Na stáž do kanceláře pana europoslance Niedermayera jsem se přihlásila, protože jsem doufala, že bych si tak mohla prožít kousek toho spletitého života evropských institucí, který jsem do té doby intenzivně žila teoreticky při studiu, psaní kvalifikačních prací a při studentských simulacích. Hned první setkání s panem europoslancem mě přesvědčilo, že poslání přihlášky zrovna na tuto stáž bylo dobrým rozhodnutím. Do té doby jsem nezažila příjemnější pohovor – ten se namísto škrobeného vyptávání na záludné otázky nesl v duchu neformálního rozhovoru o tématech současné Evropské unie.
Stejně bezprostřední pak byl celý můj měsíc v Bruselu. Po příjezdu mě přivítali a do prostředí Evropského parlamentu i samotné kanceláře uvedli ostatní stážisté. Měla jsem možnost si s panem europoslancem sednout a pobavit se o tématech, kterým jsem se chtěla věnovat. A protože mě zajímalo téměř vše, co se zrovna v Parlamentu šustlo, zpracovávala jsem aktuální témata jako doporučení evropské ombudsmanky k transparentnosti Rady EU a víceletý finanční rámec EU nebo si poslechla a zanalyzovala projev belgického premiéra o budoucnosti sjednocené Evropy. Krom toho jsem se jako stážistka mohla zúčastnit zasedání celé parlamentní frakce EPP i její menší české skupiny a několika veřejných slyšení – ať už týkající se situace slovenských zemědělců nebo na téma vztahů EU a USA.
Život Evropského parlamentu je velmi bohatý a pořád se v něm něco děje. Díky stáži v kanceláři europoslance jsem jej mohla vidět – a žít – zblízka a byla to jedinečná zkušenost. Stáž v Bruselu ale byla mnohem víc než jen o Evropském parlamentu. Byla taky o návštěvách budov Komise a Rady v Den Evropy, o nezapomenutelném večeru s cimbálovkou na Stálém zastoupení ČR, o procestování Belgie, o nasávání atmosféry celé Evropské čtvrti a taky o nových přátelstvích. Stáž mi tak dala mnohem víc, než jsem si před ní vůbec dokázala představit.