Big_loader_ajax

Že by přece?

13.09.2018

Ti, co sledují trable na politické scéně Spojeného království, jsou jistě trochu překvapeni tím, že tvrdý, chaosu plný Brexit není jediná možnost. Což by bylo dobře. V pondělí, za zavřenými dveřmi, jsme o tom mluvili s ministrem tamní vlády, a v úterý, na naší obvyklé schůzce "ve dvou", mi to potvrdil nás vyjednavač Michel Barnier.

Jak to tedy je a co by to znamenalo?

Text dohody o vystoupení je již dávno navržen a z cca 85 % je jeho text odsouhlasen vyjednavači obou stran. Smlouva upravuje hlavně práva občanů, finanční vyrovnáni a "přechodné období".

Pokud by byla uzavřena, změna v oblasti obchodu by byla po konci března, kdy UK Unii opustí, na cca 2 roky minimální - zejména pro pohyb zboží by se nic nezměnilo, stejně tak jako by se nezměnily povinnosti UK dodržovat s tím spojená pravidla a platby do rozpočtu Unie. Pokud by to smluvní partneři EU akceptovali, platily by pro UK i Unií vyjednané smlouvy. Během těchto dvou let by byl vyjednán nový režim, stojící na nové obchodní smlouvě (tedy již zřejmě nikoliv zapojení do společného trhu).

Je to cesta k maximálnímu snížení dopadu dopadu Brexitu na obchod i životy lidí, v horizontu dalších pár let. A tomuto v rámci možností happy-endu chybí 2 součásti:

Irský problém - dohoda, že mezi Severním Irskem a Irskem nesmí vzniknout "tvrdá hranice" a zároveň nesmí dojít k ohrožení integrity společného trhu EU je stále problém, připomínající nikoliv náhodou kvadraturu kruhu. A řešení pro obě strany přijatelné, zatím na stole není.

A nakonec, dohoda, kterou Michel Barnier snad dostane do situace, kdy text bude "celý zelený", musí získat hlasy poslanců na obou stranách kanálu. Zatímco na naší se mi to zdá nadějné, na straně druhé o tom existují vážné pochyby.

I tak, docela dobré zprávy, ne?

Autor článku : Luděk Niedermayer