonsko, Litva, Spojené králoství a Lotyško) podobné zákony, avšak sankce by byly účinnější, pokud by je přijala EU jako celek. Také Severská rada (Nordic Council – Dánsko, Finsko, Island, Švédsko, Norsko, Faerské ostrovy, Grónsko, Åland) připravují svůj vlastní návrh zákona, v případě, že by se v EU nenašla shoda na jednotnou legislativu.

S myšlenkou vytvořit celoevropský mechanismus pro ukládání sankcí za porušování lidských práv přišlo Nizozemsko. Jako název zákona byl navržen „EU Magnitsky list“. Tento list by se nevztahoval na osoby z roku 2014, jedná se tedy pouze o symboliku.

Cíle „ EU Magnitského listu“ jsou následovné:

o   Prevence porušování lidských prav

o   Výstraha pro další potenciální činitele a zamezení v porušování

o   Přímé sankce v případě porušení lidských práv, vztahující se na konkrétní osoby (nebyly by to tedy sankce namíření proti konkrétní zemi)

Jednalo by se tedy systematické řešení a mechanismus, které umožní „potrestat“ protiprávní chovaní. Návrh zákona by pravděpodobně obsahoval přímé sankce například formou zmrazení účtů a majetků těchto osob v EU.

Ve prospěch přijetí EU Magnitsky Act se výrazně angažuje Evropský parliament (dále jen "EP"), který v  březnu 2019 schválil rezoluci (447 pro, 70 proti), která vyzývá k zavedení „EU Magnitského zákona“, který by zahrnoval jak státní představitele, tak privátní osoby, kteří se podíleli osobně, finančně, či v rámci systematické korupce na zločinech a násilí po celém světě. EP navrhnul, aby ze symboliky zákon nesl jméno Magnistkého. EP také v rezoluci podpořil návrh, aby se o zákoně v Radě hlasovalo kvalifikovanou většinou.

Bohužel právě zvolené jméno zákona se několika členským zemím, které mají dobré vztahy s Kremlem nelíbí (Řecko, Kypr, Itálie a Maďarsko). Tyto země další projednávání pozdržovali. Legislativa tedy ještě nemá oficiální jméno.

V prosinci 2019 po setkání ministrů zahraničí 28 zemí EU, Josep Borrell, oznámil, „že se účastníci shodli na zahájení příprav sankčního režimu na řešení závažného porušování lidských práv“. A že je mezi členskými zeměmi shoda na tom, aby se zahájil legislativní proces, i přesto že některé členské země mají stále rezervovanější postoj a určité obavy. Jedná se hlavně o Maďarsko.

Byl dohodnut následující postup:

1. Přípravou příslušného dokumentu se bude zabývá Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ – European External Action Service), (odhad délky projednávání: šest měsíců)Návrh zákonu (rozhodnutí Rady) předloží Komise společně s Josepem Borrellem, vysokým představitelem pro Společnou zahraniční a bezpečnostní politiku (SZBP) a musí být schválen jednomyslně Radou. 

2. V případě přijetí rozhodnutí Rady (Magnitského zákon) bude následně nutno přijmout nařízení EU podle řádného legislativního postupu. (Oficiální shrnutí jednání: Foreign Affairs Council, 9 December 2019)

Přesný časový rámec, ale nebyl stanoven. Evropští diplomaté ale předpokládali, že by mohli předložit ministrům právní rámec již během roku 2020. Mimo jiné i v důsledku koronaviru  je však možné, že se příprava protáhne.   Jak, nyní přípravy probíhají, není oficiálně známo. Rozhodující však bude, jak se Rada postaví ke konkrétnímu návrhu vypracovaném Komisí a ESVČ (je vyžadována jednomyslnost) a to nelze v tuto chvíli předjímat.

Z aktuálního dění v EP lze zmínit dopis litevského poslance Austreviciuse a Švédky Karlsbro (oba z frakce Renew) z července tohoto roku, který byl adresován Ursule Von Leyen, Charlesovi Michelovi a Joseppu Borrellovi, který se primárně týkal předvolební situace v Bělorusku (oba působí v delegaci EP pro Bělorusko), ale v této souvislosti také zmiňoval a připomínal význam tzv. Magnitského zákona na úrovni EU, a naléhal na Komisi, ESVČ a členské státy, aby zintenzivnily své úsilí o rychlé dokončení prací na tomto všeobecném sankčním režimu EU.

V současné době je pro uložení sankcí vůči jednotlivcům nutno přijmout případ od případu ad hoc rozhodnutí Rady. Sankce se v posledních dvou desetiletích staly součástí souboru nástrojů pro vnější vztahy EU a v současné době v EU platí více než 40 různých omezujících opatření vůči jednotlivcům ve 34 zemích.

Další zdroje:

MEPs call for EU Magnitsky Act to impose sanctions on human rights abusers

EU to prepare Magnitsky-style human rights sanctions regime 

EU ministers break ground on European ‘Magnitsky Act’

Magnitského zákon o mezinárodních sankcích proti zločincům. Proč ho stále nemáme?

Autor článku : Tereza Hager a Jan Tlamycha, asistenti europoslance Luďkna Niedermayera