Výsledky plenárního zasedání z 15. až 18. ledna
25.01.2018
Podpora využívání energie z obnovitelných zdrojů
Podpořil jsem postoj EP v 1. čtení, který podle mého názoru představuje rozumné řešení. Cíl podílu obnovitelných zdrojů 35 % do r. 2030 považuji za realistický a za příležitost pro EU udržet a případně posílit pozici lídra rozvoje moderních technologií v energetice. Vzhledem k narůstajícímu podílu obnovitelných zdrojů (včetně solární energetiky) ve světě a jejímu masovému využívání hlavně v asijských státech je to pro EU i otázka konkurenceschopnosti. Oceňuji, že prošel návrh na podporu samovýroby a ukládání energie, podle kterého by spotřebitelé mohli spotřebovávat vlastní elektřinu ve svých prostorách či nainstalovat zařízení pro skladování vlastní elektřiny. Tato elektřina by přitom nebyla zatížena poplatky nebo daněmi. Mělo by se tak zjednodušit zřízení malého obnovitelného zdroje energie pro domácnosti jako například střešní solární instalace. Cílem je zlepšit hospodaření s energetickými zdroji, ale ne za cenu, že se lidem a firmám zdraží náklady. V dohledné budoucnosti by tak energie rozhodně neměla být dražší, ale mohla by být spíše levnější. Ale zároveň bude její spotřeba i výroba více udržitelná a dodávky budou bezpečnější.
Energetická účinnost
Podpořil jsem kompromis v podobě 35% cíle energetické účinnosti do r. 2030. Znamená to mimo jiné pokračování v renovacích stávajících budov a výstavbu nízkoenergetických domů a domů s nulovou spotřebou energie. Zvýšení energetické účinnosti by mělo přinést úspory v řádu desítek miliard eur ročně a zvýšit energetickou bezpečnost EU omezením závislosti na dovozu energie z třetích zemí. V neposlední řadě pak zvýšení energetické účinnosti přinese úspory na nákladech spojených s energiemi, které platí domácnosti a firmy. Považuji to za směr, kterým bychom se rozhodně měli ubírat. Jsem jednoznačně pro zvyšování energetické efektivity budov, která představuje obrovský zdroj úspor. A myslím, že by veřejný sektor měl v tomto hrát velkou roli. Nicméně normativní požadavek na povinné tempo renovací jsem nakonec nepodpořil, neboť by mohl být kontraproduktivní. Věřím ale, že rychlé tempo těchto renovací bude součástí národních plánů.
Provádění makroregionálních strategií EU
Podpořil jsem zprávu z vlastní iniciativy, která se zabývá možnostmi rozvoje makroregionálních strategií při zachování stávajících omezení tzv. „tří ne“: žádné nové fondy EU, žádné dodatečné formální struktury EU a žádné nové právní předpisy EU. Z hlediska ČR je nejdůležitější Strategie EU pro dunajský region, do které je ČR aktivně zapojena, a proto je důležité zdůraznit pozitivní dopady, které má tato strategie na spolupráci mezi zúčastněnými zeměmi a regiony díky tomu, že posiluje mobilitu a vzájemnou propojenost všech druhů dopravy, prosazuje čistou energii, kulturu a cestovní ruch a především posiluje přímé kontakty mezi lidmi a prohlubuje soudržnost mezi regiony a zeměmi, které se této strategie účastní.
Kontrola vývozu, přepravy, zprostředkování, technické pomoci a tranzitu u zboží dvojího užití
Podpořil jsem návrh nařízení, které mimo jiné obsahuje opatření zakazující vývoz technologií v oblasti dohledu do autoritářských režimů a do států, které porušují lidská práva. Je totiž nutné reagovat na to, že druh zbraní, které se nejvíce používají v ozbrojených konfliktech, se v průběhu času změnil a i nadále se rychle mění. Ten, kdo se těmto změnám včas nepřizpůsobí, riskuje porážku. Typ zbraní, které jsou stěžejní ve válečných konfliktech 21. století, se mění a na významu nabývají digitální zbraně. Kybernetické technologie se používají ke špionáži nepřátel a k manipulaci protivníků. Proto EU musí na tuto hrozbu reagovat a zařadit kybernetické technologie do režimu EU pro kontrolu vývozu, aby se tato technologie nepoužívala k závažnému porušování lidských práv, a nepodrývala se tak bezpečnost, demokracie, pluralita a svoboda projevu.
Správa energetické unie
Podpořil jsem zprávu, která usiluje o vytvoření efektivního systému řízení v rámci energetické unie. Ten je nezbytný pro to, aby závazky vyplývající z Pařížské dohody a vtělené do práva EU v podobě podílu obnovitelných zdrojů energie či cíle energetické účinnosti mohly být úspěšně splněny. K tomu by mohl přispět rozvoj přeshraniční spolupráce prostřednictvím přeshraničních partnerství zaměřených na hospodárné zavádění inteligentních sítí, obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti. Jedním z těchto přeshraničních partnerství by mohla být i středozápadní Evropa zahrnující i území ČR. Větší a efektivnější spolupráce by měla vést k vyšší efektivitě využívání obnovitelných i konvenčních zdrojů energie a hlavně k podpoře těch nejvíce efektivních projektů (jako větrné elektrárny na moři, přeshraniční projekty podporované městy). Komise by následně měla zřídit specializovanou finanční platformu na jejich podporu.
Provádění směrnice o uznávání odborných kvalifikací a nutnost reformy odborných služeb
Podpořil jsem zprávu z vlastní iniciativy, která vyzývá členské státy k odstranění přetrvávajících nadměrných překážek při uznávání odborných kvalifikací. Jedná se o komplexní problematiku cca 5500 regulovaných povolání v EU, na která se nevztahuje v absolutní podobě volný pohyb pracovníků, ale členské státy mohou stanovit určité požadavky pro výkon těchto povolání. Pravidla týkající se regulovaných povolání, podle nichž je pro výkon dané činnosti nutné získat určitou odbornou kvalifikaci, jsou obvykle stanovena na ochranu cílů obecného zájmu, jako jsou ochrana veřejného zdraví, spotřebitele, životního prostředí atd. V oblastech, v nichž přístup k povolání není harmonizován na úrovni EU, je na každém členském státu, aby rozhodl, zda bude povolání v mezích zásad nediskriminace a proporcionality regulovat. Právě uplatňování zásad nediskriminace a zejména pak proporcionality je ale slabým místem dnešní praxe, a proto by tímto směrem měly členské státy i Komise napřít své úsilí.