Big_loader_ajax

Zimní balíček – čistá energie dostupná pro všechny Evropany

05.03.2019

Zimní balíček (angl. Winter package) zahrnuje legislativní návrhy (celkem 8 návrhů, které byly představeny Evropskou komisí v listopadu 2016) za účelem vytvoření efektivní energetické unie – společného trhu s energiemi zajišťujícím energetickou efektivitu, energii z obnovitelných zdrojů a zabezpečení dodávek energie pro všechny občany Evropské unie.

Vytvoření energetické unie má za cíl přispět ke snížení uhlíkové náročnosti ekonomik, pomoci přivést nové moderní technologie z laboratoří do praxe, zajistit investice do nových zdrojů energie, a podpořit tak ekonomický růst a vznik řady nových pracovních míst.

Evropská unie těmito kroky přistupuje ke splnění závazků vyplývajících z Pařížské dohody, která má po roce 2020 nahradit dosud platný Kjótský protokol. Dohoda formuluje dlouhodobý cíl ochrany klimatu: přispět k udržení nárůstu průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 °C v porovnání s obdobím před průmyslovou revolucí, usilovat o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 °C či přináší závazky snižování emisí skleníkových plynů (do roku 2030 snížit jejich emise nejméně o 40 % ve srovnání s rokem 1990). Dohoda vstoupila v platnost v listopadu 2016 a k únoru 2019 dohodu ratifikovalo již 184 států (včetně Číny a USA).

Zimní balíček si klade 3 hlavní úlohy:

1. Důraz na energetickou efektivitu

2. Dosažení vedoucí pozice EU ve světě v oblasti obnovitelné energetiky

3. Poskytování spravedlivého obchodu a jasných podmínek spotřebitelům

1. Důraz na energetickou efektivitu – „nejčistší a nejlevnější je ta energie, kterou nemusíme vytvořit“

Bude podpořena úspora energií v budovách – spotřebovávají 40 % energie a přibližně 75 % z nich je neefektivních, což se výrazně týká například veřejných budov. Pro renovace jsou nutné prvotní investice, které ale následně přinesou úsporu energií a financí ve veřejných rozpočtech. Návrh Zimního balíčku vyzývá členské státy k vypracování dlouhodobých strategií renovace budov.

Již byla spuštěna iniciativa na podporu hospodárného nakládání s energiemi v budovách – European Buildings Initiative, která ve spolupráci s Evropskou investiční bankou a členskými státy uvolní až 10 miliard euro do roku 2020. O aktivitách iniciativy informuje web buildup.eu, který vyzdvihuje i konkrétní případy renovací, které přispěly k lepšímu hospodaření s energií (příklad z České republiky zde).

Strategickým cílem Evropské unie je také mobilita spojená s nízkými emisemi (elektrifikace dopravy). Směrnice tak ukládá instalaci dobíjecích elektrických stanic k roku 2025. U existujících budov se to týká pouze komerčních budov s více než 10 parkovacími místy, u nových budou se to bude týkat také budov rezidentních s více než 10 parkovacími místy, pouze však ve formě instalace potřebných kabelů.

Dalším tématem je ekologický design a označování energetické náročnosti, které je již na některých případech uplatňováno v praxi – např. průkaz energetické náročnosti budov či označení energetické třídy spotřebičů.

2. Dosažení vedoucí pozice EU ve světě v oblasti obnovitelné energetiky

Evropská rada stanovila cíl alespoň 32 % pro podíl spotřebované energie pocházející z obnovitelných zdrojů v EU v roce 2030.

(Tato hodnota je závazná pro EU jako celek, není přímo přenosná na jednotlivé státy. Členské státy si stanoví národní energetické a klimatické plány, které se zaváží do roku 2030 naplnit, a přispět tak k celkovému unijnímu cíli. Evropská komise v této oblasti povzbuzuje členské státy k ambicióznějším cílům, Česká republika však ze dvou variant – 20,8 % či 23,8 % zatím volí méně ambicióznější variantu 20,8 %).

Poslední dostupný údaj o míře energie spotřebované z obnovitelných zdrojů v EU je z roku 2016, kdy spotřebovaná energie z obnovitelných zdrojů činila 17 %, směřujeme tak k cíli 20 %, který si EU vytyčila k roku 2020.

Interaktivní web s globálními statistikami o produkci energie zde.

V současné době je Evropa světovým lídrem v oblasti větrné energetiky - 43 % všech větrných turbín náleží několika velkým evropským společnostem a má vedoucí pozici, co se týče instalace solárních panelů.

Cesta k ještě většímu využívání obnovitelných zdrojů energie bude jistě poháněna moderními technologiemi. Součástí Zimního balíčku je tak iniciativa na urychlení inovací v oblasti čisté energie. Evropská komise část prostředků zaměří na podporu tzv. high risk-high gain inovačních projektů v oblasti čistých energií a podpoří také projekty iniciované průmyslovými zástupci, které by mohly přispět k celosvětovému vůdčímu postavení EU v oblasti technologií čisté energie a nízkouhlíkových technologií.

Evropská komise pracuje na vytvoření společného unijního trhu s energiemi a dobře propojené evropské energetické sítě. Evropa má nejbezpečnější elektrickou rozvodnou síť na světě, přesto bude potřeba řada investic pro její posílení. Evropská komise proto úzce spolupracuje s členskými státy v jednotlivých regionech, aby pomohla usnadnit vývoj klíčových infrastruktur.

Vytvoření společného unijního trhu s energiemi je jedna z největších výzev Zimního balíčku. K dosažení 32% podílu obnovitelných zdrojů na spotřebované energii bude potřeba státních podpor – je třeba dát pozor, aby nekoordinovaná státní podpora v jednotlivých členských státech nenarušovala společný unijní trh. Je také třeba podpořit investory, dát jim jistoty a podpořit jejich zájmy – nízká úroveň očekávané profitability (kolísavost cen, administrativní překážky) může investory odradit. Součástí Zimního balíčku jsou i opatření týkající se případných rizik – prevence a management případné krize by měly být uvažovány a řešeny komplexně, a ne ponechány na jednotlivých státech (potřebná diversifikace zdrojů energie, flexibilita systému).

3. Poskytování spravedlivého obchodu a jasných podmínek spotřebitelům

Komise EU navrhuje reformu trhu s energiemi a posílit roli spotřebitelů – umožnit jim lepší rozhodování ohledně dodavatele energií (poskytnout jim více informací, stát se aktivními účastníky trhu s energiemi), čímž se posílí kompetice na trhu.

Spotřebitelé by tak měli získat více informací ohledně spotřeby své energie a cenách – návrh podporuje např. chytré měřiče spotřeby v domácnostech, přehlednější fakturace a jednodušší přecházení mezi dodavateli (např. eliminace poplatků za ukončení odběru). K dispozici budou také nástroje, které umožní spotřebiteli přehledně srovnat nabídky jednotlivých dodavatelů.

Posílení role spotřebitelů je myšleno také jako podpora koncových spotřebitelů ve výrobě vlastní elektrické energie např. za využití fotovoltaických panelů – konečný spotřebitel by se tak účastnil na výrobě energie pro svou potřebu a přebytky by mohl prodávat do rozvodné sítě. Domácnosti, obce či firmy tak budou více zapojeny do energetického trhu a budou také schopny pružněji reagovat na jeho změny.

Zimní balíček také počítá s ochranou zranitelných spotřebitelů potýkajících se s chudobou a majících problémy s úhradou nákladů na energie, které podle údajů z roku 2014 v domácnostech s nejnižšími příjmy tvořily téměř 9 % jejich nákladů. Návrh týkající se energetické efektivnosti žádá členské státy, aby část opatření na snížení úniků energie (např. renovace budov) směřovali na sociální bydlení a lidi ohrožené „energetickou chudobou“.

Co konkrétně jednotlivé návrhy obsahují a jaký je stav schvalování Zimního balíčku?

Zimní balíček zahrnuje těchto 8 návrhů:

  • Návrh novely směrnice o energetické náročnosti budov (Proposal for a revised Energy Performance of Buildings Directive)

„Mezi hlavní prvky revidované směrnice patří: hlavní cíl EU v oblasti energetické účinnosti ve výši alespoň 32,5 % do roku 2030; povinnost dosahovat v období let 2021-2030 každoročně energetických úspor ve výši 0,8 % (0,24 % v případě Kypru a Malty) z roční konečné spotřeby energie a flexibilita ohledně toho, jak členské státy tuto povinnost splní; sociální ustanovení, která od členských států vyžadují zohledňovat potřebu zmírnění energetické chudoby při navrhování politických opatření, jimiž má být dosaženo úspor energie.“

https://www.euroskop.cz/13/32450/clanek/energie-v-prosinci-2018/

  • Revize směrnice o obnovitelných zdrojích energie (Proposal for a recast of the Renewable Energy Directive)

„Směrnice má vést k rychlejšímu přechodu k „čisté energii“ prostřednictvím využívání obnovitelných zdrojů energie, jako je vítr, slunce, voda, příliv, geotermální energie, biomasa a biopaliva. Revize stanovuje hlavní cíl pro rok 2030, kdy má 32 % spotřebovávané energie na úrovni EU pocházet z obnovitelných zdrojů. K dalším klíčovým prvkům revidované směrnice patří: zavádění výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů má být podpořeno tržně orientovanými režimy podpory, zjednodušenými povolovacími postupy a jednotnými metodami; využívání obnovitelných zdrojů energie v dopravě má být urychleno díky tomu, že dodavatelé paliv budou mít povinnost dosáhnout do roku 2030 v odvětví dopravy alespoň 14% podílu energie z obnovitelných zdrojů, a současně se má postupně ukončovat používání konvenčních biopaliv představujících vysoké riziko nepřímé změny ve využívání půdy; domácnosti, které si přejí vyrábět vlastní energii z obnovitelných zdrojů, např. prostřednictvím střešních solárních panelů, mají být z velké části osvobozeny od poplatků za spotřebu této energie, kterou si samy vyrobily.“

https://www.euroskop.cz/13/32450/clanek/energie-v-prosinci-2018/

  • Návrh novely směrnice o energetické účinnosti (Proposal for a revised Energy Efficiency Directive)

„Má za cíl zajistit pokračování povinnosti snižovat spotřebu elektrické energie pro její výrobce a distributory o 1,5 % ročně i po roce 2020. Nová podoba trhů s elektrickou energií by měla také podpořit zapojení strany poptávky do snižování energetické náročnosti.“

https://www.euroskop.cz/8440/28189/clanek/energie-v-listopadu-2016/

  • Návrh nařízení pro správu energetické unie (Proposal for a Regulation on the Governance of the Energy Union)

„Stanovuje způsoby, jakými mají členské státy spolupracovat mezi sebou navzájem a s Komisí, aby dosáhly cílů energetické unie, k nimž patří zejména cíle v oblastech energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti i dlouhodobé cíle EU týkající se emisí skleníkových plynů. Stanovuje také kontrolní mechanismy.“

https://www.euroskop.cz/13/32450/clanek/energie-v-prosinci-2018/

  • Revize směrnice o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou (Proposal for a recast of the Internal Electricity Market Regulation)

„Hlavním objektem zájmu navrhované směrnice o trhu s elektřinou je koncový zákazník. Jeho role v novém tržním prostředí totiž nemá být pouze jako pasivní konzument, ale jako aktivní účastník trhu, který může produkovat a prodávat svoji vlastní energii. Podle odhadů by mohly v roce 2050 dodávky malých producentů a spotřebitelů tvořit více jak třetinu produkce OZE v elektroenergetice.“

https://www.euroskop.cz/13/32450/clanek/energie-v-prosinci-2018/

  • Revize nařízení o vnitřním trhu s elektřinou (Proposal for a recast of the Internal Electricity Market Directive)

„Cílem revize je přizpůsobení trhu s elektřinou nové situaci v energetice. Vzhledem k tomu že se do roku 2030 očekává nárůst podílu elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů na 55 % produkce, je potřeba trhy učinit flexibilnějšími a vytvořit mechanismy pro vyrovnávání jejich kolísavé produkce. Navrhované nařízení o trhu s elektřinou proto určuje pravidla pro kapacitní mechanismy, které mají zajistit dostatek dostupné kapacity pro vyrovnání této volatility. Právě podoba kapacitních mechanismů byla jedním z nejvíce sporných bodů reformy, jelikož návrh nařízení obsahoval limit pro emise elektráren zařazených do těchto mechanismů. Podle návrhu by do nich od roku 2025 nemohly být zařazeny výrobny emitující více jak 550 gramů emisí C02 na vyrobenou kWh. Toto ustanovení tak víceméně omezuje možnou státní podporu pro uhelné elektrárny, které nejsou schopné emisní limit splnit.“

https://www.euroskop.cz/13/32450/clanek/energie-v-prosinci-2018/

  • Návrh nařízení o připravenosti k rizikům v sektoru elektřiny (Proposal for a Regulation on Risk-Preparedness in the Electricity Sector and Repealing the Security of Supply Directive)

„Podle návrhu má být vypracována společná metodika identifikace rizik. Měl by být zaveden mechanismus pomoci mezi členskými státy, jehož pomocí by v případě elektroenergetické krize bylo možné rychle poskytnout přeshraniční pomoc.“

https://www.euroskop.cz/13/32450/clanek/energie-v-prosinci-2018/

  • Revize nařízení o agentuře ACER (Proposal for a recast of the ACER Regulation)

„Agentura ACER sdružuje národní regulátory energetických trhů (za ČR je to tedy ERÚ) a má na starosti koordinaci jejich činností, dohled nad celoevropským trhem a rozhodování přeshraničních sporů. Nová legislativa by měla posílit pravomoci agentury v oblasti dohledu nad plněním povinností provozovatelů přenosových a distribučních soustav a jejich evropských sdružení. Nové nařízení by mělo posílit také postavení agentury vůči národním energetickým regulátorům, a to pomocí vymezení pravomocí mezi ředitelem ACER a radou regulačních orgánů.“

https://www.euroskop.cz/13/32450/clanek/energie-v-prosinci-2018/

Jaký je stav schvalování Zimního balíčku? Na webových stránkách Evropské komise je k dispozici souhrnná tabulka s přehledem stavu schvalování jednotlivých návrhů:

Stav k 1. 1. 2019

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zdroje:

https://eur-lex.europa.eu/resource.html?uri=cellar:fa6ea15b-b7b0-11e6-9e3c-01aa75ed71a1.0001.02/DOC_1&format=PDF

http://fsr.eui.eu/wp-content/uploads/The-EU-Winter-Package.pdf

https://www.mzp.cz/cz/parizska_dohoda

https://ec.europa.eu/energy/en/topics/energy-strategy-and-energy-union/clean-energy-all-europeans

https://www.euroskop.cz/8440/28189/clanek/energie-v-listopadu-2016/

https://www.euroskop.cz/13/32450/clanek/energie-v-prosinci-2018/

https://www.cez.cz/edee/content/file-other/distribucni-sluzby/konference-2017/03_cirek_eru_cz.pdf

https://ec.europa.eu/eurostat/cache/infographs/energy/bloc-4c.html

Autor článku : Lucie Nesvadbová, stážistka v kanceláři Luďka Niedermayera