Rezoluce o Babišově střetu zájmů bude mít reálný dopad. Státní orgány by se měly zamyslet
22.06.2020
„Jediná politická uskupení, která se vyjádřila proti rezoluci – v kromě většiny poslanců hnutí ANO – byli zástupci Fidesu a zástupci Kaczinského Práva a spravedlnosti. Zrovna tito političtí lídři jsou v Evropě vnímáni velmi kontroverzně,“ upozorňuje Niedermayer.
Moderátor Tomáš Pancíř poukazuje na první bod rezoluce, který vítá obnovení vyšetřování českého premiéra v souvislosti s jeho účastí na projektu Čapí hnízdo. Nejde o vytváření tlaku na české státní zastupitelství?
„Parlament přijímá rezoluce, což jsou politická stanoviska, a jejich cílem je vytvářet politický tlak a formulovat politický názor,“ konstatuje Niedermayer, podle kterého ale první bod v rezoluci být neměl.
„Namítali jsme, že to není správná věc. Ale vznikla na konci minulého roku a bohužel se nám nepodařilo prosadit, aby formulace byla změněna,“ říká s tím, že stále to nebyl dostatečný důvod hlasovat proti rezoluci.
Rychlé obnovy
Niedemayer také předpokládá, že rezoluce bude mít reálný dopad. „Byl bych rád, kdyby si rezoluci přečetly české orgány, které rozhodují o poskytování dotací. Jsou tady státní orgány, které poskytují dotace firmám skupiny Agrofertu, a mám pocit, že by se měly zamyslet nad tím, zda postupují podle unijního práva,“ zdůrazňuje.
Andrej Babiš v pátek absolvoval jednání s šéfy dalších států EU o podobě unijního rozpočtu a o evropském fondu obnovy, který má pomoci překlenout krizi způsobenou epidemií koronaviru. Ve fondu obnovy má být 750 miliard eur, které si chce EU půjčit a rozdělit mezi členské státy.
Podle Niedermayera se ale nerýsuje v souvislosti s fondem obnovy rychlá dohoda, což je špatná zpráva. „Evropské ekonomiky jsou právě dnes velmi těžce zasaženy důsledky koronavirové krize, a pokud se dohoda potáhne mnoho měsíců, tak to pomůže mnohem méně, než kdyby se peníze začaly používat dříve,“ míní.
Původní článek je k přečtení a rozhovor k poslechu zde.
Přepis z rohovoru:
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Dnešním hostem Dvaceti minut Radiožurnálu je europoslanec TOP 09, místopředseda hospodářského a měnového výboru Evropského parlamentu a také bývalý viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer, dobrý den, vítejte v našem přenosovém voze.
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec, místopředseda hospodářského a měnového výboru EP, bývalý viceguvernér ČNB /TOP 09/
Dobrý den, děkuji za pozvání.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Začněme jednáním o rozpočtu Evropské unie a o Fondu obnovy. Já připomenu, že v tom Fondu obnovy má být 750 miliard euro, které si chce unie půjčit a rozdělit mezi členské státy v reakci na epidemii koronaviru, pane europoslanče, co se dá z pátečního video summitu, respektive z těch vyjádření po jeho skončení usuzovat, jak daleko je v tomto směru dohoda všech členských států Evropské unie?
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec, místopředseda hospodářského a měnového výboru EP, bývalý viceguvernér ČNB /TOP 09/
Tak ta očekávání nebyla extrémně vysoká a obávám se, že ta nízká očekávání byla naplněna, takže vlastně ty zmínky z výstupu toho summitu neukazují, že bychom se blížili dohodě, a to je podle mě jako velmi špatná zpráva, i když myslím si, že ty vystoupení byly kultivované. Je to také vidět na vystoupení pana premiéra, které se objevilo na serveru vlády, a myslím si, že všichni ti premiéři nebo prezidenti tam tlumili trochu ty emoce, které se na začátku po zveřejnění návrhu objevily. Ale moc se tam nerýsuje rychlá dohoda, a to je samozřejmě velmi špatná zpráva, protože evropské ekonomiky jsou právě dnes velmi těžce zasaženi důsledky té koronavirové krize, a pokud se ta dohoda potáhne mnoho a mnoho měsíců a možná se začne rýsovat nějaká podpora evropských ekonomik evropskými penězi v prvním čtvrtletí nebo v druhém druhé čtvrtletí příštího roku, tak to opravdu tomu řešení té krize pomůže mnohem méně, než kdyby se ty peníze začaly používat mnohem dříve.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Vy jste teď mluvil o tom, kdyby to trvalo několik měsíců, to opravdu očekáváte? Protože další summit by měl být v polovině července. Četl jsem optimistická vyjádření, že do té doby by mělo dojít k posunu, vy tak optimistický nejste?
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec, místopředseda hospodářského a měnového výboru EP, bývalý viceguvernér ČNB /TOP 09/
Tak ono formálně se jedná o rozpočet, který začíná 1. ledna 2021, čili i kdyby ta dohoda vznikla teďka za týden, tak to nejsou jako okamžité peníze, a mám pocit, že to očekávání je spíš takové, že se to začne rodit až někdy po prázdninách. Musí to pak projít nějakými schvalovacími procesy a také on od toho vrcholového rozhodnutí, že je tady velký balík peněz a jsou určené směry, kam ty peníze půjdou, vede poměrně dlouhá cesta k tomu, aby jednotlivé vlády ty peníze do ekonomiky začaly pouštět, čili mám obavy, že to bude trvat dlouho, zejména do toho momentu, kdy opravdu ekonomiky, podnikatelé, trhy se dočkají podpory těmi evropskými penězi.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Vy už jste se zmínil o tom, že Úřad vlády zveřejnil projev Andreje Babiše na tom videosummitu. Andrej Babiš v něm prezentoval svou nebo řekněme českou vyjednávací pozici. Mimo jiné kritizoval kritéria, podle kterých chce Evropská unie rozdělovat peníze z toho Fondu obnovy. Zopakoval, že není spravedlivé brát jako kritérium míru nezaměstnanosti z posledních let. Také tam řekl, že by uvítal další posílení tradičních politik. Vy s těmito konkrétními připomínkami souhlasíte, nebo ne?
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec, místopředseda hospodářského a měnového výboru EP, bývalý viceguvernér ČNB /TOP 09/
Tak já především cením, že to vystoupení je kultivované. To by měla být samozřejmost, ale bohužel český premiér vždycky nevystupuje úplně kultivovaně. Připomeňme si, že po zveřejnění toho návrhu on byl velmi kritický, a to kritický na základě často zkreslených informací, čili tady toto vítám. Na druhou stranu ta konzistence těch argumentů není příliš silná, například tam voláme po tom, aby se ty peníze daly používat do roku 2027, zatímco hlavní motivace tohoto rozpočtu je, aby co nejrychleji pomohl obratu evropských ekonomik k růstu, a spíš z mého pohledu bylo důležité, abychom kolem toho roku 2025, 2026 už přemýšlejí o tom a začali ty peníze splácet. Je zatím hodně vidět snaha rádoby objektivními argumenty zvýšit ten objem peněz, které dostane Česká republika, ale zároveň se mi zdá trošinenku dvojsečné, ale důležité je říct, že těch kritérií, na základě kterých se ty peníze rozdělují, je tam mnohem víc. Není tam jenom ta historická nezaměstnanost, je tam snížení ekonomického růstu z titulu této krize. Je tam nárůst nezaměstnanosti. Je tam nárůst nezaměstnanosti mladých a každé ty přidělované peníze se, ta jejich výše se upravuje podle toho, jak je která země bohatá. Pokud by zvítězily argumenty, že vlastně ty peníze se mají rozdělovat pouze podle toho, jak velkou škodu utrpí jedna každá ekonomika, tak by se samozřejmě také mohla stát, že Česká republika těch peněz dostane velmi málo, takže myslím si, že je potřeba se dívat trochu na ten celkový obrázek a uvědomit si také ten faktor času, že pro nás je důležité, aby ty peníze začaly proudit co nejrychleji.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Na druhé straně vy jste říkal, že jsou to rádoby argumenty, ale proč, pokud primárním cílem toho Fondu obnovy má být obnova ekonomiky po koronavirové krizi, proč brát v úvahu, jaká byla nezaměstnanost v minulých letech? To přece opravdu nesouvisí.
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec, místopředseda hospodářského a měnového výboru EP, bývalý viceguvernér ČNB /TOP 09/
No ale stejně tak platí argument, že proč brát v úvahu to, že některé ekonomiky jsou bohatší a některé jsou chudší, a právě ta část, ve které hraje největší roli ta historická nezaměstnanost tak v ní také hraje stejnou roli to bohatství těch ekonomik. Čili kdybychom se na to dívali jako čistě protikrizový nástroj, tak bezesporu by tam měla hrát dominantní roli pouze pokles ekonomiky, řekněme, mezi rokem 2020 a rokem 2022 a nejsem si úplně jistý, jestli my bychom byli v tomto přerozdělování vítězem. Pokud se na to díváme z hlediska toho, jaké škody utrpí ty ekonomiky, tak samozřejmě dává smysl pomoc chudším zemím, což my jsme, i když už začíná být trochu na hraně, ale zároveň také dává smysl pomoc zemím, které trpí vysokou nezaměstnaností, protože rozsáhlé ekonomické analýzy, které prováděla Evropská komise, ukazují, že to jsou země, ve kterých ty ekonomické ztráty budou největší.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Rozpočet i Fond obnovy musí členské státy schválit jednomyslně. Každý stát má tedy de facto právo veta, kde je z vašeho pohledu hranice, kde by bylo namístě, aby Česká republika tohoto práva využila?
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec, místopředseda hospodářského a měnového výboru EP, bývalý viceguvernér ČNB /TOP 09/
Já nejsem vůbec rád o to chrastění tady touto zbraní, protože samozřejmě ten jeden pohled říká, že v okamžiku, kdy se nám to nebude líbit, tak to vetujme, ale musíme si uvědomit, že úplně stejně může postupovat zbývajících 26 zemí. A pro země, jako je Česká republika, středně bohatou zemi, která je závislá na našem vývozu do zemí ostatních Evropské unie, je úplně zásadní, aby ta dohoda padla co nejdřív, takže myslím si, že ano, máme vyjednávat co nejlépe, aby to naší ekonomice co nejvíce pomohlo, aby to pomohlo našim zájmům, ale zároveň stejně důležité pro nás je to, aby ta dohoda byla nalezena co nejdříve.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Já připomenu, že Evropská unie si na ten Fond obnovy chce půjčit 750 miliard euro s tím, že splácet ty peníze má až po roce 2027 s tím, že existuje vlastně několik možných scénářů, z čeho by to potom Evropská unie měla zaplatit. Jednou z těch variant jsou celoevropské daně, ze kterých by šly nové příjmy rovnou Evropské unii, další variantou je samozřejmě navýšení příspěvku od jednotlivých členských států. Možností je také snížení výdajů Evropské unie, tím to, co teď členské státy platí, by stačilo na splácení úvěru. Pane europoslanče, co z toho preferujete, jak by měla přistoupit Evropská unie výhledově k tomu splácení?
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec, místopředseda hospodářského a měnového výboru EP, bývalý viceguvernér ČNB /TOP 09/
Z dlouhodobého a pragmatického pohledu by bylo nejlepší, kdyby se země rozhodly, že Evropské unii zvýší příjmy, které jdou takříkajíc do toho rozpočtu přímo.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
To znamená celoevropské daně?
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec, místopředseda hospodářského a měnového výboru EP, bývalý viceguvernér ČNB /TOP 09/
Můžou to být daně, můžou to být různé poplatky, protože ty další 2 možnosti jsou prostě méně výhodné. Ty jednotlivé příspěvky členských zemí jsou takové politikum. To znamená, že ten ministr financí každý rok musí vzít část peněz ze své státní kasy a poslat je do Bruselu. Já vím, že Česká republika, respektive z postoje pana premiéra jsem zaznamenal, že mu to vyhovuje, ale ono nám to vyhovuje proto, protože říkáme, že součástí té změny musí být také to, že ty země, které dneska mají slevu na ty poplatky, což je většina bohatých zemí, se těch slev vzdá, ale to je pro ně jako velmi těžko přijatelná věc, aby platily jednak větší podíl do toho evropského rozpočtu a zároveň aby přišly o tu slevu, kterou si kdysi vyjednaly, čili tato cesta přes ty přímé příspěvky členských zemí je politicky v některých zemích velmi těžko průchodná, no a potom zbývá splácení z toho stávajícího rozpočtu, což by vlastně znamenalo, že Evropská unie by přestala disponovat prakticky velkou částí těch peněz, které dneska rozděluje, což my bychom se mohli tvářit, že nás tolik netrápí, protože tím, že bohatneme tak třeba těch kohezních peněz budeme dostávat méně, ale těžko je to přijatelné pro ty země, které právě na tu kohezní politiku spoléhají, takže mně připadá, že nejlepší dohoda by byla v oblasti těch nových vlastních přímo Evropské unie s tím, že samozřejmě bylo ideální, aby to byly příjmy, které souvisí s nějakou dlouhodobou politikou Evropské unie, což je nyní dekarbonizace, čili by to mohly být například poplatky nebo daně navázané na poškozování klimatu a znečištění životního prostředí. To se mi zdá jako nejlepší z těch špatných řešení.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Vrátím se k pozici, kterou prezentoval český premiér Andrej Babiš. Čekáte, že se svými argumenty v tom vyjednávání uspěje tedy? Jinými slovy, že Česká republika získá z toho balíku peněz nakonec víc?
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec, místopředseda hospodářského a měnového výboru EP, bývalý viceguvernér ČNB /TOP 09/
To, kolik získáme, to nikdo neví, protože zejména ty vpředhledící indikátory toho ekonomického poklesu jsou nyní jenom odhadnuté. Existuje takzvaný pracovní dokument odborníků komise, ve kterých došlo k jakémusi odhadnímu vyčíslení těch peněz, ale to je opravdu jenom velmi hrubý odhad, čili já nevím, jestli vyjednáme peněz více nebo méně, myslím si, že některé ty argumenty jako ty argumenty, aby se změnila váha těch jednotlivých instrumentů, aby se změnily váhy těch kritérii, jsou argumenty, které by mohly získat podporu, i když samozřejmě budou jejich odpůrci, a možná, že nějakého posunu bychom tam měli dosáhnout. Záleží na tom, jak budeme inteligentně vyjednávat, jak se budeme snažit najít partnery a jak budeme formulovat ne návrhy extrémní, ale návrhy kompromisní.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Já se na ty možnosti Andreje Babiše vyjednat víc peněz pro Českou republiku ptám i proto, že shodou okolností v den, kdy se konal ten videosummit lídrů států rozpočtu a o Fondu obnovy, tak jednal i Evropský parlament. Připomenu, že kromě jiného jste výraznou většinou schválili rezoluci, která se týká českého premiéra Andreje Babiše. Konstatovali jste tam mimo jiné výslovně i to, že podle vás je Andrej Babiš ve střetu zájmů. Oslabuje to podle vás vyjednávací pozici České republiky, pokud ji reprezentuje Andrej Babiš?
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec, místopředseda hospodářského a měnového výboru EP, bývalý viceguvernér ČNB /TOP 09/
Tak já na té radě nesedím a myslím si, že férová odpověď je ano i ne. Já doufám, že náš premiér je vnímaný jako reprezentant České republiky, to znamená středně velké unijní země, která má přes 10 000 000 obyvatel, a většinu času není vnímán jako osoba, která je ve velkém evropském problému koneckonců, jak dokládá ta rezoluce, ale i v tom projevu, který jsem si přečetl dneska ráno, se dočtete, že Andrej Babiš volá po tom, aby byla větší flexibilita využití evropských peněz se těmi členskými zeměmi unie, a myslím si, že kdykoliv tohle slovo řekne, tak se tam začnou v té mimice objevovat různé posměšné úšklebky, protože určitě část lidí napadne, jestli tou flexibilitou nemyslí třeba to, že více peněz bude směřovat do firem, ze kterých má zisk. Myslím si, že zrovna s takovýmito pozicemi, s takovýmito návrhy bych byl jako velmi opatrný, protože ty samozřejmě od člověka, který je podezřelý z toho, že neprávem využíval evropské peníze, vyznívají úplně jinak, než jak by vyznívaly od jiného politika.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
To znamená, že si myslíte, na základě toho, co teď říkáte, že to má dopad na vyjednávací možnosti pana premiéra, když to tak řeknu?
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec, místopředseda hospodářského a měnového výboru EP, bývalý viceguvernér ČNB /TOP 09/
Tak ta rezoluce měla obrovskou podporu a k mému překvapení měla velkou podporu dokonce i v politické skupině, do které Andrej Babiš patří. Myslím si, že hodně těch poslanců konzultovalo se svými stranami, které jsou často vládní strany, to znamená, jsou to strany, z nichž se rekrutují ti, kteří sedí na Evropské radě, jak se k tomuto postavit, a myslím si, že to něco o té situaci říká.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Takže to berete i jako signál od kolegů Andreje Babiše, od dalších premiérů nebo šéfů států?
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec, místopředseda hospodářského a měnového výboru EP, bývalý viceguvernér ČNB /TOP 09/
No bezesporu. A ono bohužel pro mě, bohužel v tom Evropském parlamentu existuje taková falešná loajalita s těmi členy té své politické skupiny. A překonávat ji není vždycky úplně stejné, ale tentokrát se ukázalo, že ti poslanci se rozhodli, že budou v tom jako zcela jednoznační. A samozřejmě není bez zajímavosti, že vlastně jediná politická uskupení, která se vyjádřila proti té rezoluci, kromě většiny poslanců hnutí ANO, tak byli zástupci Fideszu a zástupci Kaczyńského Práva a spravedlnosti, což také něco říká, protože zrovna tito političtí lídři, tentokrát nemluvím o Andreji Babišovi, ale panu Kaczynskému a panu Orbánovi, jsou v Evropě vnímáni slušně řečeno, velmi, velmi kontroverzně, a o tom, co se děje v jejich zemích, už parlament také přijal několik rezolucí, protože se domnívá, že se odchylují od těch hodnot, na kterých Evropská unie stojí.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Ta v pátek schválená rezoluce má 50 bodů. Hned ten první, říká mimo jiné, že Evropský parlament vítá obnovení vyšetřování českého premiéra v souvislosti s jeho účastí na projektu Čapí hnízdo. Přísluší Evropskému parlamentu, aby vítal to, že něco udělají nebo neudělají orgány činné v trestním řízení? Není to vytváření tlaku na české státní zastupitelství v této věci, jak ostatně i v sobotu řekl Andrej Babiš?
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec, místopředseda hospodářského a měnového výboru EP, bývalý viceguvernér ČNB /TOP 09/
No ten parlament přijímá prostě rezoluce, což jsou politická stanoviska. A ano, cílem rezoluce je vytvářet určitý politický tlak a formulovat určitý politický názor.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
I na orgány činné v trestním řízení?
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec, místopředseda hospodářského a měnového výboru EP, bývalý viceguvernér ČNB /TOP 09/
Ne, a dořekl bych, že já tento bod vůbec nevítám. Já si myslím, že ten bod tam neměl být, a myslím si, že s tou rezolucí nesouvisí.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Proč jste pro to tedy hlasoval?
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec, místopředseda hospodářského a měnového výboru EP, bývalý viceguvernér ČNB /TOP 09/
No, protože tam bylo těch dalších 49 bodů, které byly úplně zásadní a byly velmi správné. My jsme dokonce namítali, že to není ta správná věc, ani ten titul, protože ono v tom projednávání toho bodu se objevilo tady toto, ale to je věc, která vznikla někdy na konci tuším minulého roku, a bohužel se nám nepodařilo prosadit, aby ta formulace byla změněna, protože koneckonců každé to rozhodování v parlamentu je kompromis, takže já holt akceptují, že ten 1 bod se mi opravdu nelíbí, byl bych mnohem šťastnější, kdyby tam nebyl, ale v žádném případě to pro mě není dostatečný důvod proti té rezoluci hlasovat, a to je postoj, který bohužel musím volit při každém druhém hlasování, hledat tu převažující váhu argumentů.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Ta rezoluce není právně závazná. Očekáváte, že bude mít nějaký reálný dopad?
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec, místopředseda hospodářského a měnového výboru EP, bývalý viceguvernér ČNB /TOP 09/
Bude mít reálný dopad, protože ta rezoluce je samozřejmě směřovaná na Andreje Babiše. Předpokládám, že on na ni osobně nějak reagovat nebude. Byl bych rád, kdyby tu si rezoluci přečetly české orgány, které rozhodují o poskytování dotací, protože jsou tady státní orgány, které buďto chtějí, nebo dokonce poskytují dotace firmám skupiny Agrofertu, a mám pocit, že by se měly zamyslet nad tím, zda postupují podle unijního práva, a pokud nepostupují, zdali to nemůže mít nějaké důsledky. Mimochodem já o tom vedu konverzaci s orgány, které jsou zodpovědné za zemědělské dotace, a už delší dobu čekám také na odpověď ministra zemědělství tady v této věci. Ale samozřejmě ta nejkratší linka je na Evropskou komisi, kde parlament ukazuje, že ta agenda konfliktu zájmů, která možná se v budoucnosti zdaleka nebude týkat jenom Andreje Babiše, že ji parlament považuje za velmi důležitou a předpokládá, že komise v ní bude rychle a jednoznačně postupovat, a to opravdu není žádné spiknutí proti České republice. To souvisí s tím problémem, že pro politiky evropské je stále obtížnější vysvětlit, zejména pro ty z těch bohatých zemí, že peníze, které se vyberou třeba v Německu nebo v Itálii, jsou poslány do evropského rozpočtu, což by možná ještě ti občané docela akceptovali, ale těžko se jim akceptuje, když ty peníze potom skončí u miliardářů a notabene miliardářů, kteří jsou politickými představiteli členských zemí, a proto vlastně ti poslanci také požadují, aby se tento problém řešil, aby oni mohli říct svým voličům a daňovým poplatníkům, že o ty evropské peníze pečují dobře a že chtějí, aby tato politika, na které do určité míry také Evropská unie stojí, mohla pokračovat.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Vy jste nejenom europoslancem, ale také bývalým viceguvernérem České národní banky, i proto se chci zeptat také na deficit českého státního rozpočtu, protože Poslanecká sněmovna bude zítra rozhodovat o jeho dalším navýšení, kdybyste byl poslancem, nikoliv evropského, ale českého parlamentu, hlasoval byste pro navýšení schodku na 500 miliard?
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec, místopředseda hospodářského a měnového výboru EP, bývalý viceguvernér ČNB /TOP 09/
Já bych hlasoval pro navýšení schodku v okamžiku, kdyby vláda předložila dostatečně srozumitelný plán, co s těmi penězi bude dělat a co ty vynaložené peníze...
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
To ta tabulka, kterou doplnil Andrej Babiš, to podle vás není?
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec, místopředseda hospodářského a měnového výboru EP, bývalý viceguvernér ČNB /TOP 09/
Tak především my jsme v situaci, kdy česká vláda naslibovala opravdu obrovskou podporu do ekonomiky, tuším ve výši 1 trilionu, a ekonomové, kteří se zabývají tím, jaké peníze se podařilo do ekonomiky poslat, se dostávají k částkám v řádu desítek miliard. Druhá věc je, že dnešní deficit státního rozpočtu, tedy deficit na konci minulého měsíce, byl hluboko pod 200 miliardami, zatímco vláda si už pro jistotu nechala schválit miliard 300. Toto je podle mě situace, ve které neexistuje žádná urgence pro to, aby se ten deficit, navyšoval, a notabene ne způsobem, že první návrh řekne, že ty peníze půjdou do rozpočtové rezervy, o kterých bude rozhodovat vláda podle vlastního uvážení, a poté se přes noc narodí nějaká orientační tabulka, kam by ty peníze mohly směřovat, čili kdybychom byli v situaci, kdyby deficit byl opravdu někde blízko těch 300 miliard a existoval jasný plán, jak tu ekonomiku podpořit a existovala rozumná jistota, že každá takto vynaložená koruna opravdu přinese buďto budoucí ekonomický růst a s ním vyšší daňové příjmy, anebo posílí zaměstnanost, protože se blížíme k růstu nezaměstnanosti, tak bych pro to hlasoval, ale to není tento návrh právě v tuto dobu, takže myslím si, že bychom se měli vrátit více k tomu, že přece jenom jsme parlamentní demokracií, v té parlamentní demokracii vládne vláda, ale vládne v rámci zákonných pravidel, ve kterých parlament má vyhrazenou velmi významnou roli, takže myslím si, že pokud poslanci toto rozhodnutí nebudou uspěchávat a budou chtít vědět víc a víc o tom, jak ty peníze budou využity, taky prizmatem toho, že doteď ta vládní podpora je více na papíře než v reálu, tak si myslím, že to je ten správný odpovědný přístup, který by parlament měl zvolit.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Vláda opakuje, že se chce z té krize proinvestovat, to je podle vás dobrá strategie?
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec, místopředseda hospodářského a měnového výboru EP, bývalý viceguvernér ČNB /TOP 09/
Myslím si, že je to dobrá strategie, na tom stojí koneckonců ten evropský plán, protože ty ekonomické analýzy, které opravdu na úrovni komise jsou velmi kvalitní, ukazují v těch zemích bude velký investiční deficit.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
A kam by tedy investovat měla vláda?
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec, místopředseda hospodářského a měnového výboru EP, bývalý viceguvernér ČNB /TOP 09/
No měla by investovat do toho, co posune tu ekonomiku dál k nějakému dalšímu cíli, myslím si, že teďka ten náš jasný cíl je životní prostředí a klima, to znamená ty investice by měly směřovat do toho, kde se rychleji posuneme k tomu cíli, který jsme si stanovili, což mimochodem neznamená jenom taková ta takzvaná zelená opatření, například investice do zlepšování hromadné dopravy v tom hrají samozřejmě velkou roli, protože čím více lidí dostaneme z aut na silnicích například do rychlých a komfortních vlaků, tak to samozřejmě má obrovský dopad na snižování emisí.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Vy jste před chvílí říkal, že z vašeho pohledu je ta vládní pomoc českým podnikatelům pomalá. Co byste udělal pro to, abyste ji zrychlil?
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec, místopředseda hospodářského a měnového výboru EP, bývalý viceguvernér ČNB /TOP 09/
Zřejmě ty podmínky jsou nastaveny strašně složitě. Bylo to vidět na těch prvních programech Covid, kde ta administrace trvala celé dlouhé týdny a většina těch žadatelů byla odmítnuta. Zdá se, že teďka za to začínáme platit, protože během těch měsíců se ta situace firem zhoršila, a když nyní přijdou do banky v rámci toho nového programu, tak ty banky docela asi racionálně argumentují, že ta ekonomická situace není u těch firem dobrá, a zřejmě to úvěrování vázne, tuším v minulém týdnu podle toho programu, který měl zajistit stovky miliard nových úvěrů, byly poskytnuty úvěry za desítky milionů, čili začínáme platit za to, že to trvá hrozně dlouho. A k té vaší předchozí otázce, my jsme dneska měli být ve fázi, kdy ty peníze, které měly být distribuované na to, aby firmy přežily to údolí smrti toho lockodownu té ekonomiky, ty už měly být dávno v ekonomice, a nyní vláda měla rozjíždět právě ty investiční strategie, které nastartují nové investice, vytvoří příležitosti pro firmy, vytvoří také příležitosti pro vznik pracovních míst, které tou krizi zaniknou. A my stále se ještě plácáme v té situaci těch opatření, která měly být už dávno hotovy, to je ten problém.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Vy jste byl viceguvernérem České národní banky, je v tuto chvíli něco, co by podle vás pro zmírnění dopadů té krize měla udělat centrální banka?
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec, místopředseda hospodářského a měnového výboru EP, bývalý viceguvernér ČNB /TOP 09/
Já myslím, že všechny centrální banky, ty v těch hlavních zemích, dělají to, co je správné, to znamená, v očekávání hluboké recese, která se pravděpodobně přinese i pokles poptávkové inflace, sníží úrokové sazby, ale toto není krize, kterou dokáže vyřešit měnová politika. Ta měnová politika prostě má dělat tu svoji práci. My jsme v situaci, kdy vláda nečelí problémům z financování dluhu, takže není třeba se uchylovat k opatřením, které třeba provádí do určité míry preventivně Evropská centrální banka, vlastně řada centrálních bank na světě, kdy intervenuje na dluhopisových trzích, to u nás není potřeba, ale já myslím, že centrální banka dělá to, co má, ta tíha zodpovědnosti v takovémto typu krize je bezesporu na vládě.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Říká dnešní host Dvaceti minut Radiožurnálu, europoslanec TOP 09 a bývalý viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer. Díky, že jste byl naším hostem, na viděnou, na slyšenou.
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec, místopředseda hospodářského a měnového výboru EP, bývalý viceguvernér ČNB /TOP 09/
Na shledanou a děkuji.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Od mikrofonu se loučí i Tomáš Pancíř.