Big_loader_ajax

Současné Maďarsko: Přehled vývoje a aktuální situace

20.05.2020

K pochopení soudobého vývoje a stavu Maďarska, je důležité přihlédnout k jeho historickému vývoji, který zemi formoval. Cílem článku není vynášet hodnotící soudy, ale sumarizace stávajícího nejen politického tamního systému s jistou komparací k ostatním státům v rámci Evropské unie. Jelikož v současné době se status Maďarska, s ohledem a důrazem na tzv. evropský demokratický standart, v mnoha odvětvích politického a společenského života, zcela vymyká.
  1. Historie

Maďarsko má jednoznačně kontroverzní historický vývoj, respektive bylo dějištěm rozporuplných dějinných událostí, kdy se ocitlo, jak na straně „viníka“, tak na straně „oběti“. S těmito milníky se snaží vyrovnat po celou dobu své existence.

K výraznému zmenšení země (zhruba o ¼) došlo v červnu 1920, jako důsledek Trianonské smlouvy (součástí pařížských mírových dohod, ukončení 1. světové války). V této době se jednalo o ztrátu nejen půdy, ale také maďarského obyvatelstva, které zhruba čítalo 3 mil. Maďarů, to zůstalo za hranicemi země. Tato smlouva přináší, i v dnešní době, v rámci mezinárodních vztahů negativní konotace. Jako důsledek neakceptace mírových dohod z let 1919-1920 Hitlerem, se stalo právě Maďarské království (oficiální soudobý název) přirozeným partnerem nacistického Německa, hlavně pro tehdejšího vůdce – regenta Miklóse Horthyho. Zmíněná spolupráce měla negativní vliv na další poválečném uspořádání. Maďarsko se dostalo pod správu Spojenecké komise, ovšem s dominancí Sovětského svazu. Na maďarském území byl ponechán sovětský vojenský kontingent, jako jeden z výsledků mírových jednání v Paříži. V letech 1945-48 došlo k pozemkovým (půda velkostatkářů a církve byla přerozdělena bezzemkům a drobným rolníkům) a měnovým (důsledek nejen hyperinflace) reformám.

V srpnu 1949 byla vyhlášena Maďarská lidová republika a přijata socialistická ústava, podle vzoru sovětské ústavy z roku 1936. V zemi docházelo k politickým i občanským čistkám. Proces stalinizace na ekonomické i politické rovině byl zastaven až nástupem reformního komunisty Imre Nagye, který prosazoval a následně vyhlásil neutralitu Maďarska (dne 01.11.1956), která byla podpořena i ze strany lidu předcházející revolucí. Maďarská revoluce byla ze strany Sovětského svazu krvavě potlačena a „dosazen“ byl János Kádar, prosovětský faktický vládce v letech 1956 – 1988, Kadár je spojen s érou tzv. gulášového socialismu.

V lednu 1989 bylo vydáno usnesení, které podpořilo události z roku 1956 a které je označilo jako lidová povstání (do té doby označeno jako kontrarevoluce). V říjnu 1989 byla pozměněna ústava, bez nádechu komunistické ideologie. Jako druhá země, po Polsku, se Maďarsko vymanilo z vlivu Sovětského svazu.

  1. Nástup Fidesz a vláda Viktora Orbána

V roce 1998 vyhrála volby pravicová a nacionalisticky laděná strana Fidesz, v jejímž čele stanul Viktor Orbán. Strana znovu vyhrála parlamentní volby v roce 2010, 2014 a 2018. Z uvedeného je zřejmé, že v čele vlády nebyl Viktor Orbán nepřetržitě, po prvním volebním období strávil 8 let v opozici, v této době docházelo k jisté formě radikalizace jeho strany, pod jejímž tlakem se postupně ubíralo i obyvatelstvo směrem k nacionalismu. Významná je jeho angažovanost v roce 2006, kdy odmítl akceptovat vítězství socialistů a po volbách organizoval mohutné masové demonstrace. 

V roce 1998 započala příprava penzijní a celkově sociální reformy (přechod na systém od r.2000). Viktor Orbán prosadil zavedení dvoupilířového penzijního systému, který v té době byl vzorem ostatním postkomunistickým státům. V roce 2011 musel Orbán řešit náklady na odvrácení státního bankrotu, došlo tedy k převodu prostředků ze soukromého pilíře (jím vytvořeného) zpět do pilíře státního (průběžného), mnohdy je toto převedení označováno jako určitá forma znárodnění.

V roce 2010 vyhrává s převahou, po obdobích v opozici, strana Fidesz. Maďarsko se nachází v hluboké makroekonomické krizi (následek státního zadlužování, celosvětové ekonomické krize v roce 2008 a plynové krize na Ukrajině v roce 2009), též krizi sociální a politické.

Ke snižování vnitřního dluhu, což byla podmínka poskytnutí sanační půjčky ze strany MMF a Světové banky, sloužila série zavedených sektorových daní (energetické, telekomunikační, maloobchodní, hlavně ale daně bankovní). Daňová reforma v roce 2012 zavedla taktéž lineární formu daně z příjmu fyzických osob ve výši 16 %, zavedla také snížené daně z příjmů právnických osob (menší a střední firmy) ve výši 10 %. Tato podpora firem byla kompenzována zvýšením DPH na 27 %, nejvyšší sazba z členských států EU (platí do dnes).

Úpadek základních rysů demokracie, Zdroj: Freedom HouseJiž počátky jeho vlády byly velmi populisticky zaměřené, velkou dikci kladl na národní identitu. V souvislosti s historickým vývojem Maďarska byly vnímaný jeho kroky, uvnitř republiky, obzvlášť kladně. V roce 2011 byl vydán kontroverzní tzv. Krajanský zákon, jedná se o faktické prohlášení ideje Velkého Maďarska, kdy lidé maďarského etnického původu, pobývající mimo území Maďarské republiky (oficiální označení 1989-2019) nabyly garance stejných práv, jako regulérní obyvatelé, podmínkou je přijetí maďarského občanství (ovšem mnohé státy EU neuznávají dvojí občanství, může dojít ke ztrátě občanství současného). V intencích tohoto zákona „sjednotil“ Orbán Maďary, jelikož mnozí tento zákon vnímají i dnes jako jistou formu satisfakce poválečných mírových dohod. Tento svazek mezi státem a občanem vyvolal značné nacionalistické vášně (např. maďarsko-slovenský spor). Podle informací maďarské vlády nabylo dobrovolně v důsledku tohoto zákona občanství již 1 mil. Maďarů žijících převážně na Slovensku, Srbsku, Rumunsku či Ukrajině. Je nutné si uvědomit, že tento zákon nevede k tzv. efektivnímu občanství (rozsudek Nottebohm u Mezinárodního soudního dvora). Pro vládnoucí stranu ovšem důležitější výsledek, došlo k rozšíření počtu potencionálních voličů, tedy k přínosu volebních hlasů.

Od roku 2012 dochází konstantně k postupnému přijímání sporných zákonů.

Obrázek: Úpadek základních rysů demokracie, Zdroj: Freedom House

  1. Hybridní demokracie a Freedom House

Organizace Freedom House (dále jen „FH“), nevládní nezisková organizace, která si klade za cíl chránit politickou svobodu, demokracii a lidská práva (pozn. založena roku 1941 Eleanor Rooseveltovou), a která je uznávaným mezinárodním hodnotitelem politické situace (formou indexů), označila Maďarsko v roce 2019, jako první ze zemí Evropské unie, v kategorii „hybridních režimů“. Obzvláště nízké hodnocení od FH, dle její metodologie, obdrželo za podkategorie „demokratická vláda“, „korupce“ a „nezávislá média“.

Obrázek: „Freedom House je součástí Sorosovy říše, financován Sorosem a nyní slouží Sorosově volební kampani“, Reakce vlády po zveřejnění výsledků organizace Freedom House, Zdroj: oficiální stránky maďarské vlády (https://www.kormany.hu/hu/miniszterelnoki-kabinetiroda/hirek/reagalas-a-freedom-house-jelentesere)

  1. Masmédia a povinná literatura

Zákony, zpřísňující činnost masmédií jako nezávislých institucí, vznikají v Maďarsku již od roku 2012. Koncem roku 2018 došlo zároveň k fúzi stovek titulů a stanic v rámci „strategického národního zájmu“ do provládní Středoevropské tiskové a mediální nadace (CEPMF), v podstatě došlo k tomu, že majitelé většiny maďarských provládních médií vložili svá aktiva do nadace, která se stala dominantním pravicovým mediálním konglomerátem. 

Jedná se celkem o 14 mediálních společností s 476 tituly, včetně televizních stanic, rádiových stanic, zpravodajských webů, regionálních deníků, ale i bulvárních a sportovních deníků.

Mediální zákon přijatý v roce 2011 stanoví, že takovému spojení musí zabránit maďarský kontrolní orgán, antimonopolní úřad. Vláda vydala nařízení, v němž udělila nadaci CEPMF status organizace s „národní strategickou důležitostí“, tedy souhlas antimonopolního úřadu nebyl zapotřebí. Jedná se o krok, po kterém nelze hovořit na území Maďarska o svobodném tisku. V rozmezí let 2010–2018 vydala vláda celkem 1,2 miliardy EUR za inzerci v médiích náležících k CEPMF (Orbánova vláda v jejím druhém a třetím období vlády vydala 235 mil. EUR na tzv. „vládní informační kampaně“). Je tedy prokazatelné, že k financování CEPMF dochází zcela či částečně ze státní pokladny, rovněž vládní (státní) inzerce jsou důležitým zdrojem příjmů maďarského mediálního trhu.

V médiích, která nejsou součástí CEPMF, neexistuje reklama od státních institucí, v důsledku neloajality s vládní stranou nedochází ani k zadáváním inzercí ze strany soukromého sektoru, ovšem bez inzerce, která se stala v současné době hlavním zdrojem příjmů většina médií na světě, nelze médium udržet v chodu. V mnoha případech nezávislá média tuto finanční ztrátu neustálo, došlo k následnému odkupu, nový majitel vyměnil šéfredaktora, a i směr celého média. Vůči nezávislým novinářům a nevládním žurnalistickým organizacím využívají provládní média strategii očerňování, využití dezinformací, spojují nezávislé novináře s maďarsko-americkým finančníkem Georgem Sorosem či novináře odsuzují za podporu imigrantů, ad absurdum v souvislosti s homofobní kampaní vlády dochází k hanlivým nařčením novinářů z homosexuality.

Školská reforma a nové národní učební osnovy pro základní a střední školy, nejen s ohledem na povinné seznamy literatury (kam byly přidáni nacionalističtí a antisemitští spisovatelé jako Albert Wass, který byl za válečné zločiny odsouzen k smrti), mají nacionalistický nádech, propagují ideologii nacionalismu a nedávají prostor nutné akademické svobodě, respektive neposkytnutí prostor pro svobodu myšlení a obzvlášť pro myšlení kritické. Tyto národní osnovy jsou kritizovány celosvětově z akademických půd, kde se hovoří o znovunastolení autoritářské vzdělávací politice. V nových učebních osnovách jsou centrálními pojmy slova jako „národ“, „identita“ nebo „rodina“, je zde kladem důraz na národní identitu a harmonický život rodiny. Pro pochopení vnímání národní identity společně s vlasteneckými prvky v maďarském kontextu je však nutné znovu přihlédnout k jejich historickému vývoji, jejich emocionální vnímání slova „národní“ je ve středoevropském prostoru ojedinělé (nejblíže k nim vnímají, dle sociologického hlediska, národní identitu a vlastenectví Poláci).

Přestože osnovy vykazují snahu o multidisciplinární přístup, zajímavou pasáží, s důraznou dikcí, je v osnovách obrana a ochrana vlasti, kde se zdůrazňuje, že i maďarský občan je její součástí. Proti této reformě se vyhradili učitelé, ale i Maďarská akademie věd (ta je jistý čas na svých právech a výkonech také omezována) či maďarské univerzity.

Obrázek: Vlastnictví médií po fúzi do nadace (CEPMF), Zdroj: https://meanwhileinbudapest.com/

  1. Akademické svobody, kulturní scéna, gender a genderová studia

V roce 2018 došlo ze strany vlády k omezení rozpočtu pro rok 2019 Maďarské akademie věd (dále jen “MTA“), ke snížení o 40 %. Rovněž začátkem roku 2019 vláda na potřebné finanční dary (prostředky) vyhlásila výběrové řízení, těmito kroky došlo k postupnému převzetí a k dohledu nad financováním výzkumu nejvýznamnější vědecké instituce v Maďarsku. Jedná se o ohrožení nezávislé vědecké komunity, což může vést k stagnaci vědy, školství i ekonomiky. Svobodný výzkum je jedním z klíčových odvětví, do kterého investují všechny rozvinuté země světa.

V srpnu v roce 2018 došlo vládní vyhláškou ke zrušení vysokoškolského oboru genderová studia, jako samostatného vědeckého oboru. 

V návaznosti na genderovou tematiku došlo v březnu 2020 k vládnímu návrhu zákona (nyní projednáváno ve výborech parlamentu), který nahrazuje v civilním rejstříku pojem „pohlaví“ za pojem „pohlaví při narození“, respektive „biologické pohlaví založené na primárních charakteristikách a chromozomech“. Pasy, občanské průkazy či řidičské průkazy přejímají údaje z tohoto rejstříku, dochází rovněž k zamezení možné změny pohlaví či k zamezení výběru jména u translidí. Pokud dojde k přijetí takové legislativy, dostane se do rozporu s evropskou judikaturou, což nabízí její napadení u maďarského nejvyššího soudu i u Evropského soudu pro lidská práva.

Obrázek: Index genderové rovnosti, Zdroj: European Institute for Gender Equality

V této souvislosti je nutné zmínit, že Maďarsko taktéž neratifikovalo Istanbulskou úmluvu, nejedná se ani tak o právní dokument, jako o dokument ideologický, maďarský parlament naopak v květnu 2020 přijal usnesení proti Istanbulské úmluvu (dále jen „IÚ“), která je zaměřena proti domácímu a sexuálnímu násilí, nuceným sňatkům, ukotvuje poskytnutí pomoci obětem, rovnoprávnost muže a ženy, nestereotypní genderové role a další, á propos také je v textu opakovaně použit termín „gender“. Mnoho odpůrců IÚ využívá zkresleného výkladu a nepravdivé prezentace obsahu, která je poté v těchto intencích podána veřejnosti (pozn. Orbánova vláda úmluvu podepsala v roce 2014, ale nedošlo k ratifikaci).

Nový divadelní zákon, schválený dne 11.12.2019 maďarským parlamentem, znamená faktické omezení financování divadel a centralizaci, dochází k přesunu instituce Národního kulturního fondu (dále jen „NKA“), zdroj podpory pro nezávislou kulturní scénu, pod Ministerstvo lidských zdrojů (rovněž pod toto ministerstvo patří školství, zdravotnictví a sociální věci). Ministerstvo lidských zdrojů má zároveň stanovit dotační podmínky a dosazovat ředitele městských divadel, v tomto úkonu dojde k ohrožení politické nezávislosti. U nezávislých divadel může i dojít k jejich zániku, jelikož se příspěvky mají odvíjet od grantů, dojde k zrušení dosavadních příspěvků na soubor či instituci jako celku (faktická nemožnost platit provozní náklady). NKA byla založena po pádu socialismu a přerozdělovala finance jako podporu, jednotlivcům i institucím, také přispívala na mezinárodní projekty a spolupráce. V současné době do rozpočtu divadel přispívá cirka ze 2% město, z 98% stát. Proti novele zákona došlo k odporu široké veřejnosti a byla nakonec mírně, před přijetím, pozměněna (změna se týkala provozních nákladů u nezávislých divadel a formy jmenování ředitelů divadel městských).

Již roku 2010 došlo k zrušení Ministerstva kultury (přesun části odborů pod Ministerstvo lidských zdrojů), ovšem byla vytvořena Maďarská akademie umění (dále jen „MMA“), ta přerozděluje finanční zdroje na základě věrnosti straně a dle náplně (významu) uměleckých děl. Přestože byla roku 2016 odepřena NKA velká část jejích pravomocí, zatím zůstává hlavním zdrojem podpory nezávislé kulturní scény.

  1. Financování nevládních organizací a migranti

Nevládní organizace jsou důležitou složkou občanské společnosti, zajišťují cennou podporu demokratickému systému státní správy.

V roce 2017 byl přijat zákon omezující zahraniční financování nevládních organizací, jinak také nazývaný „Stop Soros“, ovšem problematika a „omezování“ neziskového nevládní sektoru trvá již od roku 2014, dochází k postupnému krácení financování, napadání nevládních neziskových organizací z čerpání norských fondů a z podpory opozice. Dochází k nařízeným auditům a k neobvykle častým kontrolám ze strany úřadů. Na základě inkriminovaného právního předpisu by maďarská vláda "identifikovala" nevládní organizace, které považuje za "organizace podporující migraci", což je dle vlády nežádoucí a může vést k jejich faktickému zrušení. Maďarsko též definovalo nelegální migraci jako organizovanou činnost, která osobám, jež nečelí nebezpečí pronásledování, neoprávněně pomáhá požádat o azyl nebo získat povolení k pobytu v Maďarsku

Evropská komise (dále jen „EK“) se obrátila ohledně tohoto zákona na Evropský soudní dvůr (dále jen „SDEU“), dle stanoviska generálního advokáta SDEU není tento zákon slučitelný s principem volného pohybu kapitálu ani s dalšími zásadami EU, jako je právo na soukromý život nebo ochrana osobních údajů. Dále zákon odporuje svobodě shromažďování, projevu a pohybu, tyto práva vyplývají mimo jiné i z práva mezinárodního. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) též maďarskou vládu ještě před přijetím zákona vyzval, aby od nejnovějšího návrhu upustila z důvodů, že návrhy, pokud budou přijaty, mohou připravit lidi, kteří byli nuceni uprchnout ze svých domovů, o nutnou pomoc a služby, a roznítí napjatou veřejnou debatu a nárůst xenofobních postojů.

Příspěvky přicházející organizacím (podporující dle vlády migraci) ze zahraničí, jejichž roční výše překročí 7,2 mil. HUF, se musí povinně registrovat a rovněž je povinností zveřejnit podrobnosti o dárci. Pokud tak organizace neučiní, hrozí jim vysoké pokuty nebo zákaz působení.

Zákaz či regulace nevládních organizací, které pomáhají migrantům – vláda zdůvodněje tvrdá opatření národní bezpečností, další překážkou je nutnost povolení úřadů (vlády), také je uvalena daň na dary ze zahraničí až ve výši 25 %. Do Maďarska mají zakázaný vstup organizace či osoby (cizinci), obzvlášť pohraničí (ohnisko napětí), kteří se zabývající takovou formou činnosti. Všechny tyto opatření mají za úkol umlčet nevládních organizace, které upozorňují na porušování lidských práv.

Nevládní (a jiné mezinárodní organizace) patří bez pochyb k nejspolehlivějším a nejcennějším partnerům při řešení uprchlické krize. Žadatelům o azyl nabízejí relevantní informace, právní poradenství, provozují přijímací a pečovatelská střediska, čímž ulehčují práci členským státům. Samozřejmě je žádoucí hledání azylu odlišovat od nelegální migrace

  1. Podpora rodin

Strana Fidesz staví svůj politický program, mimo jiné, jako podporující v posílení vazeb státu k početným maďarským menšinám žijících v sousedních státech, ale také na hlubokém zájmu státu o rodinu. Je nutné podotknout, že i akcentace křesťanství stranou Fidesz (vliv víry, posiluje tradiční formu rodinu de iure) se projevuje i v rámci sociální politiky vládnoucí strany – zájmem o rodinu a tradičnost domácností. Maďarsko, v reakci na demografický trend - pokles natality, se snaží prostřednictvím Zákona k podpoře porodnosti právě natalitu posílit (pro tento zákon hlasovala i opozice). Zákon (a podobné) jsou reflexí na demografickou situaci Maďarska, kdy v Maďarsku v posledních letech dochází k přirozenému úbytku obyvatel, kdy počet zemřelých převyšuje počet narozených, v roce 2018 dle Eurostatu došlo k přirozenému úbytku obyvatel o -3,9 ‰, tento úbytek obyvatelstva potvrzuje i OSN, která uvádí, že populace se rekordně snižuje v zemích východní a střední Evropy, vedle Maďarska sem patří i Polsko, Chorvatsko či Rumunsko. Metodu, která je v posledních letech obvyklá v západní Evropě, kdy se ubývající obyvatelstvo doplní migranty, Orbán kategoricky odmítá.

V roce 2019 strana Fidesz prosadila, že ženy, které budou vychovávat nejméně čtyři děti, budou navždy osvobozeny od daně z příjmu, během roku 2020 chce strana zavést toto pravidlo i u žen vychovávající děti 3. Orbánova vláda rovněž schválila štědrou podporu, nejen finančního rázu. Některé body programu fungují již od roku 2020, další budou fungovat v rámci let následujících.

Obrázek: Predikce kumulativní procentuální změny populace, Zdroj: The Economist

Podpora navržena ve formě:

  • dotované státní půjčky k pořízení vlastního bydlení, pro rodiny s nejméně dvěma dětmi
  • dotaci ve výši 2,5 milionu HUF na nákup auta se 7 a více sedadly pro rodiny s 3 a více dětmi
  • poskytnutí bezúročné půjčky ve výši 10 mil. HUF manželům, kteří mají v úmyslu mít děti, za podmínek, že je ženě nejvýše 40 let, alespoň jeden z manželů je zaměstnán, oba manželé mají čistý trestní rejstřík a oba jsou bez daňových dluhů. Po narození 1dítěte se splácení úvěru pozastaví na 3 roky, po narození 2 se splácení opět zastaví na tři roky a 1/3 jistiny úvěru se škrtne. Pokud se narodí 3 dítě, rodina nebude muset již splácet nic
  • prarodiče mohou čerpat „rodičovskou dovolenou“, za podmínky souhlasu rodičů dítěte
  • vytvoření 21 tis. míst v jeslích, aby se umožnil matkám brzký návrat na pracovní trh

Porodnost se snaží v současné době podporovat všechny státy EU, mnoho států má i velmi štědrou rodinou politiku, ze které profitují i děti samoživitelek, děti nesezdaných párů či děti adoptované. Toto neplatí v Maďarsku, Fidesz uvedl, že akční plán na podporu rodin je v duchu křesťanského dědictví a má prospět pouze rodinám tradičního typu. Nyní Orbánům kabinet jedná o bezplatném poskytnutí IVF (umělé oplodnění), dojde k převedení několika klinik, zabývající se neplodností, pod státní kontrolu. Zatím nejsou jasné podmínky nároku IVF.

Obrázek: Změna populace v EU během roku 2018 na 1000 obyvatel, Zdroj: Eurostat

  1. Pracovní právo

Vláda nařídila dne 12.12.2018, že zaměstnavatel může zaměstnanci nařídit pracovat až 400 hodin ročně přesčas (z původních 250 hodin), ze strany zaměstnavatele mají být nahrazovány nebo finančně kompenzovány v časovém horizontu až tří let. Novela zákoníku práce umožnila nařídit zaměstnavatelem odpracování ve výši až 250 přesčasových hodin ročně bez souhlasu zaměstnance, až 400 přesčasových hodin ročně s jeho souhlasem. Svobodná vůle zaměstnance, dle odborů, nemá žádný prostor, souhlasu zaměstnance s odpracováním horní hranice ročních přesčasů může zaměstnavatel dosáhnout nátlakem či hrozícím snížením mzdy.

Již zákoník práce z roku 2012 zhoršil postavení zaměstnanců a ztížil činnost odbor. Opozice označila zákon jako otrokářský, společně s odbory tvrdí, že se jedná o novelu zákoníku práce, kterou uvítají nadnárodní společnosti a Maďarsko se stane „lacinou montovnou“ Evropy. Bezpochyby jde o snižování nákladů na práci a nehumánnímu přizpůsobování lidského kapitálu požadavkům maďarského trhu, který soupeří s jinými východoevropskými státy o přízeň velkých firem a zahraničních korporací.

  1. Ústava a Ústavní soud

Nová Ústavu Maďarska platí od 01.01.2012, tento základní zákon nahradil Ústavu, která byla ještě z dob Maďarské lidové republiky (vznik 1949, ta ovšem byla v roce 1898 značně novelizována, změněno a vytvořeno bylo více než sto článků, beze změn zůstalo pouze osm paragrafů ze sedmdesáti osmi).

Ústava změnila nejen název státu (z Maďarské republiky na Maďarsko), ale také rozšířila oblast pravomocí centrální maďarské banky o možnost působit jako finanční regulátor, zavázala parlament k transparentnímu a udržitelnému rozpočtu, reformovala moc soudní a také posílila moc výkonnou moc (tu nyní reprezentuje premiér Viktor Orbán a jeho strana Fidesz). Preambule Ústavy je sepsána v duchu státotvorného romantismu, vyjadřuje hrdost maďarského národa, klade důraz na křesťanství, suverenitu územní, politickou a kulturní. V Ústavě jsou obsaženy moderní konstitutivní hodnoty západního světa garantující právní jistotu, ochranu základních lidských práv a dluhový strop. Článek 1 Ústavy, "Maďarsko chrání stav manželský, pojímaný jako manželské spojení muže a ženy, založené na jejich dobrovolném souhlasu; Maďarsko rovněž chrání rodinu, kterou uznává jako základ pro přežití národa. Sňatek a vztahy mezi rodiči a dětmi jsou základem rodiny" je koncipován jako hodnotový odkaz křesťanské tradice, garantuje ochranu rodiny, manželství (pevně definované jako svazek muže a ženy). Ústava tedy nepředpokládá homosexuální manželství, Evropský soud pro lidská práva judikoval, že tradiční pojetí není v rozporu s Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a svobod.

V Ůstavě došlo také ke změně vnímání občanství a národa, v předešlé Ústavě se objevuje spojení „My, lidé“, v současné Ústavě je spojení nahrazeno „My, členové národa“, to implikuje občanství na bázi etnicity. Toto ustanovení a přijetí zákona, o dvojím občanství, následná úprava volebního zákona, který umožňuje Maďarům v parlamentních volbách volit bez nutnosti trvalého pobytu v Maďarsku, vede k jisté deteritorializaci maďarského občanství.

Ustanovení, „Lidský plod je chráněn od početí“, lze vykládat protiinterrupčně, což by mohlo vést k omezení potratů, a to i v případě, že zákon, který umožňuje potrat až do 12. týdne těhotenství nebyl zatím pozměněn (pozn.: vládní kampaň o potratech – uvedení billboardů s vyvinutými plody, odrazující od potratu z finančních prostředků EU). Nejen tato kampaň a další vládní opatření byla již kritizována ze strany OSN v únoru 2013, prostřednictvím Výboru pro odstranění všech forem diskriminace žen. Výbor zdůraznil práva žen na sebeurčení, zároveň vyzval Maďarsko, aby došlo k zajištění přístupu k potratu každé ženě, bez povinného poradenství, které je považováno za nepřiměřenou povinnost, stát by neměl zasahovat do reprodukčního práva žen. Zdůraznil, že by vláda měla zastavit kampaň, která stigmatizuje potrat.

Dle Ústavy nese Maďarsko odpovědnost za všechny Maďary, tedy i žijících v zahraniční (okolo 5 mil. obyvatel), a deklaruje jim volební právo.

Kontroverzním je také článek 8 odstavec 3, který umožňuje parlamentu a místním samosprávám omezit obývání vymezených veřejných prostor.

Ministerstvo spravedlnosti má dle Ústavy pravomoc jmenovat předsedy správních soudů a dohlížet na jejich rozpočet (narušení dělby moci demokratického zřízení a právního státu).

Ústava také uvaluje na opoziční socialistickou stranu (MSZP je nástupkyní MSZMP, vládnoucí komunistická strana v letech 1956-1989) odpovědnost za zločiny komunismu. Výslovně ústava hovoří o MSZMP jako o zločinecké organizaci.

K schválení řady zákonů je vyžadována dvoutřetinová většina, což znesnadní budoucím vládám zákony měnit.

Ústava již nepočítá se závaznými petičními občanskými iniciativami, v předešlé ústavě platilo, že pokud u petice došlo k zisku 50.000 podpisů, parlament se věcí musel zabývat. Dále je v současné ústavě stanovena padesátiprocentní účast oprávněných voličů pro platnost referenda.

Nová ústava nadměrně používá odkazů (více než 50) na ústavní zákony pro podrobnější právní úpravu, což může celý právní systém a hierarchii zákonů značně komplikovat.

Kontroverzním návrh, který ovšem do Ústavy neprošel byla váha volebních hlasů voličů s dětmi, tedy její větší váha oproti bezdětným voličům (rodiče by tak získají právo volit za nezletilé potomky).

Ústavní dodatky:

  • ústavní dodatek z roku 2018, který byl přijatý společně se zákony „Stop Soros“, brání příslušníkům „cizích populací“ usadit se v Maďarsku
  • ústavní dodatek (č.2) stanovuje povinnost registrace voličů, dodatek je reakcí na pokles podpory strany Fidesz pod 50% (ÚS označil tuto novelizaci za protiústavní)
  • Třetí ústavní dodatek mezi kardinální zákony přidává i oblast nákupu zemědělských polí a lesů, tak, že veškeré zákony mohou být schválené pouze 2/3 většinou v parlamentu, jako reakce na aféru ohledně zemědělských reforem a skupování půdy bohatými oligarchy
  • ústavní dodatek (č.4) odejímá Ústavnímu soudu některé pravomoci pro přezkum ústavních zákonů a zároveň ruší veškeré jeho rozhodnutí do roku 2012 (reakce na označení ÚS několika zákonů jako protiústavních, následně některé ze zamítnutých zákonů byly znovu prosazeny)
  • Šestý ústavní dodatek otevírá možnost vydat nové právní předpisy, určené ke zvládnutí teroristické hrozby, k nim patří i možnost vlády přijímat mimořádná opatření, včetně případné mobilizace armády, možnost vyhlásit v případě nebezpečí teroristického útoku "stav teroristické hrozby", pokud vysloví souhlas 2/3 členů zákonodárného sboru.
  • ústavní dodatky ohledně omezení nezávislosti Centrální maďarské banky (kritika ze strany EU i ECB)

Ústava výrazně oslabuje pravomoci Ústavního soud (také „ÚS“), sice, po vzoru německého ústavního soudnictví, přiznává instituci důležitost (pravomoc rozhodovat o ústavních stížnostech proti rozhodnutím obecných soudů). Ale v mnohém Ústavní soud omezuje, dle Ústavy má ÚS výhradně řešit procedurální otázky, tedy posuzovat, zda byl daný zákon přijat předepsaným způsobem, ale nemá zkoumat věcný obsah zákona. ÚS je znemožněno využívat starší judikaturu (před rokem 2012) jako precedens. ÚS nesmí přezkoumávat zákony týkající se fiskální a daňové politiky (podmínkou je překročení státního dluhu 50 % HDP). Abstraktní actio popularis (možnost, kdy každý mohl napadnout neplatnost jakékoli normy před ústavním soudem) byla změněna na standardní proceduru (protiústavní zásah orgánu veřejné moci). Došlo ke zvýšení počtu ústavních soudců (původně 11, nyní 15), vládnoucí strana Fidesz poté jmenovala další čtyři členy. Upraven byl také věk odchodu do důchodu (u soudců a státních zástupců), původní odchod v 70 letech se posunul na 62 let, toto pravidlo je vnímáno jako diskriminační, jelikož celá řada soudců, včetně soudců ÚS, by musela opustit svou funkci (parlament poté mohl jmenovat nástupce ještě před koncem jejich funkčního období). Ani čl. R Ústavy ani čl. 28 Ústavy, upravující interpretační povinnosti soudů, nezmiňují mezinárodněprávní závazky Maďarska, taktéž ani kapitola „svoboda a odpovědnost“ neobsahuje zmínku o mezinárodních smlouvách na ochranu lidských práv, je proto obzvláště důležité odvozovat tuto povinnost z čl. Q (2), podle kterého „Maďarsko zajistí shodu mezi mezinárodním právem a maďarským právem tak, aby dostálo svým závazkům vyplývajícím z mezinárodního práva.“

  1. Nouzové stavy spojené s uprchlickou krizí, s COVID-19 a vládní dekrety

Jistý „nouzový stav“ platí v Maďarsku již 5 let, tento stav byl vyhlášen v březnu 2016 jako reakce na masovou migraci. Každý půlrok je nouzový stav prodlužován vládnoucí stranou Fidesz. V rámci tohoto stavu lze pozastavit platnost zákonů či jejich částí, prakticky umožňuje vládnoucí straně zadržovat žadatele o azyl v tranzitní oblasti (na státních hranicích), nebo také v některých případech též obcházet zákon o veřejných zakázkách. V červnu 2018 maďarský parlament schválil balíček protiimigračních zákonů (zavádění trestů za podporu nelegální migrace, postihovat nevládní organizace, které pomáhají migrantům etc., tzv. „Stop Soros“ balíček).

Evropská komise v červenci téhož roku poslala kvůli těmto zmíněným zákonům Maďarsko před Evropský soud. 

Dalším proviněním bylo odmítnutí uprchlických kvót, tím porušilo Maďarsko povinnost vůči EU (k tomuto závěru dospěl SDEU dne 01.04.2020).

Od 11.03.2020 platí v Maďarku nouzový stav v souvislosti s šířením COVID-19, nouzový stav umožňuje vládě řídit stát pomocí dekretů (do 15 dnů musí být potvrzeno Parlamentem). Stav umožňuje mimo jiné kontrolu nad novináři tím omezuje pluralismus médií a zavádí jistou formu cenzury. V případě záměrného šíření nepravdivých poplašných zpráv nebo za kritiku vlády, stanovuje až 5leté tresty vězení.

Dne 13.03.2020 byl vydán dekret o přebrání kontroly maďarské armády v desítkách strategických firem (seznam 84 firem), například petrochemická společnost Mol, jaderná elektrárna Paks, síť supermarketů Auchan, farmaceutické firmy, vodárenské firmy a plynařské podniky. Armáda má sledovat činnost a podávat hlášení akčnímu výboru (dle vyjádření ministra obrany Tibora Benko).

Na konci března (dne 30.03.2020) došlo ke schválení zákona o rozšíření pravomocí vlády, respektive byl přijat časově neomezený nouzový stav a vláda pomocí dekretů. Dochází k oslabení Parlamentu, což je v naprostém rozporu s evropskými a demokratickými hodnotami.

Ovšem Parlament jedná v běžném režimu, dochází k interpelacím, jelikož právě interpelace na jednáních jsou důležitou složkou PR opozičních stran. Podle zákona by se parlament nescházel jen a pouze v případě, že by byla polovina poslanců nakažená či v karanténě.

Vláda odsouhlasila zpřísnění trestů za porušení karantény „Ti, kteří opustí protiprávně svou karanténu, a ohrozí tak zdraví ostatních, můžou jít do vězení až na osm let“.

Maďarsko čelí výhradám ze strany Evropské komise a Evropského parlamentu, jelikož nastaly obavy, že by opatření proti COVID-19 mohla v delším časovém horizontu oslabit demokracii.

  1. Vládní dekrety a jejich využití

Vláda využila práva rozhodovat bez parlamentu k opatřením, která nemají vždy přímou spojitost s bojem proti epidemii, ale v podstatě upevňují vládní moc. Příkladem může být rozhodnutí snížit státní příspěvek na činnost politických stran za letošní rok na ½.

Zajímavá jsou i kontroverzní rozhodnutí, kdy vláda vytvořila tzv. „speciální ekonomické zóny“ u měst s velkými průmyslovými podniky (například u města Göd funguje továrna společnosti Samsung). Podniky leží na území obcí, část daní bylo odvedeno radnicím. Nově ve „speciálních ekonomických zónách“ bude platit zvláštní režim, příjmy z firemních daní nepoputují jako dosud do obecních (správním centrem zpravidla bývá největší město), ale do župních kas, u obcí tímto krokem dojde k razantnímu snížení jejich rozpočtu. V posledních komunálních volbách obsadila opozice posty starostů v řadě středních a velkých maďarských měst, strana Fidesz má naopak převahu ve správě žup (pozn.: strana Fidesz vyhrála ve všech 19 župách).  V hlavním městě, Budapešti, kde vyhrála opozice, přišli navíc starostové o daň z cestovního ruchu, živnostenské daně, místní daně a také o významné příjmy z parkovacích zón, navíc museli ze svých prostředků zajistit ochranné pomůcky, dezinfekce, roušky a veškerou sociální pomoc. Podle opozice se vláda snaží zbavit opoziční autority v obcích a hlavním městě, právě na základě jejich financování. Vláda tvrdí, že vytvoření těchto speciálních zón pomůže obnovit ekonomiku a vytváří nezbytná pracovní místa.

Vládní opatření se dotkla i nezávislých maďarských médií a nevládní organizací, jelikož došlo u úřadů k prodloužení zákonné lhůty pro odpověď na žádost o informace na 45 dnů, dosud 15 dnů (zákon o svobodném přístupu k informacím), často je tento zisk státních informací pro nezávislá média v podstatě jediná možnost.

Znepokojivá je v současné době i činnost maďarské veřejné moci, maďarská policie zasáhla na dvou různých místech země proti mužům, kvůli stutusu daných osob na síti Facebook, obsahově oba statusy byly kritické k vládě Viktora Orbána. V obou případech se městská policie odvolala na zákon přijatý v rámci nouzovému stavu, ten až pod hrozbou pětiletého vězení zakázal šířit paniku, nepravdy a informace, které by mohly ohrozit úspěšnou ochranu před pandemií.

Maďarský státní zástupce později vydal prohlášení, že v prvním případě nebyl spáchán trestný čin, druhý muž byl také policií propuštěn, zda bude obviněn, zatím není jasné. První případ byl vysílán v maďarských provládních televizních médiích, jelikož policie si ho sama natáčela. Na těchto příkladech je nutné demonstrovat situaci v Maďarku, kdy dochází prostřednictvím dílčích případů k všeobecnému zastrašování obyvatelstva a vytváření určitého mementa.

Obrázek: Index úrovně demokracie, Zdroj: Freedom House

  1. Financování politických stran

V Maďarsku definuje podmínky zakládání a provozu politických stran Ústava. Podrobná pravidla jejich provozu a finančního řízení reguluje základní zákon č. XXXIII z roku 1989. Maďarské politické strany mohou získávat peníze jak z veřejných, tak i soukromých zdrojů.

Veřejné přímé financování politických stran zahrnuje čtvrtletní příspěvek ze státního rozpočtu za podmínky, že politická strana obdržela více než jedno procento hlasů v celostátních volbách. Konečná výše příspěvku se odvíjí od počtu získaných hlasů v těchto volbách.

Kromě tohoto příspěvku, existuje také měsíční příspěvek z rozpočtu Úřadu národního shromáždění, určený na provozní výdaje parlamentních klubů politických stran (příspěvek obsahuje jak pevnou složku, tak variabilní část závislou na velikosti daného parlamentního klubu).

Nepřímé veřejného financování se projevuje se ve formě bezplatného vysílacího času ve veřejnoprávních médiích pro všechny politické strany.

Soukromé financování politických stran zahrnuje členské příspěvky, dary od společností a jiných právnických osob, dary fyzických osob, příjmy z obchodních aktivit a dalších zdrojů, jako například bankovní úvěry.

Financování politických kampaní v Maďarsku se považuje za velmi problematické. Dříve nesměly politické strany utratit více než 1 milion HUF na jednoho kandidáta, maximálně pak 400 milionů HUF pokud strana nominovala maximální možný počet kandidátů. V roce 2014 byly tyto limity zvýšeny na 5 milionů HUF a 600 milionů HUF. Ačkoliv politické strany vždy ve svých zprávách tvrdí, že výdaje na jejich volební kampaně se držely pod zákonem stanoveným limitem, není to často pravděpodobné. Problémem je to, že politické strany nemusí povinně vykazovat výdaje na volební propagaci učiněné mezi dnem, kdy jsou volby vyhlášeny (nejméně 72 dní před volbami), a dnem, kdy jsou nominováni kandidáti (obvykle 20–25 dní před volbami) a ačkoliv je zjevné, že politické strany v této době za takovou volební propagaci utrácejí, nemají ze zákona žádnou povinnost vykazovat jakékoliv výdaje, které učinily před nominováním kandidátů (prostředky utracené za tyto předběžné kampaně neprocházejí žádným auditem).

V Maďarsku na rozdíl od České republiky neprovádějí audit politických stran soukromí auditoři. Tuto roli místo nich plní Státní auditní úřad (SAÚ). Zodpovědností SAÚ je kontrola správnosti výročních finančních zpráv politických stran a také dohled nad dodržením zákona o účetnictví a finančním hospodaření. Ve svých zprávách SAÚ kritizuje zákony upravující financování politických stran, neboť neposkytují dostatečně jasná pravidla, a jednotlivé strany tak sestavují výkazy v souladu s vlastními interními účetními zásadami, v důsledku čehož není možné je mezi sebou efektivně srovnávat ani sestavovat přehledy. SAÚ pravidelně upozorňuje na četné nedostatky ve finančním hospodaření stran. Tyto nedostatky mohou být i poměrně závažné, ale v podstatě není možné za ně uvalovat sankce, protože výběr nástrojů, které má SAÚ k dispozici, je velmi omezený.

SAÚ tak například nemá možnost zahájit vyšetřování kampaní s nadměrnými výdaji pouze na základě odhadů, zpráv v médiích nebo nepodložených informací. SAÚ může provádět audit výlučně u dokumentů zaslaných jednotlivými politickými stranami. A protože pro politické strany neexistuje žádná reálná motivace vykazovat své skutečné výdaje na kampaň, není nijak překvapivé, že SAÚ na základě omezeného souboru dat, který má k dispozici, většinou dochází k závěru, že jednotlivé strany dodržely zákonem povolený limit. Legislativa spravující financování politických kampaní byla ale v roce 2014 novelizována zavedením realističtějších limitů na výdaje na kandidáta. Řada zásadních problémů, jako jsou omezené pravomoci SAÚ, zůstává beze změny.

Sankce lze teoreticky uvalit nebo řízení o uložení sankce zahájit v případě trestných činů či pokud politická strana přijme dar od neoprávněného zdroje. V takovém případě musí strana na pokyn SAÚ do 15 dní splatit částku odpovídající výši neoprávněného daru do státního rozpočtu. Stejná částka je pak odečtena ze státního příspěvku pro danou stranu. Pokud politická strana odmítne spolupracovat, má SAÚ ze zákona právo zahájit soudní řízení. Zákon ale neuvádí, o co může SAÚ žádat ani jaké jsou možnosti soudu z hlediska rozhodnutí (tedy nařízení politické straně, aby vyhověla žádosti / oznámení, zrušení nezákonných interních pravidel, uložení pokuty atd.).

V Maďarsku je financování volebních kampaní největší slabinou celého systému. Zavedené mechanismy nejsou funkční a je veřejným tajemstvím, že politické strany utrácejí více než jim povoluje zákon, a že ve svých zprávách neuvádějí všechny výdaje. Ačkoliv SAÚ provádí audity financování volebních kampaní, k auditům dochází až po volbách, což omezuje jejich efektivitu a dopad. Jedním z problémů, který vážně narušuje transparentnost financování kampaní v Maďarsku, jsou výdaje uvedené v kolonce „ostatní příspěvky“. Ty platí třetí strany ve prospěch konkrétních kandidátů. Nepovažují se za součást výdajů na kampaň a třetí strany nejsou povinné informace o svých nákladech zveřejňovat.

  1. Snížení financování politických stran v návaznosti na COVID-19

Jak bylo zmíněno, v rámci nouzového stavu vláda využila právo rozhodovat bez parlamentu k opatřením, která nemají přímou spojitost s bojem proti pandemii, ale spíše upevňují vládní moc či moc vládnoucí strany. Svým rozhodnutím vláda snížila státní příspěvek na činnost politických stran za letošní rok na ½. Jedná se o zákon z března roku 2020, všechny politické strany musí solidarizovat s občany, a tak se jim státní příspěvek krátí o polovinu do konce roku 2020. Nevyplacená polovina putuje do státního rozpočtu, do záchranného finančního balíčku na COVID-19. Pro opoziční strany je to zásadní zásah do jejich hospodaření, který může způsobit finanční problémy stran, či jejich zánik. Opozice ovšem se zákonem „souhlasí“, jelikož je vystaven na principu "solidarity", nedochází tedy k veřejnému odporu opozice, z důvodu jejich kladné politické prezentace v očích široké veřejnosti.

Příkladem může být současným problém Demokratické koalice (DK) je audit ze strany Státní auditní úřad (SAÚ), úřad požaduje originální dokumenty či kopie k provedení auditu, ovšem ty byly zničeny při požáru, pokud tedy dojde k vyměření pokuty, může dojít k odejmutí státní podpory až na několik let.
Dne 04.04.2020 vystoupil Gergely Gulyas, šéf Orbánova kabinetu, s akčním plánem na obranu ekonomiky. Vláda zmínila zdroje, které hodná využít, ty putují od nadnárodním firmám, odevzdají 36 mld. HUF, totožný obnos odevzdají z rozpočtů místní samosprávy, banky odevzdají vládě částku 55 mld. HUF a také se vloží nevyplacená polovina příspěvků na provoz politických stran, 1,2 mld. forintů HUF.

Vláda předpokládá, že celkově budou opatření na podporu ekonomiky stát minimálně 663 mld. HUF, ze státního rozpočtu je Maďarsko připraveno uvolnit až 1,345 bil. HUF. Předpokládá se, že epidemie připraví Maďarsko o 18-22 % HDP.

ZDROJE:

Autor článku : Nikol Panoš, asistentka europoslance Luďka Niedermayera