Big_loader_ajax

Globální pakt o migraci a maďarské proti/argumenty

19.07.2018

V globalizovaném světě přirozeně narůstá nutnost hledat globální řešení různých problémů, které se ve větší či menší míře týkají všech. Jedním z nich je i nelegální migrace. Proto byl na půdě OSN zahájen proces, který v uplynulých dnech vyústil v předběžné přijetí Globálního paktu o bezpečné, řízené a legální migraci, dokumentu, který se snaží přinést globální odpověď na komplexní problematiku migrace.

Definitivní schválení dokumentu se předpokládá na setkání představitelů vlád členských zemí OSN v Marrákeši v prosinci tohoto roku. Do té doby je také možné dokument měnit a upravovat.

Hodí se uvést, že nyní, i po definitivním schválení na marrákešské schůzi, se bude jednat o právně nezávazný dokument založený na dobrovolné spolupráci členských států OSN při plném respektování jejich státní suverenity. Mezi 192 členskými státy OSN účastnící se procesu bohužel chybí USA, které se z jednání stáhly v loňském roce kvůli údajné neslučitelnosti dokumentu s migrační politikou USA. Spíše se však jedná o projev pokračujícího amerického izolacionismu pod vedením Trumpovy administrativy. Signál o možném odstoupení od dohody (formálně vzato by se jednalo o odstoupení z jednání, protože dokument ještě nebyl podepsán) vyslalo i Maďarsko, které nejprve před pár dny ústy svého ministra zahraničí vyjádřilo nespokojenost s tím, že dokument "definuje migraci jako základní lidské právo, a tím ji lehkomyslně propaguje", aby poté ústy stejného ministra kritiku přitvrdilo slovy, že dokument je proti bezpečnostním zájmům Maďarska i hrozbou pro celý svět.

Pojďme si maďarské argumenty proti Globálními paktu podrobněji rozebrat. Skutečnost je taková, že dokument migraci nedefinuje, a tím méně ji tedy definuje jako základní lidské právo. Pravda je, že na různých místech odkazuje na lidská práva migrantů. Proti tomu však snad nic namítat nelze. Migrant je v prvé řadě lidská bytost, a náleží mu proto lidská práva jako komukoliv jinému. Jedná se navíc o lidská práva zakotvená v již platných mezinárodních konvencích.

Od maďarského ministra dále zaznělo, že Globální pakt lidem, kteří by do Evropy přišli nelegálně, zajistil legální právní status. To je vyložený nesmysl. Zaprvé, jak už bylo řečeno, Globální pakt není a ani nebude právně závazný, takže nemůže nikomu nic zajistit. Jedná se o deklaraci toho, jak by se signatářské státy měly v oblasti migrace chovat. Dokument pouze mluví o tom, že státy by měly usnadnit nelegálním migrantům přístup k individuálnímu posouzení legalizace jejich pobytu založeném na principu "případ od případu" a na jasných a transparentních kritériích. To přece není zdaleka totéž.

Konečně by státy podle maďarského ministra byly nuceny poskytovat migrantům stejné služby jako domácím obyvatelům včetně vzdělání a právního poradenství. V tomto bodě je maďarský ministr asi nejblíže pravdě. Podle dokumentu se státy zavazují, že zajistí, aby všichni migranti, jak legální, tak nelegální, mohli vykonávat svá lidská práva prostřednictvím nediskriminačního přístupu k základním službám, jako je poskytování informací, přístřeší, zdravotní péče, právní pomoci či vzdělání (v případě dětí). Taková formulace by skutečně mohla vést k výkladu, že státy by měly uvedené základní služby poskytovat všem migrantům v rozsahu a za podmínek, za jakých je poskytují svým vlastním občanům, a tedy být oprávněně hodnoceny jako příliš velkorysé, ne-li přímo motivující k nelegální migraci. Proto by bylo namístě doplnit do textu omezení přístupu nelegálních migrantů k uvedeným základním službám na případy, kdy se prokazatelně snaží svůj status legalizovat, případně na legalizaci svého statusu spolupracují, včetně nevyhýbání se případnému navrácení do země původu při neúspěchu snahy o legalizaci pobytu. Pokud by s nelegálními migranty mělo být za všech okolností zacházeno stejně jako s legálními, a pokud by tedy nelegální migranti takové zacházení reálně mohli očekávat, vedlo by to k nežádoucímu morálnímu hazardu a přesvědčení, že je výhodné pokoušet se do Evropy dostat a udržet se v ní jako nelegální migranti.

Konstruktivnější přístup oproti Maďarsku zvolilo české ministerstvo zahraničí, když uvedlo, že je důležité, aby text dostatečně řešil nelegální migraci, tj. zejména otázky návratu uprchlíků do země původu, boje proti pašerákům a problémy, které k nelegální migraci vedou. Vzhledem k tomu, že se jednání účastníme od samotného počátku, předpokládám, že jsme v tomto duchu předložili, případně předkládáme příslušné návrhy.

Autor článku : Jan Tlamycha, asistent europoslance Luďka Niedermayera